ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.1372.2020.1
sp. zn. 8 Tdo 1372/2020-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2021 o dovolání obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym) , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestního opatření odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 4 Tmo 25/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tm 1/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného mladistvého AAAAA odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 4 Tm 1/2020, byl obviněný mladistvý AAAAA (dále též „mladistvý“, příp. „dovolatel“) uznán vinným proviněním krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. m.“). Za to a za sbíhající se provinění krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §6 odst. 1 z. s. m., kterým byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 4 Tm 21/2019, byl podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za použití §31 odst. 1 z. s. m. a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Podle §31 odst. 4 z. s. m. bylo rozhodnuto, že mladistvý vykoná uložené trestní opatření odnětí svobody odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo ve zvláštním oddělení pro mladistvé. Současně byl zrušen výrok o trestním opatření z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 4 Tm 21/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal mladistvý odvolání, které zaměřil do výroku o vině a výroku o trestním opatření. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 4 Tmo 25/2020, bylo odvolání mladistvého podle §256 tr. ř. zamítnuto.
3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se mladistvý provinění krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §6 odst. 1 z. s. m. dopustil tím, že dne 4. 8. 2019 v době okolo 16:10 hodin v XY, okres Bruntál, na ulici XY, vstoupil do prodejny tabáku a alkoholu, z regálu si vzal láhev rumu o objemu 0,5 litru a láhev griotky o objemu 0,5 litru a z prodejny bez zaplacení utekl, přičemž na útěku jednu láhev zahodil a druhou následně zkonzumoval, čímž způsobil Duong HA plus, s. r. o., Rýmařov, škodu ve výši 270 Kč,
a uvedeného jednání se dopustil, ačkoli byl za provinění krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), d) tr. zákoníku odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 4 Tm 38/2018, který nabyl právní moci dne 14. 2. 2019, k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců do 14. 2. 2020.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4 . Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 4 Tmo 25/2020, podal mladistvý prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. c) a l ) tr. ř.
5. Vytkl, že soud prvního stupně nevzal v potaz, že mu byl v průběhu řízení zvolen jiný obhájce, než který mu byl ustanoven. Přestože se zvolený obhájce k hlavnímu líčení dostavil, soud rozhodl o jeho vyloučení z projednávání v hlavním líčení proto, že požádal o jeho odročení z důvodu uzavření informačního centra okresního soudu a nemožnosti tam nahlédnout do spisu, přičemž obhájci nebylo umožněno se hlavního líčení zúčastnit ani jako veřejnost. Za chybu pokládal, že nalézací soud rozhodl o neúčasti jemu zvoleného obhájce, a vyslovil přesvědčení, že v důsledku takového vadného postupu soudu došlo k porušení jeho práva na obhajobu. Dále v dovolání rozebíral důležitost tohoto práva a jeho garanci mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách a ústavními předpisy. Konstatoval, že zvolením nového obhájce, respektive oznámením tohoto zvolení soudu prvního stupně, zaniklo oprávnění dřívějšího obhájce, což však ani odvolací soud neakceptoval. Odvolací soud podle jeho mínění pochybil, uzavřel-li, že později zvolený obhájce nepřevzal před konáním hlavního líčení obhajobu. Uvedl, že na převzetí ničeho nemění ani čas vyrozumění o konání hlavního líčení, ani neposkytnutý čas k přípravě k hlavnímu líčení spočívající v potřebě prostudování spisu v době epidemie, kdy nahlížení do spisu bylo u nalézacího soudu znemožněno. Zdůraznil, že takovým postupem bylo zpochybněno jeho právo si kdykoliv v průběhu trestního řízení zvolit obhájce. Závěrem konstatoval, že usnesení odvolacího soudu neřešilo otázku možnosti zvolit si nového obhájce vskutku kdykoliv, a poukázal i na vadný a neúplný závěr odvolacího soudu, že přítomnost zvoleného obhájce v hlavním líčení nepřicházela v úvahu pro větu první §37 odst. 2 tr. ř.
6 . Mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, i rozsudek Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, zrušil a zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Bruntále, soudu pro mládež, věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání mladistvého předně připomněl, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je naplněn, pokud obviněný neměl v řízení obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měl. Konstatoval, že v řešeném případě k žádné takové vadě nedošlo, neboť mladistvý byl v předmětné době zastoupen obhájkyní Mgr. Hanou Novou, která mu byla řádně ustanovena soudem. K tomu odkázal na argumentaci odvolacího soudu na str. 2 až 5 jeho usnesení. Podle státního zástupce neměly okolnosti volby nového obhájce (opožděnost a nemožnost efektivního osobního převzetí obhajoby pro časovou tíseň) vzhledem k §37 odst. 2 tr. ř. a ustálené judikatuře dopad na postavení ustanovené obhájkyně Mgr. Hany Nové. Zdůraznil, že obviněný má právo zvolit si místo ustanoveného obhájce jiného obhájce, neoznámí-li však příslušnému orgánu činnému v trestním řízení změnu obhájce včas, tak jako se stalo v projednávaném případě, a to zpravidla předložením plné moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2009, sp. zn. 4 Tz 41/2009, uveřejněný pod č. 51/2010 Sb. rozh. tr.), aby mohl být nový obhájce vyrozuměn v zákonné lhůtě o nařízeném úkonu trestního řízení, je podle §37 odst. 2 tr. ř. obhájce dříve zvolený nebo ustanovený povinen vykonávat obhajobu, není-li z obhajování vyloučen, až do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce. Změna v osobě obhájce tak zásadně není důvodem pro neprovedení již nařízeného úkonu trestního řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 83/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 305/2014). Státní zástupce uzavřel, že odvolací soud nepochybil a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. naplněn nebyl, a to ani ve spojení s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., protože v předmětném hlavním líčení byla ustanovená obhájkyně obviněnému k dispozici, když nově zvolený obhájce nemohl obhajobu řádně převzít.
8 . Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání mladistvého jako zjevně neopodstatněné odmítl.
III. Přípustnost dovolání
9 . Nejvyšší soud, soud pro mládež, jako soud dovolací (dále jen „Nejvyšší soud“, popř. „dovolací soud“) zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
10. Mladistvý podal dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. c), l ) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. S odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 pod písmeny a) až k) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3174–3175): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. K zamítnutí ani odmítnutí odvolání mladistvého nedošlo z procesních důvodů, tj. podle §253 odst. 1 tr. ř., resp. podle §253 odst. 3 tr. ř., a proto se na daný případ ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku …, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, nevztahuje. Odvolání mladistvého bylo zamítnuto poté, co odvolací soud na jeho podkladě meritorně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je v tomto případě možné podat, jen byl-li v řízení napadenému rozsudku předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V souladu s touto podmínkou mladistvý relevantně odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
11 . Podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Tento dovolací důvod postihuje typicky především situace, kdy došlo k porušení ustanovení o nutné obhajobě. Zahrnuje však i případy, kdy obviněný sice obhájce, ať již zvoleného či ustanoveného soudem, má, ale orgány činné v trestním řízení neplní jim zákonem uložené povinnosti a neumožní obhájci, aby realizoval svá zákonná oprávnění a povinnosti.
12 . Právo na obhajobu patří mezi nejdůležitější procesní práva a je garantováno jak mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách [čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb.], tak i ústavními předpisy (čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Proto je též porušení práva na obhajobu považováno za závažnou, respektive podstatnou vadu řízení ve smyslu §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. a §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. však nenaplňuje jakékoliv porušení práva na obhajobu, resp. porušení citovaných ustanovení, ale naplňují jej pouze některé případy, jmenovitě pak ty, které jsou ve svých důsledcích skutečně relevantní z hlediska meritorního rozhodnutí. Nejvyšší soud totiž již vícekrát judikoval, že za porušení práva na spravedlivý proces nelze považovat jakákoliv formální porušení procesních předpisů o přítomnosti obhájce, nýbrž pouze taková, která svojí materiální intenzitou skutečně do práva na spravedlivý proces významně zasahují. Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán pouze v těch případech, kdy skutečnost, že obviněný neměl po určitou část řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, mohla mít faktický dopad na vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 7 Tdo 528/2002, publikované pod č. 48/2003 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2008, sp. zn. 3 Tdo 143/2008, ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 11 Tdo 407/2008, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 6 Tdo 270/2012, aj.).
13. Mladistvý odkázal na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. s argumentem, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, když přes okolnost, že mu byl zvolen nový obhájce před konáním hlavního líčení, nebylo tomuto nově zvolenému obhájci, který se však dostavil k hlavnímu líčení s žádostí o odročení hlavního líčení, a to za účelem získání času k prostudování spisu, umožněno se hlavního líčení účastnit a obhajobu mladistvého vykonávat. Obhajobu vykonávala již dříve ustanovená obhájkyně mladistvého, ačkoliv podle mínění mladistvého její práva zanikla zvolením nového obhájce. S ohledem na skutečnost, že se nově zvolený obhájce k hlavnímu líčení dostavil, neměl podle mladistvého soud tomuto obhájci znemožnit účast v hlavním líčení, výkon jeho oprávnění jako obhájce, a to nehledě na to, jak by případně rozhodl o žádosti o odročení hlavního líčení.
14. K uvedené výhradě je namístě z obsahu spisu rekapitulovat, že proti mladistvému bylo zahájeno trestní stíhání pro skutek kvalifikovaný jako provinění krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž s ohledem na právní kvalifikaci a věk mladistvého nebyly dány důvody nutné obhajoby. Na mladistvého byla posléze dne 14. 1. 2020 u Okresního soudu v Bruntále podána obžaloba. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 2. 2020, sp. zn. 0 Nt 10/2020, byl mladistvý v jiné trestní věci vzat do vazby podle §68 odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. (viz úřední záznam na č. l. 83, usnesení o vzetí do vazby na č. l. 89). Z vazby v jiné věci byl propuštěn a převeden do výkonu trestního opatření odnětí svobody dne 21. 8. 2020 (viz hlášení změn na č. l. 177). U mladistvého proto byly ode dne 29. 2. 2020 po celou dobu následujícího trestního řízení v této věci dány důvody nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř.
15. Mladistvému byla dne 2. 3. 2020 z výše uvedeného důvodu nutné obhajoby ustanovena obhájkyně Mgr. Hana Nová (č. l. 84), která byla dne 19. 3. 2020 vyrozuměna nejen o zrušení hlavního líčení nařízeného na den 25. 3. 2020, ale i o nařízení hlavního líčení na den 29. 4. 2020 (viz č. l. 91 p. v.). K hlavnímu líčení dne 29. 4. 2020 se dostavil Mgr. Martin Bugaj, který samosoudkyni předložil plnou moc osvědčující, že jej otec mladistvého J. Š. zvolil k vykonávání obhajoby mladistvého ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 Tm 1/2020 (č. l. 97). Současně zvolený obhájce soudu předložil i žádost o odročení hlavního líčení, jelikož mu nebyl poskytnut čas na jeho přípravu, nemohl nahlédnout do spisu z důvodu uzavření informačního centra soudu (č. l. 98). Z protokolu o hlavním líčení se rovněž podává, že obhájce Mgr. Martin Bugaj k dotazu samosoudkyně uvedl, že k hlavnímu líčení není připraven a nebude souhlasit se zkrácením lhůty k přípravě. Samosoudkyně proto vyzvala Mgr. Martina Bugaje, aby opustil jednací místnost, a hlavní líčení konala za přítomnosti mladistvému dříve ustanovené obhájkyně Mgr. Hany Nové. Samosoudkyně podle §39 odst. 1 tr. ř. zrušila ustanovení obhájkyně Mgr. Hany Nové dne 7. 5. 2020 (č. l. 116); v odvolacím řízení byl mladistvý zastoupen obhájcem Mgr. Martinem Bugajem.
16 . Součástí spisového materiálu je plná moc datovaná dnem 28. 4. 2020, jež dokládá, že otec mladistvého ke všem úkonům ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 Tm 1/2020 mladistvému zvolil obhájce Mgr. Martina Bugaje. Tuto plnou moc, jakož i žádost o odročení hlavního líčení s vysvětlením, že zvolený obhájce nebyl o konání hlavního líčení včas vyrozuměn, nebyl mu poskytnut čas k přípravě a obhájce nemohl dříve nahlédnout do spisu z důvodu uzavření informačního centra soudu, obhájce předložil dne 29. 4. 2020 samosoudkyni s tím, že nesouhlasí se zkrácením lhůty k přípravě. Pro úplnost není od věci uvést, že dne 27. 4. 2020 se Mgr. Martin Bugaj dotazoval, zda pro případ konání videokonference má jet do věznice či se dostavit k soudu, aniž by však v té době byl reálně zvoleným obhájcem mladistvého (č. l. 95). Lze dodat, že samosoudkyně s ohledem na tehdejší opatření související s pandemií koronaviru a nemoci COVID-19 (viz označení „současná opatření“) zvoleného obhájce vyzvala, aby jednací síň opustil. Práva obhajoby aktivně vykonávala dříve ustanovená obhájkyně Mgr. Hana Nová (č. l. 99 až 102). Soud prvního stupně svůj procesní postup odůvodnil odkazem na ustanovení §37 odst. 2 tr. ř. a hlavní líčení konal za účasti ustanovené obhájkyně, aby nedošlo k jeho zmaření (viz bod 1., str. 2 odůvodnění rozsudku).
17. V daných souvislostech je relevantní ustanovení §37 odst. 2 tr. ř., podle něhož si obviněný může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce. Nutno také připomenout, že účinky úkonu obviněného, jímž si zvolil obhájce, nastávají vůči příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, u kterého se právě vede trestní řízení, okamžikem, kdy mu obviněný nebo jím zvolený obhájce předložil plnou moc udělenou k výkonu obhajoby v trestním řízení. Přitom nezáleží na okolnosti, kdy byla mezi obviněným a jeho obhájcem uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, ani kdy orgán činný v trestním řízení založil písemné vyhotovení plné moci do trestního spisu (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 51/2010 Sb. rozh. tr.). Změna v osobě obhájce tak zásadně není důvodem pro neprovedení již nařízeného úkonu trestního řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 83/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 305/2014). Ustanovení §37 odst. 2 tr. ř. poskytuje obviněnému ochranu v tom, aby v případě, když si nového obhájce včas nezvolí, poté co původního zvoleného obhájce odvolal, či došlo ke zrušení ustanoveného obhájce z důvodu volby nového obhájce, byla jeho práva i nadále v nejnutnějších případech zajišťována. Děje se tak v zájmu nerušeného průběhu trestního řízení a náležitého výkonu obhajoby. Proto původní obhájce musí do doby, než nově zvolený obhájce začne obhajobu obviněného osobně vykonávat, činit potřebné úkony tak, aby nedošlo k újmě na právech obviněného. Tento postup je třeba aplikovat i na situaci, kdy obviněnému zvolí obhájce v průběhu trestního řízení podle §37 odst. 1 tr. ř. jeho příbuzný v pokolení přímém.
18. V nyní projednávaném případě byla změna obhájce soudu prvního stupně oznámena v den konání hlavního líčení, tedy nikoliv v dostatečném předstihu tak, aby nově zvolený obhájce mohl být o úkonu, tj. konání hlavního líčení, vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, která u konání hlavního líčení činí minimálně pět pracovních dnů (§198 odst. 1 tr. ř.). Nalézací soud proto správně aplikoval větu třetí ustanovení §37 odst. 2 tr. ř., když shledal, že obhajobu mladistvého je nadále povinna vykonávat dříve ustanovená obhájkyně Mgr. Hana Nová, která byla o konání hlavního líčení vyrozuměna včas a byla na konání hlavního líčení připravena. A to na rozdíl od zvoleného obhájce Mgr. Martina Bugaje, který nebyl v den konání hlavního líčení, kdy svou volbu prostřednictvím předložení plné moci nalézacímu soudu oznámil, schopen osobně převzít obhajobu. Vysvětlení obhájce, že tomu tak bylo též proto, že bylo uzavřeno informační centrum okresního soudu, v důsledku čehož nemohl nahlédnout do spisu, je nepřesvědčivé s ohledem na datum vystavení plné moci, tj. 28. 4. 2020. Vytýkal-li obhájce, že soud prvního stupně pochybil, pokud jej vyzval k opuštění jednací síně a nebylo mu umožněno, aby se hlavního líčení účastnil jako veřejnost, jde jednak o námitku stojící mimo uplatněný důvod dovolání, jednak nelze postupu soudu prvního stupně nic vytknout ani s ohledem na společenskou situaci a tomu odpovídající výjimečná opatření, jež bylo nutno k zajištění ochrany zdraví sledovat a dodržovat.
19 . Nejvyšší soud na podkladě všech těchto skutečností shledal, že zastupovala-li mladistvého v hlavním líčení dne 29. 4. 2020 ustanovená obhájkyně namísto obhájce, který předložil plnou moc udělenou k výkonu obhajoby soudu prvního stupně až v den konání tohoto hlavního líčení, nedošlo k pochybení naplňujícímu dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Nedošlo totiž k situaci tímto dovolacím důvodem předpokládané, spočívající v tom, že by obviněný v řízení obhájce neměl, ač ho podle zákona mít měl.
20. Pro úplnost je vhodné znovu upozornit, že v průběhu trestního řízení vedeného proti mladistvému nedošlo od jeho vzetí do vazby, tedy vzniku důvodu nutné obhajoby podle §39 odst. 1 písm. a) tr. ř., k tomu, že by některou část trestního řízení nebyl obhájcem zastoupen. I v době, kdy nově zvolený obhájce nebyl schopen řádně osobně převzít obhajobu mladistvého a zastupovat jej v již nařízeném hlavním líčení, jeho obhajobu v průběhu hlavního líčení řádně zajišťovala ustanovená obhájkyně Mgr. Hana Nová.
21. Na základě všech těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem. Zastoupení mladistvého dříve ustanovenou obhájkyní v hlavním líčení v době, kdy mladistvý měl zvoleného nového obhájce, avšak tento osobně nepřevzal obhajobu, bylo plně v souladu s ustanovením §37 odst. 2 tr. ř. Je totiž zřejmé, že nalézací soud by musel hlavní líčení, které bylo v této trestní věci nařízeno více než s měsíčním předstihem, odročit, což by způsobilo průtahy v řízení, neboť v tomto případě nalézací soud již neměl žádný časový prostor, aby mohl vyrozumět nově zvoleného obhájce (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 8 Tdo 981/2009).
22. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je v posuzovaném případě vázán na jiné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., konkrétně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., z čehož plyne, že jsou-li relevantně uplatněné námitky zjevně neopodstatněné, platí totéž i z hlediska důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
23. Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání mladistvého je zjevně neopodstatněné, proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 1. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu