ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.106.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 106/2022-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. Z. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Ls 322 Js 3443/17, jímž byl uznán vinným trestným činem krádeže ve čtyřech případech, úmyslným řízením bez řidičského oprávnění ve dvou případech, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky A. Z. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Ls 322 Js 3443/17, a to pro trestné činy nedovoleného držení omamných prostředků a úmyslného držení a převážení zakázané zbraně, a jim odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Ls 322 Js 3443/17, který nabyl právní moci téhož dne, byl A. Z. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže ve čtyřech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věty druhé, bodů 1, 2 a 3 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), trestného činu úmyslného řízení bez řidičského oprávnění ve dvou případech podle §21 odst. 1 bodu 1 německého zákona o silniční dopravě, trestného činu nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 bodu 1 a §29 odst. 1 bodu 3 německého zákona o nakládání s omamnými látkami a trestného činu úmyslného držení a převážení zakázané zbraně podle §52 odst. 3 bodu 1 ve spojení s přílohou 2 oddílem 1 bodem 1.4.1 německého zákona o zbraních. Za uvedené trestné činy mu cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora uvedených trestných činů následovně:
opakovaně při měnící se účasti dalších osob krádeže, aby si z opakovaného páchání činu obstaral nejen přechodný zdroj příjmů v určitém rozsahu:
1.
v blíže nezjistitelné době mezi 30. 11. 2016 a 2. 12. 2016 se vydal k nemovitosti na adrese XY. Tam vypáčil uzamčenou sklepní kóji a po rozříznutí obloukového zámku na jízdním kole odcizil ze sklepní kóje 1 jízdní kolo značky Radon Slide poškozené A. Z. v hodnotě 2 265,88 EUR, aby si jízdní kolo ponechal pro sebe a aby ho později prodal dále se ziskem.
2.
s jednou další blíže neznámou osobou jménem D. v době mezi 17. 2. 2017, 00:22 hod. a 17. 2. 2017, 01:39 hod. se vydal k parkovacímu domu na adrese XY. Tam ve vědomé a chtěné součinnosti, jakož i na základě společného rozhodnutí o spáchání trestného činu odcizili 3 uzamčená jízdní kola (z toho 2 kola s elektrickým pohonem) značek Haibike, Vorratec a Ideal poškozeného S. W. v celkové hodnotě 4 845,00 EUR. Odsouzený a další osoba D. vypáčili zámky jízdních kol a naložili je do osobního automobilu Škoda Octavia, české registrační značky XY, aby si jízdní kola nechali pro sebe a aby je později prodali dále se ziskem.
3.
dne 22. 2. 2017 v 01:30 hod. jel osobním automobilem Škoda Octavia české registrační značky XY, ze směru od obce XY, v úrovni nemovitosti s číslem domu XY, XY, ačkoli, jak věděl, nevlastnil řidičské oprávnění nezbytné k řízení motorového vozidla. K řízení uvedeného vozidla bylo nezbytné minimálně řidičské oprávnění ohledně třídy řidičského oprávnění B. Mezi nemovitostí na adrese XY se nachází odstavné parkoviště pro osobní automobily, na které odsouzený přijel po příjezdové cestě a zde odstavil vůz Škoda Octavia.
Poté odsouzený dne 22. 2. 2017 v 01:30 hod. s jednou další blíže neznámou osobou jménem D. vnikl násilně do domu s několika nájemníky na adrese XY, a to tak, že vypáčil vstupní dveře. Poté oba vnikli sklepem do podzemní garáže nemovitosti. Tam vypáčili železná vrata ke kóji poškozeného W. G. a odcizili odtud 2 golfové sety, 2 jízdní kola, 1 momentový klíč a několik obráběcích strojů značky Hilti v celkové hodnotě 17 404,00 EUR s úmyslem si tyto předměty ponechat pro sebe. Tyto předměty poté naložili do osobního automobilu Škoda Octavia, česká registrační značka XY. Kořist byla prodána v České republice, přičemž odsouzený za ni obdržel 10 000,00 CZK.
Předtím, než odsouzený společně s D. vypáčili sklepní kóji poškozeného, umístil ještě na osobním automobilu Škoda Octavia odstaveném na parkovišti německé registrační značky XY, aby zabránil identifikaci vozidla a své osoby.
4.
dne 17. 3. 2017 jel v 07:26 hodin osobním automobilem Škoda Octavia, české registrační značky XY, po spolkové dálnici XY ze směru XY směrem na dálniční trojúhelník XY, ačkoli, jak věděl, nevlastnil řidičské oprávnění nezbytné k řízení motorového vozidla. K řízení uvedeného vozidla bylo nezbytné minimálně řidičské oprávnění ohledně třídy řidičského oprávnění B.
Odsouzený kromě toho řídil uvedené vozidlo, ačkoli byl, jak věděl, pod vlivem omamných prostředků. Zkouška krve odebrané odsouzenému dne 17. 3. 2017 v 10:12 hodin vedla k prokázání cca 0,3 ng/ml THC a 49,1 ng/ml amfetaminu, jakož i 388 ng/ml metamfetaminu v krvi.
Na úrovni objezdu závodu G. na území obce XY, byl odsouzený a jeho spolujezdec, obviněný H., podroben policejní kontrole. Odsouzený přitom s sebou vezl vědomě a úmyslně 1 gram amfetaminu s obsahem účinné látky minimálně 10 % amfetaminové báze, ačkoli, jak věděl, nedisponoval povolením nezbytným pro nakládání s omamnými prostředky. Odsouzený vlastnil navíc v uvedeném osobním automobilu Škoda Octavia, jak věděl, 1 kapesní vystřelovací nůž s délkou čepele 9,5 cm, u něhož čepel vyskakuje na straně pomocí pružiny, a zbraň proto vozil s sebou mimo vlastní byt, obchodní prostory nebo vlastní oplocené vlastnictví. Přitom se jednalo o zakázanou zbraň.
5.
po kontrole museli odsouzený a jeho spolujezdec, obviněný H. nechat vozidlo Škoda Octavia stát. V době mezi 17. 3. 2017, 23:00 hod. a 18. 3. 2017, 08:00 hod. se vydali do oblasti města XY. V ulici XY na úrovni nemovitosti XY ve vědomé a chtěné součinnosti vypáčili zámek zapalování před nemovitostí odstaveného motocyklu značky Yamaha, registrační značka XY s aktuální hodnotou minimálně 200,00 EUR a vozidlo zkratovali. Poté, co nastartovali motor, oba odjeli na motocyklu pryč s úmyslem si ho ponechat pro sebe. Když se dne 18. 3. 2017 v 08:15 hodin zastavili v obci XY na úrovni nemovitosti XY, byli dále podrobeni kontrole zalarmovanými policisty a motocykl byl zajištěn. Motocykl byl již vrácen poškozenému.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem.
7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod číslem 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod číslem 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.
9. Nejvyšší soud při posuzování dané trestní věci dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna u v případě dvou skutků uvedených v bodu 4. rozsudku cizozemského soudu týkajících se držení 1 gramu amfetaminu s obsahem 10 % účinné látky v podobě amfetaminové báze a kapesního vystřelovacího nože s délkou čepele 9,5 cm.
10. To proto, neboť prvně uvedené jednání odsouzeného nenaplňuje znaky trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látka a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku, jelikož odsouzeným držené množství amfetaminu nedosahuje hranice množství většího než malého, které podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., v případě dané drogy odpovídá více než 2 gramům této látky, resp. více než 0,73 gramům účinné psychotropní látky (amfetaminové báze). Jednání odsouzeného spočívající v držení kapesního vystřelovacího nože pak nevykazuje znaky žádného z trestných činů podle právního řádu České republiky (srov. především a contrario Hlavu VII zvláštní části trestního zákoníku). Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu k uvedeným skutkům a jim odpovídající části trestu zamítl.
11. Pokud jde o zbývající skutky, jimiž byl obviněný rozsudkem cizozemského soudu uznán vinným, má Nejvyšší soud za to, že u nich byla podmínka oboustranné trestnosti naplněna. Uvedené skutky totiž vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě nejméně trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku).
12. In concreto jednání odsouzeného popsané v bodech 1. až 3. a 5. rozsudku cizozemského soudu naplňuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, spáchaného dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený si úmyslným společným jednáním s další osobou (vyjma jednání uvedeného v bodu 1. rozsudku cizozemského soudu) přisvojili cizí věci tím, že se jich zmocnili, čin spáchali vloupáním ve smyslu §121 tr. zákoníku a způsobili tak na cizím majetku větší škodu ve smyslu §138 tr. zákoníku. To vše při splnění podmínek §116 tr. zákoníku.
13. Jednáním popsaným pod bodem 4. rozsudku cizozemského soudu se odsouzený dopustil nejméně přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, když ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonával činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, neboť podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020, uveřejněného pod č. 2/2020 Sb. rozh. tr. se řidič nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu §274 odst. 1 tr. zákoníku, pokud řídí motorové vozidlo po užití metamfetaminu, jestliže jeho koncentrace v krevním séru dosáhne hladiny 150 ng/ml (v případě odsouzeného šlo o koncentraci dané látky v množství 388 ng/ml).
14. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy v těchto případech splněny.
15. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik chráněných zájmů, a to zájem na ochraně vlastnického práva osoby odlišné od pachatele, jakož i zájem na ochraně lidí a majetku před obecně nebezpečným jednáním. Závažnost trestné činnosti odsouzeného je v jeho případě zvýšena tím, že se dopustil více trestných činů, a to navíc (dílem) společně s další osobou, kdy pluralita trestné činnosti jednoho pachatele, jakož i trestná součinnost více pachatelů jsou skutečnosti, které nepochybně zvyšují společenskou škodlivost trestného činu. V neposlední řadě nelze přehlédnout, že škoda způsobená odsouzeným několikanásobně převyšovala hranici škody většího rozsahu ve smyslu §138 tr. zákoníku. Postup podle §4a odst. 3 zákona je tak v případě odsouzeného zcela namístě. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018).
16. Nejvyšší soud tak uzavírá, že návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném pod bodem I. výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část uloženého trestu odnětí svobody činí 2 (dva) roky a 8 (osm) měsíců. Rozhodl tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků odsouzeného A. Z.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce