ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.119.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 119/2022-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. R. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2018, sp. zn. 29 Ds 105 Js 25821/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Regensburg, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 26. 11. 2018, sp. zn. 29 Ds 105 Js 25821/17, který nabyl právní moci téhož dne, byl T. R. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, 2 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), trestného činu poškození věci podle §303 odst. 1 StGB a dále též trestného činu krádeže vloupáním do bytu podle §243 odst. 1 věty druhé, bodu 1 StGB. Za uvedené trestné činy mu cizozemský soud uložil úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:
I. 1. dne 21. 11. 2017 kolem 0:15 hodin aktivoval zabezpečovací zařízení v klenotnictví „O. V.“, XY, tím, že se pokusil rozbít výlohu tohoto obchodu dlažební kostkou, kam zamýšlel vstoupit a obchod prohledat. Jednání odsouzeného zpozorovala paní R. W. a její manžel přivolal policii. Odsouzený byl policií zadržen dříve, než se mu podařilo vstoupit do klenotnictví. Svým jednáním odsouzený způsobil škodu ve výši 5 226,48 EUR,
I. 2. v blíže neznámé době dne 30. 4. 2017 mezi 7:00 hod. a 11:00 hod. si odsouzený blíže nezjištěným způsobem, pravděpodobně vstupními dveřmi do bytu, obstaral neoprávněný přístup do bytu pátera C. nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží nemovitosti na adrese XY. Odsouzený hledal v bytě předměty, které se vyplatí ukrást. Odsouzený odcizil v ložnici z plastové dózy peníze v hotovosti ve výši 400 EUR, aby si je bez oprávnění ponechal.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku a trestného činu porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku).
7. Konkrétně má Nejvyšší soud za to, že jednání odsouzeného uvedené v bodu I. 1. odůvodnění rozsudku cizozemského soudu vykazuje nejméně znaky pokusu přečinu krádeže podle §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud se týká jednání odsouzeného, které je uvedeno v bodu I. 2., toto vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. Ve vztahu k odsouzení T. R. cizozemským soudem jsou dále dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se za účelem vlastního obohacení dopustil majetkové trestné činnosti a dále též zasáhl do domovní svobody jiného. Uvedeným jednáním též způsobil škodu na cizím majetku, která několikanásobně převyšovala hranici škody nikoliv nepatrné ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku. Tyto skutečnosti nepochybně zvyšují společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzeného. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. R. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce