ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.137.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 137/2021-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. 2. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. F. , narozeného dne XY v XY, rozsudkem Trestního tribunálu v Trieste, Italská republika, ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 1507/17, který nabyl právní moci dne 6. 11. 2017 a rozsudkem Trestního tribunálu v Pordenone, Italská republika, ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 228/2018, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Trieste, Italská republika, ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 1117/2018, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2019, ve spojení s nařízením Státního zastupitelství při Odvolacím soudu v Trieste, Úřadem pro vymáhání trestů, Italská republika, ze dne 18. 10. 2019, sp. zn. 297/2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního tribunálu v Trieste, Italská republika (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 1507/17, který nabyl právní moci dne 6. 11. 2017, byl T. F. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle článků 624 a 625 bodu 7 italského trestního zákoníku a trestného činu podvodu podle článku 55 odst. 9 zákonného nařízení č. 231 ze dne 21. 11. 2007. Za tyto sbíhající se trestné činy první cizozemský soud uložil odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců a peněžitý trest ve výměře 400 EUR.
2. Těchto trestných činů se odsouzený, podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu, dopustil (stručně řečeno) tím, že:
1. za účelem obstarání zisku se dne 13. 3. 2017 zmocnil svazku klíčů, různých dokumentů a tokenu, patřícího k běžnému účtu u Unicredit bank, náležejících poškozené M. B., a to tak, že je vzal z kabelky a kapsy bundy poškozené, které tato zanechala v neuzamčené šatně používané úklidovým personálem posilovny W. F. se sídlem v XY,
2. za účelem obstarání zisku si dne 18. 3. 2017 přisvojil dvě blíže specifikované kreditní karty vydané na jméno sportovního klubu A. P. T., které odcizil ze skříňky umístěné v sekretariátu bazénu S. G.,
3. aniž by byl držitelem výše uvedených kreditních karet dne 18. 3. 2017 s nimi provedl
řadu blíže specifikovaných platebních transakcí na pokladnách v Itálii a ve Slovinsku, a to ve výši přibližně 1 300 EUR,
4. za účelem obstarání zisku se dne 21. 3. 2017 zmocnil peněženky poškozeného W. U., který ji zanechal bez dozoru v kapse své bundy v baru A. v obci XY, část obce XY, přičemž tato obsahovala 750 EUR a různé doklady, včetně blíže specifikované kreditní karty,
5. aniž byl držitelem výše uvedené kreditní karty ve dnech 21. 3. 2017 a 22. 3. 2017 s touto provedl ve Slovinsku četné platební transakce, a to ve výši 2 171,85 EUR,
6. za účelem obstarání zisku se dne 7. 4. 2017 zmocnil pouzdra na kreditní karty značky Mont Blanc, které obsahovalo různé karty, vč. blíže specifikované kreditní karty, 170 EUR a stříbrný kolíček, kteréžto patřily poškozenému R. F., přičemž tyto získal tak, že je sebral ze skříňky, do níž je poškozený uložil v bazénu A. v obci XY del XY ,
7. aniž byl držitelem výše uvedené kreditní karty dne 7. 4. 2017 s ní provedl v několika italských provozovnách čtyři platební transakce v celkové výši 208,65 EUR,
8. za účelem obstarání zisku se zmocnil tašky poškozeného J. M., obsahující různé dokumenty a osobní věci, vč. blíže specifikovaného bankovního šeku vystaveného na částku 200 EUR, a to tak, že danou tašku odnesl ze skříňky užívané poškozeným v bazénu N. v obci XY.
3. Prokuratura při Obecném soudu v Terstu rozhodnutím ze dne 1. 12. 2017, sp. zn. 417/2017, nařídila výkon výše uvedeného trestu odnětí svobody a současně rozhodla o podmíněném odložení jeho výkonu. Rozhodnutím Prokuratury při Obecném soudu v Terstu ze dne 8. 10. 2018, sp. zn. 417/2017, bylo prve uvedené rozhodnutí o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody zrušeno.
4. Rozsudkem Trestního tribunálu v Pordenone, Italská republika (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 228/2018, byl odsouzený uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle článků 624 a 625 bodu 7 italského trestního zákoníku a trestného činu podvodu podle článku 55 odst. 9 zákonného nařízení č. 231 ze dne 21. 11. 2007. Za uvedené trestné činy druhý cizozemský soud odsouzenému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 6 (šesti) měsíců, jakož i peněžitý trest ve výměře 1 400 EUR.
5. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že:
1. za účelem svého obohacení se dne 20. 8. 2017 zmocnil peněženky poškozeného P. F., která se nacházela v šatnách tenisového klubu P., přičemž tato obsahovalo 350 EUR, blíže specifikovanou kreditní kartu a různé dokumenty,
2. aniž byl držitelem výše uvedené kreditní karty dne 20. 8. 2017 s touto provedl pět platebních transakcí v celkové výši 857 EUR.
6. Rozsudkem Odvolacího soudu v Trieste, Italská republika, ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 1117/2018, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2019, byl rozsudek druhého cizozemského soudu částečně změněn, a to pouze v části týkající se výše uložených trestů, kdy nově odsouzenému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a peněžitý trest ve výši 240 EUR.
7. Konečně nařízením Státního zastupitelství při Odvolacím soudu v Trieste, Úřadem pro vymáhání trestů, Italská republika, ze dne 18. 10. 2019, sp. zn. 297/2019, byl odsouzenému vyměřen kumulativní nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 4 (čtyř) měsíců a peněžitý trest ve výši 640 EUR a současně byl nařízen výkon dosud nevykonaného nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého odsouzenému, a to ve výměře 2 (dvou) let, 6 (šesti) měsíců a 10 (deseti) dnů.
8. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
9. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
10. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
11. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. F. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku).
12. In concreto shora popsané jednání odsouzeného vykazuje znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku v souběhu s pokračujícím přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a dále (v případě rozsudku druhého cizozemského soudu) přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku v souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku.
13. Odsouzený si totiž přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čímž způsobil na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku a takový čin spáchal přesto, že byl za stejný čin v předchozích třech letech odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. 1 T 101/2013, který nabyl právní moci dne 21. 10. 2014, jímž byl mimo jiné uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a podle §44 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen společný trest (viz záznam č. 23 opisu evidence Rejstříku trestů fyzických osob), přičemž tohoto přečinu se dopustil za podmínek §116 tr. zákoníku (srov. výše uvedený rozsudek prvního cizozemského soudu). Dále si odsouzený bez souhlasu oprávněného držitele opatřil platební prostředek jiného – nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla a bankovní šek, přičemž tohoto přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku se dopustil za podmínek §116 tr. zákoníku (srov. výše uvedený rozsudek prvního cizozemského soudu). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto v případě odsouzeného splněny.
14. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil jednak úmyslné majetkové trestné činnosti, a dále úmyslné trestné činnosti proti řádnému fungování bezhotovostního platebního styku. Z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob navíc plyne, že v minulosti se odsouzený dopouštěl (mimo jiné) i další majetkové trestné činnost, a to nad rámec výše uvedeného odsouzení. Nelze také přehlédnout, že odsouzeným způsobená škoda výrazně přesahuje hranici škody nikoliv nepatrné ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku. Všechny tyto skutečnosti tak bezpochyby zvyšují společenskou škodlivost jeho protiprávního jednání. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. F. výše uvedenými rozhodnutími cizozemských soudů, ve spojení s nařízením Státního zastupitelství při Odvolacím soudu v Trieste, Úřadem pro vymáhání trestů, hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
15. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 2. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.