ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.137.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 137/2022-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. R. , narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 60 Hv 93/17x, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 9 Bs 62/18h, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. R. , narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 38 Hv 85/19v, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 60 Hv 93/17x, byl J. R. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §127 rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“) ve spojení s §15 odst. 1 StGB. Za uvedený přečin byl prvním cizozemským soudem odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného přečinu tím, že:
vždy v obci XY odcizil, popř. se pokoušel odcizit nositelům právního panství nad věcí dále uvedených obchodních společností cizí movité věci v celkové hodnotě 522,31 EUR s úmyslem jejich přivlastněním neoprávněně obohatit sebe nebo nějakou třetí osobu, a sice
1. dne 19. 12. 2017 na úkor obchodních společnosti H. potraviny (10 balení rybích konzerv, 2 balení domácího chleba a 2 balení kabanosu) v celkové hodnotě 22,18 EUR,
2. dne 19. 12. 2017 na úkor obchodních společnosti BILLA potraviny (5 balení sýra, 7 balení čajového másla a 4 tuby zubní pasty) v celkové hodnotě 45,51 EUR,
3. dne 19. 12. 2017 na úkor obchodních společnosti SPAR potraviny (2 balení sušeného mléka Nesquik, 4 kusy čokoládových bonbonů, jednu láhev švestkové pálenky), jakož i 2 osvěžovače vzduchu a 4 spreje do interiéru v celkové hodnotě 56,68 EUR,
4.) dne 20. 12. 2017 na úkor obchodních společnosti B. celkem 6 kusů značkových parfémů s vysokou cenou (Hugo Boss; Versace; Lacoste) v celkové hodnotě 395,94 EUR, přičemž v důsledku spuštění alarmu a dopadení u pokladny zůstalo u pokusu.
3. Na podkladě odvolání státního zastupitelství podaného v neprospěch odsouzeného byl v části rozsudek prvního cizozemského soudu zrušen rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika (dále jen „první cizozemský odvolací soud“), ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 9 Bs 62/18h, a odsouzený byl za shora uvedené jednání uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku podle §127 a §130 odst. 1 prvního případu StGB ve spojení s §15 odst. 1 StGB. Za uvedený přečin byl prvním cizozemským odvolacím soudem odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku.
4. Dále byl odsouzený rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 38 Hv 85/19v, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku podle §127 a §130 odst. 1 prvního případu StGB, Za tento přečin byl druhým cizozemským soudem odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.
5. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného přečinu tím, že:
dne 17. 12. 2019 v XY profesionálně provedeným způsobem za účelem výdělku (§70 odst. 1 bod 3, druhý případ StGB) odcizil cizí movité věci, totiž různé potraviny v celkové hodnotě ve výši 59,67 EUR osobám oprávněným k disponování z obchodní společnosti M. a osobám, které již nelze vypátrat, s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit.
6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
8. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že J. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy a odsouzení se týkají skutků, které v obou případech vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě vždy trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
10. Co se týče právního posouzení jednání uvedeného v rozsudku prvního cizozemského soudu (ve spojení s rozsudkem prvního cizozemského odvolacího soudu) má Nejvyšší soud za to, že toto vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž přisvojil cizí movité věci [resp. v rámci jednání uvedeného pod bodem 4.) se pokusil si tyto přisvojit] tím, že se jich zmocnil, bezprostředně tímto jednáním směřoval ke způsobení škody nikoliv nepatrné ve smyslu §138 tr. zákoníku a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže v posledních třech letech odsouzen, resp. odsouzen i potrestán [viz body 24) a 25) opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob k osobě odsouzeného]. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy v tomto případě splněny.
11. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou splněny také v případě odsouzení druhého cizozemského soudu, neboť v tomto případě jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť odsouzený si přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže v posledních třech letech odsouzen i potrestán [viz výše].
12. Ve vztahu k oběma odsouzením J. R. cizozemskými soudy jsou dále dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se za účelem vlastního obohacení opakovaně dopustil majetkové trestné činnosti. Z opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného se nadto podává, že byl opětovně odsouzen a potrestán, nad rámec výše uvedených odsouzení, převážně pro majetkovou trestnou činnost. Tato skutečnost nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. R. výše označenými cizozemskými rozhodnutími hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
13. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 6. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce