ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.160.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 160/2022-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky E. K. , rozené S., narozené XY, Slovenská republika, rozsudkem Okresního soudu v Ružomberku, Slovenská republika, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 1T/5/2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ružomberku, Slovenská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 1T/5/2019, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2019, byla E. K. (dále jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání zločinu krádeže podle §212 odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. f) slovenského trestního zákona, s poukazem na §139 odst. 1 písm. e) slovenského trestního zákona, kterého se dopustila ve spolupachatelství podle §20 slovenského trestního zákona, za což jí cizozemský soudu uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (třech) let a 3 (tří) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená uvedeného trestného činu dopustila tím, že:
dne 21. 6. 2018 v 13:33 hodin v obchodním domě Kaufland v XY, s využitím účasti minimálně jedné další neztotožněné osoby ženského pohlaví, která oslovením upoutala pozornost J. B., odcizila koženou peněženku bordové barvy z kabelky položené v nákupním vozíku, který se nacházel v bezprostřední blízkosti J. B., přičemž takto odcizenou peněženku si vložila do kloboučku krémové barvy, s kterým přešla přes pokladní zónu, následně si klobouček vložila do svojí kabelky, a když byla za pokladnami požádána příslušníkem bezpečností služby, aby ho následovala, tak odhodila na zem klobouček spolu s odcizenou koženou peněženkou bordové barvy, ve které se nacházely osobní doklady J. B., platební karta k jejímu účtu vedeného u S., poštovní karta Slovenské pošty, karta Poštovní banky, různé reklamní a slevové karty a finanční hotovost ve výši 4,37 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že E. K. je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku).
7. Konkrétně jednání odsouzené vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedeného jednání se odsouzená dopustila ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
8. Odsouzená si totiž společně s další osobou přisvojila cizí věc tím, že jí zmocnila a čin spáchala na věci, kterou měla poškozená při sobě, a to přesto, že byla za takový čin v předchozích třech letech potrestána (viz záznam pod bodem 12. opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob k osobě odsouzené) a dále si bez souhlasu poškozené opatřila její nepřenosnou platební kartu. Za tohoto stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky podle §4a odst. 3 zákona.
9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzená výše uvedeným jednáním zasáhla zejména do vlastnického práva jiné osoby, dopustila se hned dvou trestných činů, a to společně s další osobou. Tyto skutečnosti jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost jejího jednání. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení E. K. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 6. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
Soudce