ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.195.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 195/2022-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 3. 11. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. V. , narozeného XY ve XY, jednak rozsudkem Řádného soudu v Brescii, Italská republika, ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 1462/2018, a dále rozsudkem Řádného soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 8184/17, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 998/2019, a rozsudkem Soudu ve Vercelli, Italská republika, ze dne 15. 10. 2021, sp. zn. 256/2019, to vše ve spojení s nařízením Státního zastupitelství při Soudu ve Vercelli ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 55/2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Řádného soudu v Brescii, Italská republika (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 1462/2018, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2019, byl L. V. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání čtyř trestných činů krádeže, kterých se dopustil ve spolupachatelství. Za uvedené trestné činy první cizozemský soud uložil odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 2 (dvou) měsíců a peněžitý trest ve výměře 898 EUR.
2. Těchto trestných činů se odsouzený, podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu, dopustil (stručně řečeno) tím, že:
a) společně se samostatně trestně stíhaným D. Š., s cílem získat zisk, vnikl do bytů poškozených R. B. S., C. I. V. a D. L., umístěných v nemovitosti na adrese XY, XY č. XY, a tam se zmocnili peněz, různých předmětů a šperků ze zlata v hodnotě přibližně 50 000 EUR (byt poškozeného S.), přibližně 50 000 EUR (byt poškozené V.), jakož i 100 EUR (byt poškozené L.). Uvedeného jednání se odsouzený dopustil za přitěžujících okolností spočívajících v násilném otevření zámku bytu poškozených S. a L. a v rozřezání zdi vestavěného trezoru poškozené L. Činu se odsouzený dopustil společně s dalšími třemi osobami.
b) Společně se samostatně trestně stíhaným D. Š., s cílem získat zisk, vnikli dne 15. 1. 2018 do bytu poškozeného A. M., na adrese XY, XY č. XY, a tam se zmocnili trezoru obsahujícího šperky v hodnotě přibližně 15 000 EUR, hotovosti v celkové výši 5 555 EUR a přenosného počítače. Uvedeného jednání se odsouzený dopustil za přitěžujících okolností spočívajících v poškození vstupních dveří bytu poškozeného. Činu se odsouzený dopustil společně s dalšími třemi osobami.
c) Společně se samostatně trestně stíhaným D. Š., s cílem získat zisk, vnikli dne 18. 1. 2018 do bytu poškozené M. M., na adrese XY, XY č. XY, a tam se zmocnili početných šperků v hodnotě mezi 100 000 EUR a 150 000 EUR. Uvedeného jednání se odsouzený dopustil za přitěžujících okolností spočívajících v násilném otevření zámku bytu a trezoru poškozené. Činu se odsouzený dopustil společně s dalšími třemi osobami.
d) Společně s N. G., s cílem získat zisk, vnikli dne 29. 12. 2017 do bytu poškozené C. C., na adrese XY, XY č. XY a tam se zmocnili hotovosti v hodnotě přibližně 1 500 EUR, pěti zlatých slitků (o váze 100 g každý), klíčů od bezpečnostní schránky banky Unicredit, čtyř papírových pokladničních poukázek a početných šperků z drahých kovů. Uvedeného jednání se odsouzený dopustil za přitěžujících okolností spočívajících v násilném otevření vestavěného trezoru poškozené.
3. Rozsudkem Řádného soudu v Miláně, Italská republika (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 8184/17, který nabyl právní moci dne 2. 7. 2019, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně, Italská republika (dále jen „cizozemský odvolací soud“), ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 998/2019, byl odsouzený uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu krádeže, kterého se dopustil ve spolupachatelství. Za uvedený trestný čin cizozemský odvolací soud uložil odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců a peněžitý trest ve výměře 440 EUR.
4. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že:
ve spolčení s nezjištěnou osobou, v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch, vnikl dne 25. 8. 2017 po rozlomení zámku vstupní brány do kondominia nacházejícího se na ulici XY č. XY v XY, přičemž provedl příslušné úkony, které jednoznačně směřovaly k tomu, aby se zmocnil věcí nacházejících se v jednom z bytů uvedeného kondominia, což se mu nepodařilo z důvodů, které nemohl ovlivnit, zejména z důvodu zásahu hlídače budovy.
5. Rozsudkem Soudu ve Vercelli, Italská republika (dále jen „třetí cizozemský soud“), ze dne 15. 10. 2021, sp. zn. 256/2019, který nabyl právní moci dne 29. 1. 2022, byl odsouzený uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu krádeže, kterého se dopustil ve spolupachatelství. Za uvedený trestný čin uložil třetí cizozemský soud odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 3 (tří) měsíců a peněžitý trest ve výměře 800 EUR.
6. Podle skutkových zjištění třetího cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že:
spolu s R. P. a N. G., s cílem získat zisk, vnikl dne 3. 1. 2018 do domu pana A. F. a jeho matky paní A. P., který se nachází ve XY, XY č. XY, v němž manipulovali se zabezpečovacím systémem a vyřízli nástěnný trezor. N. G. zůstal v blízkosti budovy jako „hlídač“, čímž prováděl vhodné úkony jednoznačně směřující k tomu, aby se zmocnil movitých věcí v něm uložených a odňal je jejich právoplatným majitelům. V záměru neuspěli z důvodů, které nemohli ovlivnit (předčasný návrat pana A. F. domů a zásah G. M., obyvatele budovy). Uvedeného jednání se odsouzený dopustil za přitěžujících okolností spočívajících v poškození čidla poplašného zařízení proti vloupání, jakož i ve vyříznutí ve zdi zabudovaného trezoru. Činu se odsouzený dopustil společně s dalšími dvěma osobami.
7. Konečně nařízením Státního zastupitelství při soudu ve Vercelli, Kanceláře pro vykonávání trestů, Italská republika, ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 55/2022, které nabylo právní moci téhož dne, byl odsouzenému ve vztahu k výše uvedeným cizozemským rozhodnutím vyměřen kumulativní nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a 2 (dvou) měsíců a 28 (dvaceti osmi) dnů a dále též peněžitý trest v celkové výši 2 138 EUR. Uvedeným rozhodnutím byl také výkon tohoto trestu nařízen.
8. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
9. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
10. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
11. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku).
12. In concreto shora popsaná jednání odsouzeného vykazují nejméně znaky pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se odsouzený dopustil ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a pokračujícího přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, kterého se odsouzený dopustil ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž společně s dalšími shora uvedenými osobami jednak přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil (resp. v části k tomuto bezprostředně směřoval) a způsobil tím na cizím majetku škodu v celkové výši přesahující 4 000 000 Kč (tj. způsobil značnou škodu ve smyslu §138 tr. zákoníku) a dále neoprávněně vnikl do obydlí jiného a překonal překážky, jejichž účelem bylo zabránit vniknutí. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto v případě odsouzeného splněny.
13. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil hned dvou trestných činů, jejichž objektem je jednak zájem na ochraně vlastnického práva osoby odlišné od pachatele a dále zájem na ochraně soukromí a domovní svobody. Trestným činem způsobená škoda přitom výrazně přesahovala hranici značné škody ve smyslu §138 tr. zákoníku a jednání se odsouzený dopustil spolu s dalšími osobami. Uvedené skutečnosti jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na shora uvedená odsouzení L. V. cizozemskými soudy, ve spojení s nařízením Státního zastupitelství při Soudu ve Vercelli ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 55/2022, hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
14. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 11. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu