ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.216.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 216/2022-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 9. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. K. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 7 Ls 380 Js 3636/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 7 Ls 380 Js 3636/20, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2020, byl M. K. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání dvou trestných činů krádeže podle §242 odst. 1 a §243 odst. 1 bodu 3 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), spáchaných ve vícečinném souběhu s trestným činem úmyslného ohrožení silničního provozu podle §315c odst. 1 bodu 2b StGB, spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem ublížení na těle z nedbalosti podle §229 StGB, spáchaného ve vícečinném souběhu s trestným činem nedovoleného vzdálení se z místa nehody podle §142 odst. 1 StGB. Za uvedené trestné činy cizozemský soud odsouzenému uložil (mimo jiné) nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil (stručně řečeno) tím, že:
nejpozději v únoru 2020 se rozhodl, že si z opakovaného páchání krádeží z motorových vozidel obstará zdroj příjmů v určitém rozsahu a po určitou dobu, aby si tak mohl nakupovat omamné prostředky. Při realizaci tohoto rozhodnutí přitom spáchal následující trestné činy:
1. v blíže nezjištěné době mezi 26. 2. 2020, 12:00 hod. a 28. 2. 2020, 11:30 hod. odcizil z neuzamčeného osobního motorového vozidla Ford Tourneo Courier, reg. zn. XY, poškozeného G. H., odstaveného na XY, XY, ve výroku cizozemského rozsudku podrobně specifikované movité věci v celkové hodnotě nejméně 150 EUR,
2. dne 2. 3. 2020 v 7:45 hod. odcizil z neuzamčeného osobního motorového vozidla Mercedes Benz, reg. zn. XY, poškozené A. S., odstaveného na XY, XY, jeden mobilní telefon zn. iPhone 10 v hodnotě nejméně 500 EUR,
3. bezprostředně poté, co byl dne 2. 3. 2020 přistižen při krádeži, jel osobním automobilem Renault, reg. zn. XY, po veřejných silnicích z Münchbergu do Marktleutenu, ačkoli předtím požil omamné prostředky. Na silnici Hofer Straße poté předjel při příliš vysoké rychlosti osobní automobil svědka A. L., a to i přes provoz v jízdním pruhu v protisměru, přičemž již jen jeho přání další rychlejší jízdy nepřipouští už od počátku žádné pochybnosti ohledně jeho chování,
kdy v důsledku způsobu své jízdy při tomto předjíždění přehlédl osobní automobil BMW jedoucí v jízdním pruhu v protisměru, reg. zn. XY, poškozeného M. S., takže mezi oběma vozidly došlo k čelní srážce. Poškozený S. tímto utrpěl hyperflexi krku a na jím řízeném vozidle vznikla škoda ve výši 24 493,07 EUR, přičemž
odsouzený řídil osobní automobil pod vlivem omamných prostředků, když ze zkoušky krve odebrané mu dne 2. 3. 2020 v 9:30 hod. vyplynula koncentrace ve výši 250 ng/ml metamfetaminu a 14 ng/ml amfetaminu, přičemž
kvůli způsobu jízdy odsouzený uznal i možnost jím způsobené dopravní nehody a s touto nehodou včetně jejích následků byl srozuměn.
4. Ačkoli si odsouzený nehody všiml a poznal, popř. počítal s tím, že vznikla nejen nevýznamná škoda, vystoupil poté z vozidla a místo nehody opustil, aniž by učinil nezbytná zjištění ve prospěch poškozeného S.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku a trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 tr. zákoníku).
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky následujících trestných činů. Předně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž jednáním pod body 1. a 2. cizozemského rozsudku přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil a způsobil tím na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a současně se tohoto jednání dopustil, ačkoliv byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán [srov. bod 8) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného]. Dále přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť odsouzený ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020, k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku), vykonával jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a způsobil takovým činem dopravní nehodu a větší škodu na cizím majetku ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Konečně jednání odsouzeného vykazuje i znaky přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 tr. zákoníku, neboť jako řidič dopravního prostředku, který při dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytl osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe nebo pro jiného. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil hned několika trestných činů, jimiž zasáhl do vícero právem chráněných zájmů, což výrazně zvyšuje společenskou škodlivost jeho protiprávního jednání. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu