ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.243.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 243/2022-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 12. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky L. K. , rozené H., narozené XY v XY, rozsudkem Zemského soudu v Norimberku-Fürthu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 10. 2020, sp. zn. 1 KLs 352 Js 7604/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Norimberku-Fürthu, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 16. 10. 2020, sp. zn. 1 KLs 352 Js 7604/20, který nabyl právní moci dne 24. 10. 2020, byla L. K., rozená H. (dále jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém, kterého se dopustila ve formě pomoci a trestného činu nedovoleného držení omamných prostředků v množství větším než malém, kterého se dopustila též ve formě pomoci podle §1 odst. 1 ve spojení s přílohou č. I., §3 odst. 1, č. 1, §29a odst. 1, č. 2 a §33 německého zákona o návykových látkách, za což jí cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců. Uvedeného jednání se odsouzená dopustila společně s odsouzeným S. H. M., občanem Iránské islámské republiky.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená uvedených trestných činů dopustila tím, že:
V již přesně nezjištěné době před 21. 2. 2020, 06:15 hodin, pravděpodobně dne 20. 2. 2020, odsouzený S. H. M. získal v obci XY u dosud blíže neidentifikovaného obchodníka s omamnými prostředky celkem nejméně 67,3 gramů heroinu. Tento byl, s odečtením podílu ve výši 10 % pro vlastní konzumaci, jakož i pro konzumaci tehdejší životní partnerky, odsouzené L. K., určen k dalšímu prodeji se ziskem dosud neznámým odběratelům v oblasti města XY – při ceně ve výši 60,00 EUR za gram této látky.
Odsouzený M. heroin dále přepravil v doprovodu odsouzené K. v autobusu „Flixbus“ do XY. Odsouzená K. obdržela od odsouzeného M. předem peníze a z nich – s vědomím všech okolností – v přesně nezjištěné době před 20. 2. 2020, 10:16 hodin, zakoupila jízdenky na cestu tam a zpět pro sebe a pro odsouzeného M.
Odsouzená K. věděla, že odsouzený M. chtěl v obci XY koupit větší množství heroinu za účelem přinejmenším částečného dalšího prodeje se ziskem; bylo jí rovněž známo, že by svým jednáním podporovala tento úmysl odsouzeného M. Odsouzená K. měla jako protiplnění obdržet heroin k vlastní konzumaci.
Oba odsouzení byli zatčeni dne 21. 2. 2020 v 15:50 hodin u Centrálního parkoviště autobusů v XY při svém příjezdu z obce XY a heroin byl zajištěn.
Zajištěný heroin obsahoval 31 % účinné látky, tedy 20,8 gramů heroinhydrochloridu.
Jak oba odsouzení vždy věděli, nevlastnili povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky. Jednali vždy při plně zachované způsobilosti k rozpoznání následků a schopnosti sebeovládání.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
7. Konkrétně lze jednání odsouzené právně posoudit nejméně jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustila ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Za tohoto stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky podle §4a odst. 3 zákona.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzená shora popsaným jednáním porušila zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. K., rozené H., výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu