ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.936.2022.1
sp. zn. 11 Tdo 936/2022-685
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2022 o dovolání obviněného L. L., nar. XY v XY, okres Komárno, Slovenská republika, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 41/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného L. L. odmítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 4 T 41/2021, byl obviněný L. L. uznán vinným pod bodem 1) a 2) přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinem neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, a pod bodem 2) zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c), e) tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikované věci.
2. Proti uvedenému odsuzujícímu rozsudku podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného L. L. uznal vinným jednak přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, jednak přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, jednak zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a nově jej odsoudil podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 8 (osmi) měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen ve výroku rozsudku specifikovaný trest propadnutí věci. Podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc ohledně výroku o vině pod bodem 1), ohledně jednoho dílčího útoku pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, vrácena soudu prvního stupně, aby v ní učinil rozhodnutí nové.
3. Obviněný L. L. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
4. Dovolatel konkrétně namítal, že nebyly naplněny znaky stanovené pro zločin vydírání podle §175 odst. 2 tr. zákoníku, když poškozeného se zbraní nenutil, aby ho pustil, toliko (podle výpovědi poškozeného M.) se snažil nůž otevřít, nůž mu však poškozený vykroutil, skončil na zemi a kolegyně nůž sebrala. Z vymezeného skutku nikterak nevyplývá, že kovový zavírací kapesní nožík se schovanou pilkou, nůžkami i zavřenou čepelí je způsobilý být zbraní ve smyslu §118 tr. zákoníku. Závěry soudu o dokončení trestného činu nelze akceptovat, neboť k dokončení činu nedošlo „se zbraní.“
5. Dovolatel dále namítal, že soud náležitým způsobem nevyhodnotil informace obsažené v tvrzeních a zdravotní dokumentaci obviněného, neboť mohl trpět duševní poruchou, která v době činu vylučovala nebo snižovala jeho příčetnost. Obviněný však ani v přípravném řízení, ani v řízení před soudem znalecky prozkoumán nebyl s tím, že jeho změněný zdravotní stav byl předmětem zkoumání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, z roku 2009 podaného v jiné trestní věci, čímž došlo k porušení práva obviněného na řádné odstranění vyvstalých pochybností o jeho schopnosti účastnit se hlavního líčení a nebýt trestán vězněním, byl-li při páchání trestného činu nepříčetný. Bylo povinností soudu pečlivě posuzovat na základě podrobně odůvodněných návrhů na přerušení trestního řízení a na přibrání znalce, jakož i vyjádření samotného obviněného doplněných lékařskými zprávami, zda u něj nejsou dány pochybnosti o schopnosti chápat smysl a význam trestního řízení v současné době.
6. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 3 To 377/2021 – 518 ze dne 20. 12. 2021 ve výroku I., a podle §265 l odst. 1 tr. ř. mu přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí.
7. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání podrobně popsala následný průběh trestního řízení ve věci obviněného L. L., přičemž konstatovala, že pokud bylo zjištěno, že výrok o trestu a o vině z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, byly zrušeny v souvislosti s ukládáním společného trestu v dalším řízení, pak dovoláním napadené rozhodnutí v současné době již neexistuje a nelze je ani v intencích ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumat. Proto je nutno v takovém případě označit dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí za nepřípustné.
8. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, a aby tak za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyslovila souhlas rovněž s tím, aby Nejvyšší soud případně v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání bylo sice podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 3 tr. ř.), avšak je n e p ř í p u s t n é.
10. Z obsahu předloženého spisového materiálu je zřejmé, že poté, co bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, proti němuž obviněný L. L. směřoval své dovolání, bylo usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 4 T 41/2021, podle §231 odst. 1 tr. ř. ve spojení s §223 odst. 2 tr. ř. a §172 odst. 2 písm. a) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného L. L. pro skutek, v němž byl spatřován dílčí útok pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku s tím, že trest k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který jej podle očekávání postihne. Usnesením ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 4 T 41/2021, rozhodl Okresní soud v Bruntále podle §172 odst. 4 tr. ř. o pokračování v trestním stíhání obviněného L. L. pro předmětný dílčí útok pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, o jehož zastavení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 4 T 41/2021, a to z toho důvodu, že obviněný soudu sdělil, že na projednání věci trvá. Následně Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. 4 T 41/2021, rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil v pravomocném rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, tj. rozsudku, proti němuž bylo podáno dovolání, výrok o vině a výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu rozhodl tak, že obviněného L. L. uznal vinným v bodě 1. a 2. jednak přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, jednak přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě 2. zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, za což obviněného odsoudil podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §143 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a osmi měsíců. Podle §227 tr. ř. společný trest neuložil. Pro výkon trestu obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Uložen byl rovněž trest propadnutí věci podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a to ve stejném rozsahu jako v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021 sp. zn. 3 To 377/2021 (proti němuž směřuje podané dovolání). Krajský soud v Ostravě vyhověl rozsudkem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 3 To 187/2022, odvolání obviněného L. L. proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. 4 T 41/2021, a podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. ř. zrušil v pravomocném rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 9. 20221, sp. zn. 4 T 41/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021 (tj. v rozsudcích, proti nimž směřuje dovolání) výrok o vině a trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a nově uznal obviněného vinným za totožné jednání, pouze s určitými úpravami, s totožnou právní kvalifikací (ke změně došlo pouze u právní věty ve vztahu k §234 odst. 1 tr. zákoníku), přičemž ani výrok o trestu nebyl změněn (pouze bylo upřesněno, že za jednání v bodě 2. byl uložen úhrnný trest a za jednání v bodě 1. nebyl uložen společný trest).
11. Dovolací soud přezkoumává napadené pravomocné rozhodnutí (tj. zákonnost a odůvodněnost dovoláním napadených výroků) v rozsahu a z důvodů v dovolání uvedených, jakož i správnost předcházejícího řízení (srov. §265i odst. 3, 4 tr. ř.), na podkladě skutkového a právního stavu, který existoval v době jeho vydání (tj. ex tunc). K provedení přezkumné činnosti dovolacího soudu je ovšem nezbytné, aby v době rozhodování dovolacího soudu dovoláním napadené rozhodnutí (popř. dovoláním napadený výrok rozhodnutí) vůbec existovalo. Jestliže po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé (§265a odst. 1, 2 tr. ř.) došlo k jeho zrušení, popřípadě došlo ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu, či trestu společného), pak dovolací soud nemůže přezkoumávat již neexistující rozhodnutí, resp. neexistující výrok napadeného rozhodnutí. Dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí či neexistujícímu výroku je za této situace nepřípustné, a to i v případě, že ke zrušení napadeného rozhodnutí, popřípadě dovoláním napadeného výroku došlo až poté, co bylo dovolání podáno. Rozhodující je stav existující v době rozhodování dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. 11 Tdo 415/2004). Jestliže po podání dovolání došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu podle §45 tr. zákoníku, pak dovolací soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítne takové dovolání směřující proti již neexistujícímu rozhodnutí jako dovolání nepřípustné (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 11 Tdo 245/2004, uveřejněné pod č. T 683. v sešitu 4 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2004).
12. S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného L. L. je nepřípustné, neboť dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 To 377/2021, proti kterému dovolání směřovalo, byl zrušen v souvislosti s ukládáním společného trestu v dalším řízení a v době rozhodování dovolacího soudu tedy již neexistuje. Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadený rozsudek přezkoumal z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu