ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.1505.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 1505/2022-120
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Hypoteční banky a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 13584324, proti povinným 1/ R. M. , narozenému XY, bytem v XY, a 2/ G. M. , narozené XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Marcelem Petráskem, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, pro 1.021.131,57 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 20 EXE 424/2018, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2021, č. j. 25 Co 308/2021-105, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Hradci K rálové v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 18. 10. 2021, č. j. 20 EXE 424/2018-97, kterým Okresní soud v Trutnově zamítl návrh povinných na zastavení exekuce v části, v níž postihuje na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Igora Olmy, Exekutorský úřad Svitavy, ze dne 3. 7. 2018, č. j. 111 EX 1139/18-16, nemovitosti ve společném jmění manželů (povinných 1/ a 2/), zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území XY a obec XY na listu vlastnictví č. XY. Odvolací soud neshledal zjevný nepoměr zůstatku dluhu povinných (k vymožení zbývá 1.132.717,14 Kč) a ceny předmětných nemovitých věcí (tržní cena podle znaleckého posudku činí 2.380.000 Kč a nejnižší podání 1.586.667 Kč). Sami povinní neoznačili jiný postižitelný majetek a nenabízí se jiný účinný způsob vedení exekuce. Ačkoli povinní začali plnit v měsíčních splátkách, neumožní to dluh jako celek v přiměřené době splatit. Soud zdůraznil, že exekuční titul se stal vykonatelným již 24. 5. 2018 a do vydání napadeného usnesení byla vymáhaná pohledávka uspokojena jen z nepatrné části. Po oprávněné nelze spravedlivě požadovat, aby se smířila s plným uspokojením pohledávky takřka až po deseti letech od vykonatelnosti exekučního titulu, navíc za předpokladu, že povinní dostojí nevymahatelnému slibu o dalším splácení dluhu. Současně nelze vyloučit, že do rozvrhu výtěžku z dražby (do zahájení dražebního jednání) se přihlásí i věřitelé dalších pohledávek, zejména těch, pro něž váznou na nemovitých věcech zástavní práva z rozhodnutí správního orgánu. Námitka ohledně podhodnocení tržní ceny znaleckým posudkem by měla místo v případném odvolání povinných proti usnesení exekutora o určení výsledné ceny předmětných nemovitých věcí.
2. Usnesení odvolacího soudu napadli povinní dovoláním. Namítají, že rozhodnutí závisí na řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu:
a) zda je odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí povinen se vypořádat se všemi námitkami odvolatele (odvolatelů) proti napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně, vztahujícími se k projednávané věci; dovolatelé vytýkají, že se odvolací soud v rozporu s rozhodovací praxí Ústavního soudu nijak nevypořádal s námitkou, že povinná 2/ je v invalidním důchodu a že s povinnými žije nezletilá dcera, takže vyklizení nemovitosti se dotkne celé rodiny,
b) zda je v případě zastavovacího důvodu podle §268 odst. 4 o. s. ř., tj. byla-li exekuce nařízena v rozsahu širším než jaký stačí k uspokojení oprávněného, nutné se zabývat i dalšími okolnostmi na straně oprávněného a povinných, zejména pak jejich osobními, majetkovými a výdělkovými poměry, velmi dobrou finanční situací oprávněné, jakož i tím, že povinní používají exekučně postiženou nemovitost ke svému bydlení (bydlení své rodiny). Závěrem povinní navrhli, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“.
4. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
5. Podle §241a o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
6. Zároveň je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, či ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 443/2019).
7. Dovolatelé prostřednictvím shora formulovaných otázek v zásadě vytýkají toliko skutečnost, že se odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádal s tvrzením, že povinná 2/ je v invalidním důchodu, že v exekvované nemovitosti žije celá rodina a že finanční situace oprávněné je velmi dobrá.
8. Dovolatelé nenapadají žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na níž by napadené rozhodnutí záviselo (exekuční soud své rozhodnutí postavil na závěru, že nelze-li pohledávku oprávněné vůbec nebo v přiměřené době jiným způsobem uspokojit, není navrhovaný způsob zřejmě nevhodný ani tehdy, přesahuje-li značně cena předmětu, z něhož má být oprávněná uspokojena, výši vymáhané pohledávky). Dovolatelé ve skutečnosti vytýkají, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Samotný poukaz na možnou vadu řízení však není sám o sobě způsobilý založit přípustnost dovolání. K případným vadám řízení, pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo, dovolací soud přihlíží pouze v případě, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), což v projednávané věci není splněno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 20 Cdo 5653/2015, proti kterému byla odmítnuta ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3058/16, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5147/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3226/2019). Judikatura Ústavního soudu (srov. nález ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. II. ÚS 2230/16) ve zcela výjimečných případech přikazuje soudům zohledňovat mimořádné okolnosti dané věci, jejichž existence je s to odůvodnit zastavení exekuce za použití ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., Nejvyšší soud však v projednávané věci pro takový postup neshledal důvody.
9. Protože dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 6. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu