ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.3480.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 3480/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci navrhovatele Indra-Šebesta v. o. s. , se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, identifikační číslo osoby 26919877, insolvenčního správce dlužníka J. V., narozeného XY, bytem v XY, o příklep v dražbě vedené podle §289a zákona č. 182/2006 Sb. a §76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. soudním exekutorem Exekutorského úřadu Strakonice JUDr. Erikem Smolou pod sp. zn. 212 ED 15/20, o dovolání J. V. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Bc. Josefem Zemanem, advokátem se sídlem v Trutnově, Žižkova 498, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2021, č. j. 21 Co 128/2021-23, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Dne 11. 11. 2020 vydal soudní exekutor Exekutorského úřadu Strakonice JUDr. Erik Smola usnesení č. j. 212 ED 15/20-10, kterým změnil své usnesení ze dne 5. 11. 2020, č. j. 212 ED 15/20-8, o příklepu, tak, že vydražiteli J. V. se příklep neuděluje. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 2. 2021, č. j. 21 Co 10/2021-16, usnesení soudního exekutora pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
2. Soudní exekutor poté znovu o věci rozhodl usnesením ze dne 13. 4. 2021, č. j. 212 ED 15/20-18, tak, že vydražiteli se příklep neuděluje. Uzavřel, že dražba konaná na základě dražební vyhlášky ze dne 26. 9. 2020, č. j. 212 ED 15/20-6, byla stižena vadou. Soudní exekutor k odvolání společnosti Global Invest Bohemia s. r. o. (dále též jen „dražitel“) prověřil jí tvrzené skutečnosti a zjistil, že tato společnost podle dražebního účtu v souladu s dražební vyhláškou složila dražební jistotu v požadované výši před zahájením elektronické dražby, řádně se k dražbě přihlásila a prokázala svoji totožnost, čímž splnila podmínky pro účast v dražbě ve smyslu §336h odst. 2 o. s. ř., přesto jí však nebyla umožněna účast na dražbě a dána možnost činit podání.
3. Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání vydražitele J. V. usnesení soudního exekutora ze dne 13. 4. 2021 potvrdil. Uzavřel, že soudní exekutor rozhodl podle správně a úplně zjištěného skutkového stavu, relevantního pro posouzení věci, a posoudil věc správně i po stránce právní. Považoval za prokázáné, že při dražbě došlo k vadě (dražitel se nemohl zúčastnit dražby), čímž byl při provedení dražby porušen zákon.
4. Usnesení odvolacího soudu napadl vydražitel dovoláním. Přípustnost dovolání dovozuje ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, načež pokládá otázky:
a) Je nezbytné, aby v záznamu o provedení elektronické dražby byly uvedeny veškeré subjekty, které splnily formální podmínky pro účast v dražbě, přestože se fakticky dražby nezúčastní?
b) Je soud (soudní exekutor) rozhodující o neplatnosti dražby či zrušení usnesení o příklepu povinen zkoumat z jakého důvodu se subjekt napadající usnesení o příklepu dražby nezúčastnil?
c) Je subjekt napadající usnesení o příklepu, který tvrdí, že přes splnění podmínek účasti v dražbě nebyl do dražby připuštěn, povinen prokázat pravdivost tohoto tvrzení?
5. Dovolatel dále namítá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu tím, že formalistickým výkladem odůvodnil zřejmou nespravedlnost (přitom odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 34/09, IV. ÚS 1735/07 a II. ÚS 544/2000). Dovolatel rovněž vyjádřil pochybnost nad tím, že se společnost Global Invest Bohemia s. r. o. nemohla do dražby připojit. Pro řádné rozhodnutí v dané věci měl soud zjistit, z jakého důvodu se fakticky společnost do dražby nepřipojila. Soud se nezabýval zásadní otázkou, proč společnost nedražila (zda se do dražby jen fakticky nepřihlásila nebo pouze neučinila žádné podání, případně zda nedražila z důvodu složení jistoty na jistotní účet až dne 4. 11. 2020). Krajský soud rezignoval na řádný přezkum rozhodnutí, jeho právní posouzení vychází z nedostatečných skutkových zjištění. Odvolací soud zasáhl svým postupem do práva dovolatele na spravedlivý proces. Dovolatel vytkl též obsahové nedostatky odvolání dražitele proti usnesení o příklepu ze dne 5. 11. 2020, č. j. 212 ED 15/20-8, a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně navrhl, aby byla odložena vykonatelnost rozhodnutí podle §243 písm. a) o. s. ř.
6. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné.
7. Na řešení otázek a), b), c) [které subjekty musí být uvedeny v záznamu o provedení elektronické dražby, zda měl soud zkoumat, z jakého důvodu se dražitel fakticky dražby nezúčastnil, případně kdo má nést důkazní břemeno ohledně nepřipuštění dražitele do dražby] rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, a proto dané otázky přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládají. Nadto dovolatel ve vztahu k otázkám pod písm. a), b), c) shora nevymezil přípustnost dovolání. Nejvyšší soud již opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§241 b odst. 3 o. s. ř.), uplynula.
8. Dovolatel dále namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu tím, že formalistickým výkladem odůvodnil zřejmou nespravedlnost, že rezignoval na řádný přezkum rozhodnutí a vyšel z nedostatečných skutkových zjištění. Takový názor dovolací soud nesdílí. Naopak uzavírá, že odvolací soud zohlednil všechny relevantní skutečnosti, a že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikatorní praxí dovolacího soudu (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005, ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 20 Cdo 5994/2016, ze dne 4. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 495/2020), od níž není důvodu se v projednávané věci odchýlit.
9. Dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Ústavní soud však ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, uzavřel, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení, není projednatelný ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na uvedené se Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti již nezbýval.
10. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu