ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.3545.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 3545/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné HOTELES TURISTICOS UNIDOS, S. A. , se sídlem v Madridu, Xaudaró 24, Španělské království, reg. č. 8452567, zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, proti povinné ILA-Vladislavova, LLC , se sídlem Boulder, Pearl Street Mall 1401, 80302 Colorado, Spojené státy americké, zastoupené Mgr. Martinem Řandou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská 13, pro 204 000 USD s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Krejsy, Exekutorský úřad Brno-město pod sp. zn. 159 EX 00521/18, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2021, sp. zn. 19 Co 222/2021, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1/ Ve shora specifikované věci Městský soud v Praze (dále rovněž „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. 19 Co 222/2021, k odvolání povinné společnosti potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty, Exekutorský úřad Brno-město (dále „exekutor“), ze dne 4. 2. 2021, č. j. 159 EX 00521/18-047, jímž exekutor zamítl návrh povinné, aby se zákaz podle §46 odst. 1 a §47 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), nevztahoval na obchodní podíl povinné ve společnosti Tamarind s. r. o. (se sídlem v Praze 1, Vladislavova 19/52, identifikační číslo osoby 26758997).
2/ Odvolací soud vyšel ze zjištění, že posuzovaná exekuce je pověřeným exekutorem vedena pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 204 000 USD s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, č. j. 16 Cm 65/2010-246, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 314/2015-301, přičemž povinná se návrhem domáhala zrušení exekučního příkazu ze dne 5. 9. 2018, č. j. 159 EX 00521/18-016, jímž exekutor postihl obchodní podíl povinné ve společnosti Tamarind s. r. o. (dále „obchodní podíl“). Povinná argumentovala tím, že její jiný majetek (konkrétně pohledávka vůči společnosti Tamarind s. r. o.) je pro uspokojení oprávněné zcela postačující, takže postižení označeného podílu je nadbytečným úkonem.
3/ Odvolací soud se ztotožnil s posouzením návrhu povinné exekutorem podle ustanovení §44a odst. 3 ex. řádu, jakož i se závěrem exekutora, že pohledávka povinné vůči společnosti Tamarind s. r. o. nepředstavuje majetkovou hodnotu, z níž by bylo možné v dohledné době vymáhanou pohledávku uspokojit (se zřetelem ke skutečnosti, že k vymožení pohledávky Tamarind s. r. o. je od roku 2017 neúspěšně vedena jiná exekuce). Zajištění obchodního podílu proto nemůže být nepřiměřené, představuje-li aktuálně jediný majetek, z něhož lze pohledávku oprávněné uspokojit. Odvolací soud doplnil, že požadavek ohledně rychlosti a účelnosti provedení exekuce (§46 odst. 1 ex. řádu) „neumožňuje bez dalšího vyčkávat na nejistý výsledek řízení týkajícího se postižené pohledávky“ (tj. závazku Tamarind s. r. o.). Spornost pohledávky tak nemůže odůvodnit omezení zákazu podle §44a odst. 1 a §47 odst. 6 ex. řádu, existuje-li jiná postižitelná majetková hodnota povinného. Postižení hodnoty obchodního podílu není ve vztahu k výši vymáhané částky v nepoměru.
4/ Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny“. První otázkou je, zda „může soudní exekutor postihnout exekučním příkazem další majetek povinného v situaci, kdy předcházejícím (a doposud nezrušeným) příkazem již byl postižen takový majetek povinného, resp. jiný majetek povinného v takovém rozsahu, který je plně postačující k uspokojení exekučně vymáhané pohledávky oprávněného“ (…), či zda „je takový postup soudního exekutora v souladu s korektivem ve smyslu §47 odst. 1 větou poslední exekučního řádu, jenž směřuje k zajištění proporcionality mezi zájmem oprávněného na vymožení plnění a zájmem povinného na nerušeném užívání svého majetku“ . Druhou otázkou je, zda „je v souladu s požadavkem §46 odst. 1 větou první exekučního řádu, tj. požadavkem, aby soudní exekutor postupoval v exekuci rychle a účelně a dbal ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem, aby soudní exekutor postihl exekučním příkazem jiný majetek povinného (…) v situaci, kdy již dříve byla exekučním příkazem postižena pohledávka povinného, která byla povinnému pravomocně přiznána obecnými soudy a která je exekučně vymáhána v exekučním řízení vedeném jiným exekutorem “.
5/ Ohledně korektivu §47 odst. 1 ex. řádu dovolatelka poukázala na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, kterou přiblížila pouze citací (jedná se fakticky o znění zákonné věty), v níž zdůraznila povinnost soudního exekutora zvolit (vydáním exekučního příkazu) takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. Dovolatelka již v návrhu na zastavení exekuce a v odvolání proti usnesení exekutora namítala, že její pohledávka (vůči Tamarind s. r. o.) značně převyšuje vymáhanou pohledávku oprávněné; Tamarind s. r. o. „zjevně disponuje“ prostředky k zaplacení pohledávky dovolatelky, „když je v její prospěch uschována částka ve výši 71 996 424,86 Kč u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 Sd 8/2017“. Pro vymožení pohledávky dovolatelky je vedeno u soudního exekutora Mgr. Ondřeje Svobody pod sp. zn. 184 EX 3621/17 exekuční řízení, avšak tato pohledávka byla postižena v posuzované exekuci (exekučním příkazem ze dne 4. 9. 2018, č. j. 159 EX 00521/18-015), což je za účelem uspokojení pohledávky oprávněné zcela dostačující. Rovněž Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi vyslovil, že smyslem §47 odst. 1 ex. řádu je chránit povinného před postupem, jímž by bylo excesivně zasahováno do jeho práv; typicky půjde o situace, kdy by mělo kvůli bagatelní částce zbytečně docházet k prodeji či blokaci majetku nepoměrně větší hodnoty.
6/ Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání povinné mj. uvedla, že v případě dané exekuce není ustanovení §44a odst. 3 ex. řádu použitelné. Nesporná je totiž skutečnost, že povinná dobrovolně neplnila a plnit nehodlá (od počátku jejího prodlení s plněním uplynulo více než 13 let, od právní moci exekučního titulu tři a půl roku). Provedení exekuce vedené pro vymožení pohledávky povinné u soudního exekutora Mgr. Ondřeje Svobody bylo odloženo a neexistuje jiná postižitelná hodnota, než dotčený obchodní podíl.
7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz §36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání není přípustné (§237 o. s. ř.).
8/ Podle §47 odst. 1 věty druhé ex. řádu je exekutor povinen zvolit v exekučním příkazu takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.
9/ Podle §58 odst. 2 věty první a druhé ex. řádu nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně.
10/ Podle §58 odst. 3 věty první ex. řádu způsob provedení exekuce určí exekutor.
11/ V posuzované věci nelze přehlédnout, že exekuce je vedena bezúspěšně od roku 2018 pro nikoli bagatelní pohledávku oprávněné společnosti (částka 204 000 USD bez příslušenství představuje podle stávajícího kursu částku okolo 4 800 000 Kč). Jestliže k vymožení pohledávky oprávněné nevedl po několika letech způsob provedení exekuce přikázáním pohledávky povinné vůči společnosti Tamarind s. r. o., je vydání dalšího exekučního příkazu postihujícího obchodní podíl přiměřeným postupem exekutora, tj. postupem odpovídajícím §47 ex. řádu, dlouhodobé rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 20 Cdo 2103/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. 20 Cdo 352/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2005, sp. zn. 20 Cdo 1281/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2011, sp. zn. 20 Cdo 3336/2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2020, sp. zn. 20 Cdo 806/2020) a výslovně umožněným §58 odst. 2 ex. řádu (při zásadním respektování postupu podle §58 odst. 2 písm. a/ až d/ ex. řádu). Nevhodnost způsobu exekuce ve smyslu §47 odst. 1 ex. řádu nemůže být dána již proto, že výši vymáhané částky nelze poměřovat s hodnotou postiženého obchodního podílu (dovolatelka takovou hodnotu ničím neosvědčuje) a že se vhodnější způsob provedení exekuce jednoduše nenabízí. Zmíněné přikázání pohledávky se po uplynutí zhruba čtyř let od podání exekučního návrhu ukazuje jako způsob neúčinný, komplikovaný skutečností, že rovněž tato pohledávka povinné nebyla dlužnou Tamarind s. r. o. dobrovolně uspokojena a je předmětem jiného exekučního řízení (viz shora). Nejvyšší soud nadto poznamenává, že vůči společnosti Tamarind s. r. o. je podle údajů obchodního rejstříku (veřejného rejstříku) u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS XY s účinky od 18. 4. 2016 vedeno doposud neskončené insolvenční řízení, takže majetek úpadce (aktiva i pasiva) je podroben insolvenčnímu (oproti jiným řízením přednostnímu) právnímu režimu (z čehož zásadně plyne, že v úpadku se nacházející Tamarind s. r. o. aktuálně finančními prostředky k uspokojení pohledávky oprávněné nedisponuje - viz námitka dovolatelky).
12/ Dovolatelkou prostřednictvím citace právní věty odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 4. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 4482/12, řeší skutkově oproti posuzované věci zcela rozdílný případ zjevného porušení korektivu proporcionality ve smyslu §47 odst. 1 ex. řádu (exekučním postižením členského podílu povinného v bytovém družstvu zde došlo k zapovězení prodeje věci nepoměrně vyššího hodnoty, a to 1 000 000 Kč v poměru k vymáhané bagatelní pohledávce ve výši 40 000 Kč), tudíž na věc dovolatelky nedopadá.
13/ Protože odvolací soud v napadeném usnesení řešil dovolatelkou předestřené právní otázky ve shodě se zákonem a potažmo i s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (jak bylo výše naznačeno, do rozporu se nemohl dostat ani s judikaturou Ústavního soudu), nemůže být dovolání povinné, která přípustnost vymezila hlediskem odchýlením se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
14/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 5. 2022
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu