ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.7.2022.1
4
3
sp. zn. 20 Cdo 7/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného M. Š. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Mgr. Rudolfem Leškou, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, proti povinnému J. B. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janem Heldesem, advokátem se sídlem v Polné, Husovo náměstí 20, za účasti vydražitele K. B., narozeného XY, bytem ve XY, a manželky povinného L. B., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Janem Heldesem, advokátem se sídlem v Polné, Husovo náměstí 20, pro 65000 EUR s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Lukáše Jíchy pod sp. zn. 203 EX 17018/20, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. 9. 2021, č. j. 72 Co 175/2021-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinný je povinen nahradit oprávněnému náklady dovolacího řízení ve výši 9401,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Mgr. Rudolfa Lešky.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě ve výroku I. usnesení ze dne 30. 9. 2021, č. j. 72 Co 175/2021-177, potvrdil usnesení ze dne 16. 6. 2021, č. j. 203 EX 17018/20-118, jímž soudní exekutor udělil vydražiteli K. B. příklep na vydraženou nemovitou věc blíže specifikovanou svým usnesením a nacházející se ve společném jmění povinného a jeho manželky za nejvyšší podání 3 495 000 Kč, stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání po započtení složené jistoty a taktéž stanovil lhůtu k vyklizení vydražené nemovité věci. Odvolací soud současně ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že soudní exekutor udělením příklepu nepochybil (elektronická dražba nařízena na den 16. 6. 2021, 13,00 hodin), pro soudního exekutora je rozhodným až okamžik nabytí účinků zahájení insolvenčního řízení, které nastávají zveřejněním vyhlášky, oznamující zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku [§109 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „IZ“]. Proto odvolací soud s poukazem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3544/2014, a ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1673/2017, ve vztahu k účinkům obdobného předběžného opatření insolvenčního soudu na příklep v dražbě, uskutečněné soudním exekutorem v průběhu insolvenčního řízení, neshledal důvody pro změnu usnesení o příklepu ani v této věci.
2. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že údaj o zahájení řízení o insolvenčním návrhu povinného a jeho manželky byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 16. 6. 2021 ve 13.11 hodin, tj. v průběhu konání elektronické dražby. Dále uvedl, že na návrh oprávněného podle §82 odst. 2, písm. b) IZ insolvenční soud posléze vydal předběžné opatření - usnesení ze dne 23. 6. 2021 , č. j. KSBR 53 INS XY, jímž omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení tak, že se soudnímu exekutorovi umožňuje provést exekuci s tím, že výtěžek ze zpeněžení bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Předběžné opatření potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. 7. 2021 , č. j. 3 VSOL XY, mj. se závěrem, že povinný a jeho manželka podali insolvenční návrh za účelem zabránění nařízenému dražebnímu jednání v exekuci, a že umožněním dražby (s omezením v nakládání s výtěžkem dražby ve prospěch daného insolvenčního řízení) dojde k výrazně rychlejšímu uspokojení věřitelů, přičemž společný zájem věřitelů tím nemůže utrpět.
3. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Uvádí, že dovolacím soudem je rozdílně rozhodována otázka přípustnosti udělení příklepu v exekuční dražbě v době zahájeného insolvenčního řízení povinného a možného zhojení vady nezákonnosti prostředky předběžného opatření. Dovolatel o insolvenčním návrhu ze dne 11. 6. 2021 informoval dne 14. 6. 2021 soudního exekutora. Je přesvědčen, že k dřívějšímu zveřejnění informace o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku nedošlo z důvodu pochybení insolvenčního soudu. Prosazuje názor, že předběžné opatření má účinky toliko do budoucna a nelze ho zneužívat pro retrospektivní zahlazení nezákonné dražby. Odkázal přitom na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5903/2017. Podle dovolatele insolvenční soud předběžným opatřením bez příslušného dokazování fakticky rozhodl otázku, zda vůbec je možné nemovitosti zpeněžit, či zda se nejedná o chráněné obydlí ve smyslu §398 odst. 6 věty druhé IZ, tedy otázku, která by byla zásadní v rámci dokazování v insolvenčním řízení. Takový postup nemůže být v souladu s právem na spravedlivý proces. Navrhl, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí a rozhodl, že se příklep neuděluje. Současně požádal o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
4. Oprávněný ve svém vyjádření uvedl, že podmínky odkladu vykonatelnosti rozhodnutí v projednávané věci nejsou dány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétní odvolacím soudem vyřešené právní otázky. Ve věci byla zahájena dražba nemovité věci v době před zveřejněním insolvenčního návrhu povinného a jeho manželky v insolvenčním rejstříku, a tedy předtím, než nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení. Příklep byl udělen s odstupem několika desítek minut poté. Insolvenční návrh byl následně zamítnut usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2021, č. j. KSBR 53 INS XY. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5903/2017, na něž dovolatel poukazuje, řeší skutkově i právně odlišnou věc. Oprávněný navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl a přiznal mu náhradu nákladů dovolacího řízení.
5. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné.
6. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle §336k odst. 4 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku.
8. Podle §109 odst. 1 písm. c) IZ účinkem spojeným se zahájením insolvenčního řízení je to, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.
9. V posuzované věci nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení k návrhu povinného a jeho manželky v průběhu elektronické dražby (zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku dne 16. 6. 2021, ve 13,11 hodin). Elektronická dražba byla nařízena na týž den 16. 6. 2021, ve 13,00 hodin, přičemž příklep byl udělen ve 14,16 hodin (viz protokol o dražbě na čl. 117 spisu). O návrhu na předběžné opatření, omezující účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v §109 odst. 1 písm. c) IZ, rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 6. 2021, č. j. KSBR 53 INS XY, potvrzeným (před vydáním dovoláním napadeného rozhodnutí) usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2021, č. j. KSBR 53 INS XY, 3 VSOL XY.
10. Dovolatel prosazuje názor, že udělením příklepu v dražbě došlo k takové vadě (porušení zákona), že bylo třeba usnesení o příklepu změnit a příklep neudělit. Přitom zcela přehlíží, že Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1673/2017 (proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1978/17 odmítnuta), vyslovil závěr, že rozhodoval-li odvolací soud v době, kdy již v důsledku vydání předběžného opatření insolvenčního soudu pominuly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nemusel k vadě, k níž došlo ve fázi udělení příklepu při elektronické dražbě, přihlížet. Stejný závěr je uplatnitelný i v nyní projednávané věci. Naopak závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5903/2017, na něž dovolatel poukazuje, se vztahují k odlišným skutkovým okolnostem (zda je porušením zákona při provedení dražby, je-li po udělení příklepu zrušeno předběžné opatření, které konání dražby umožňovalo).
11. Namítal-li dovolatel, že insolvenční soud předběžným opatřením bez příslušného dokazování fakticky rozhodl otázku, zda vůbec je možné nemovitosti zpeněžit, nutno připomenout, že dovolatel měl možnost v rámci odvolání proti usnesení o udělení příklepu uplatnit i další námitky, jimiž by zpochybnil dodržení zákona při nařízení dražebního jednání nebo provádění dražby.
12. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.), aniž by rozhodoval o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu