ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.272.2022.1
sp. zn. 20 Nd 272/2022-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České kanceláři pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému V. V. , narozenému dne XY, bytem v XY, pro 24 594 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 812/2022, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 812/2022, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Pavel Preus, Exekutorský úřad Praha 8, podal dne 29. 3. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 24 594 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 1. 2021, č. j. 10 C 402/2021-22 (dále též jen „exekuční titul“).
Usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. 36 EXE 812/2022-14, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Zjistil, že povinný má v exekučním návrhu uvedenou adresu XY, že podle informačního systému základních registrů má povolen pobyt na území České republiky od 28. 7. 2017 do 27. 7. 2027, že naposledy byl hlášený na adrese XY, a to od 12. 6. 2017 do 31. 5. 2018, že povinný není ve vazbě, ani ve výkonu trestu a neprochází živnostenským rejstříkem, a dovodil, že současná adresa povinného není známa.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzované věci není v současné době na území České republiky evidován žádný pobyt či výdělečná činnost povinného. Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 5, který již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Obvodní soud pro Prahu 5 určen podle §11 odst. 3 ve spojení s §105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu