ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.437.2022.1
sp. zn. 20 Nd 437/2022-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Města Rakovník se sídlem v Rakovníku, Husovo náměstí č. 27, identifikační číslo osoby 00244309, proti povinnému J. Š. , narozenému dne XY, bytem XY, Slovenská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, pro 5 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 EXE 2253/2022, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 EXE 2253/2022, projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Pavel Tintěra, Exekutorský úřad Rakovník, podal dne 4. 7. 2022 u Okresního soudu v Rakovníku žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 5 000 Kč podle vykonatelného příkazu Městského úřadu Rakovník ze dne 17. 12. 2021, č. MURA/59023/2021.
Usnesením ze dne 14. 7. 2022, č. j. 6 EXE 2253/2022-12, vyslovil Okresní soud v Rakovníku svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Zjistil, že povinný nemá dle centrální evidence obyvatel evidován pobyt na území České republiky. Lustrací v Centrální evidenci vězňů pak bylo zjištěno, že se povinný od 16. 4. 2022 nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice a výstup, pokud nebude určeno jinak, má stanoven na 14. 9. 2022.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzované věci není v současné době na území České republiky evidován žádný pobyt či výdělečná činnost povinného. Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Okresního soudu v Rakovníku, jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Okresní soud v Rakovníku určen podle §11 odst. 3 ve spojení s §105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 9. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu