ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.62.2022.1
sp. zn. 20 Nd 62/2022-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci navrhovatele J. Š. , narozeného XY, bytem na XY, o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu „v řízeních NS o říz. 4 Cm 194/2010“, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. prosince 2021, sp. zn. 21 Cul 6/2021, takto:
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. prosince 2021, sp. zn. 21 Cul 6/2021, se zastavuje .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1/ Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) ve výroku specifikovaným usnesením odmítl podání navrhovatele ze dne 6. 11. 2021, označené jako „Návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu v řízeních NS o říz. 4 Cm 194/2010“ (výrok I.), a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
2/ Proti tomuto usnesení podal navrhovatel k Nejvyššímu soudu žalobu pro zmatečnost.
3/ Podle §174a odst. 9 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“), nejsou proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty přípustné opravné prostředky. Současně platí, že proti specifikovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze podat opravný prostředek, o čemž byl navrhovatel v závěru napadeného usnesení poučen.
4/ Výše uvedeným závěrům odpovídá skutečnost, že funkční příslušnost soudu pro projednání opravného prostředku proti rozhodnutí o takovém návrhu, nadto proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.), neupravuje.
5/ Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení, které byl povinen Nejvyšší soud coby vrcholný článek soustavy obecných soudů v daném případě vyslovit (viz §104 odst. 1 věta první o. s. ř., srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, ročník 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2022, sp. zn. 33 Nd 574/2021).
6/ O náhradě nákladů řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu §174a odst. 8 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb. právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 2. 2022
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu