ECLI:CZ:NS:2022:21.CUL.8.2022.1
sp. zn. 21 Cul 8/2022-769
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého o návrhu žalobkyně D. K. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem se sídlem v Praze, Kaprova č. 42/14, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cmo 20/2018, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení odvolacího jednání“ se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2017, č. j. 78 Cm 152/2009-611, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 037 000 Kč s příslušenstvím, podala žalobkyně odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 30. 1. 2018 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 3 Cmo 20/2018.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 22. 8. 2022, se navrhovatelka domáhá, aby „v případě, že by Vrchní soud v Praze postupem dle ust. §174a odst. 3 ve lhůtě 30 dnů nenařídil jednání, … Nejvyšší soud České republiky vydal usnesení, kterým určí lhůtu pro nařízení odvolacího jednání, a to v délce 15 dní“. V návrhu uvedla, že „v této věci dochází k neúměrnému prodlení“, neboť Vrchní soud v Praze ani na základě její žádosti ze dne 3. 6. 2022 „nenařídil ve věci odvolací jednání“, i přes to, že v ní „zdůrazňovala, že v této žalobě vystupuje jako soudem ustanovený správce dědictví po zemřelém L. K. a nikoliv jako fyzická osoba“, proto není „správný postup soudu, který odročil nařízení jednání na neurčito pouze z důvodu prohlášení konkursu“ na její majetek.
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda se k návrhu vyjádřil tak, že návrh považuje za „zjevně nedůvodný“, neboť má za to, že prohlášením konkursu na majetek žalobkyně došlo k přerušení řízení a nyní je „zjišťováno stanovisko správce konkursní podstaty ohledně pokračování v přerušeném řízení“.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu [§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“] a kterému byla věc předložena dne 1. 9. 2022, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80/2006 Sb. rozh. obč.).
Návrhem podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. 21 Cul 5/2012, uveřejněné pod č. 2/2013 Sb. rozh. obč.).
Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 21 Cul 4/2006).
V posuzovaném případě, jak vyplývá z obsahu spisu, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nařídil jednání ve věci na den 25. 10. 2021 a dne 20. 10. 2021 toto jednání odročil na neurčito s odůvodněním, že na majetek žalobkyně byl prohlášen konkurs. Z uvedeného vyplývá, že sám Vrchní soud v Praze již dospěl k závěru, že k projednání odvolání navrhovatelky je třeba nařídit jednání [nejsou tedy splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání (srov. ustanovení §214 odst. 2 o. s. ř.)]; je zapotřebí tak posoudit oprávněnost jeho dalšího postupu [odročení jednání (srov. ustanovení §119 odst. 1 o. s. ř.)].
Nejvyšší soud dále ověřil v insolvenčním rejstříku, že na majetek navrhovatelky byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, konkurs; usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9:38 hodin, čímž nastaly účinky prohlášení konkursu [srov. ustanovení §245 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „IZ“]. K odvolání dlužnice D K Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 5. 2022, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL 444/2021-A-204, jež nabylo právní moci dne 3. 6. 2022, usnesení soudu prvního stupně, jímž byl prohlášen konkurs, potvrdil.
Z obsahu spisu dále vyplývá, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda přípisem ze dne 24. 8. 2022 (č. l. 766a) opětovně (předchozí výzva zaslána dne 14. 3. 2022) vyzval insolvenčního správce Smrčka a Kubálek, v. o. s., ke sdělení, zda navrhuje pokračovat v řízení, které bylo přerušeno prohlášením konkursu na majetek žalobkyně usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2022, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL 444/2021-A-204, a současně mu k tomu určil lhůtu 15 dnů od doručení přípisu.
V posuzovaném případě, jak vyplývá i z vyjádření předsedy senátu, dospěl Vrchní soud v Praze k závěru, že je třeba nejprve před případným nařízením jednání k projednání odvolání navrhovatelky zjistit, zda insolvenční správce podá návrh na pokračování v řízení (srov. ustanovení §264 odst. 1 IZ), a výše uvedeným přípisem doručeným dne 24. 8. 2022 již byl insolvenční správce ke sdělení svého stanoviska k pokračování v řízení vyzván. Z uvedeného je zřejmé, že k průtahům v řízení nedošlo, neboť s ohledem na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a nedošlo dosud k tomu, že by se přístup soudu k této věci odlišoval od obvyklého vysokého standardu v přístupu ke konkrétnímu projednávanému případu.
Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích (aniž by se mohl zabývat správností postupu Vrchního soudu v Praze po prohlášení konkursu na majetek navrhovatelky z hlediska vlivu prohlášení konkursu na řízení zahájené její žalobou – srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2021, č. j. 21 Cul 10/2021-743, vydaného v projednávané věci) zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2022
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu