ECLI:CZ:NS:2022:21.ND.234.2022.1
sp. zn. 21 Nd 234/2022-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci navrhovatele J. Š. , narozeného XY, bytem XY, o námitce podjatosti soudců ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Nd 62/2022, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Aleše Zezuly, JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny, ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Nd 62/2022, se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním datovaným 7. 4. 2022, doručeným Nejvyššímu soudu dne 19. 4. 2022, uplatnil navrhovatel (mimo jiné) námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu A. Z., M. J., a Z. P. rozhodujících ve věci vedené pod sp. zn. 20 Nd 62/2022.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo skončeno, je opožděná.
Jelikož navrhovatel uplatnil námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 19. 4. 2022, tedy až poté, co bylo řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Nd 62/2022 skončeno (o zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 22. 2. 2022), je jeho námitka opožděná. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti podle §16 odst. 2 o. s. ř. jako opožděnou odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž navrhovatel tuto námitku odůvodňoval.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se přitom z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; soud rozhodující o námitce podjatosti k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007). Směřuje-li navrhovatel své výhrady proti výše uvedeným soudcům, kteří podle rozvrhu práce nebyli určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2028/2016, je v tomto rozsahu námitka podjatosti úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 6. 2022
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu