ECLI:CZ:NS:2022:21.ND.530.2022.1
sp. zn. 21 Nd 530/2022-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně Papírna Moudrý, s. r. o. , se sídlem v Židlochovicích, Nádražní č. 56, IČO 25317164, zastoupené Mgr. Adamem Bezděkem, advokátem se sídlem v Brně, Jana Babáka č. 2733/11, proti žalovanému ZAKŁAD PRODUKCYJNO-USŁUGOWO-HANDLOWY „BEST-PEST“ MAŁGORZATA ŚWIĘTOSŁAWSKA, JACEK ŚWIĘTOSŁAWSKI SPÓŁKA JAWNA se sídlem v Jaworznu, Moździerzowców č. 6B, Polská republika, rejstříkové č. 0000152282, o 103 750 PLN s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 223/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 223/2021, projedná a rozhodne Okresní soud Brno-venkov.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov dne 10. 8. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení 103 750 PLN (polský zlotý) s příslušenstvím z důvodu částečného nesplnění dluhu, neuhrazení objednaného zboží (10 000 kusů stájových mucholapek za cenu 122 500 PLN a 250 000 kusů mucholapek za cenu 53 750 PLN), které bylo žalovanému dodáno a odebráno v závodě žalobkyně – „FCA Židlochovice“. Žalovaný za objednané zboží zaplatil jen z části, svůj dluh písemně uznal a jeho současný dluh vůči žalobkyni činí 103 750 PLN s příslušenstvím.
Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 1. 10. 2021, č. j. 11 C 223/2021-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že „mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána“, že však „podmínky pro určení místně příslušného soudu … absentují“, jelikož žalovaný „je zahraniční právnickou osobou, která nemá v České republice sídlo, závod ani organizační složku“.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§7 odst. 1 o. s . ř.).
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč.).
I když podmínky pro určení místní příslušnosti nelze v posuzované věci dovodit z ustanovení §84 až 89a o. s. ř., lze místní příslušnost zjistit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a to v těch jeho ustanoveních, kterými neupravuje toliko mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale svěřuje příslušnost (mezinárodní i místní) soudu určitého místa (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 30 Nd 162/2020, a obdobně ve vztahu k nařízení Brusel I srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 21 Nd 53/2012, nebo ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 21 Nd 92/2012).
Nejvyšší soud proto v posuzovaném případě při určování místně příslušného soudu postupoval podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis, který upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního státu, ale i příslušnost místní (s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 5. 2007 , Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH, C-386/05). V důsledku toho jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v národním právu v případě aplikace čl. 7 nařízení Brusel I bis nepoužitelná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 30 Nd 79/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 23 Nd 35/2021, nebo SIMON, P. In: DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II, §201 až 376. Komentář . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2893-2894).
Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována
a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,
- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).
Soudem místně příslušným podle čl. 7 nařízení Brusel I bis tak je v případě prodeje zboží soud, v jehož obvodu je místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno.
V předmětném sporu jde o zaplacení ceny za prodané zboží, které bylo podle tvrzení žalobkyně žalovanému dodáno v obci Židlochovice, která se nachází v obvodu Okresního soudu Brno-venkov. Nejvyšší soud proto podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud Brno-venkov, u něhož byla také žaloba podána.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 11. 2022
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu