ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.1809.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 1809/2022-183
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 2, proti žalovanému B. H. , narozenému XY, bytem XY, o ochranu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 24 C 82/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2022, č. j. 71 Co 165/2021-164, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. 24 C 82/2019-96, zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu č. p. XY, rodinný dům, který je součástí pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. XY tak, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda na pozemek žalobce parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. XY (výrok I). Žalovanému uložil upravit stavbu č. p. XY, rodinný dům, který je součástí pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. XY tak, aby ze severní části nové střechy tohoto domu, jejíž plocha byla oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení - ve kterém bylo vydáno stavební povolení Městského úřadu Nový Jičín, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23. 10. 2015 sp. zn. 86279/2012Pon, č. j. ÚPSŘ/75548/2015, jež nabylo právní moci dne 21. 3. 2016 - z východní strany zkrácena přibližně o 3,97 m, a z úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem mezi takto zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechou v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby, ze střechy tohoto domu nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. XY, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Konečně zamítl žalobu „pokud jde o zbývající část střechy domu žalovaného, v předchozí větě neuvedenou“, a to „ohledně její úpravy z důvodu padání sněhu a ledu na pozemek žalobce“ (výrok II) a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III).
K odvolání žalobce i žalovaného Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 1. 2022, č. j. 71 Co 165/2021-164, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Uvádí, že mu odvolací soud v rámci poučení umožnil podat proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dále pak zpochybňuje závěry odvolacího soudu, které učinil ve vztahu k zatékání vody ze střechy žalovaného na pozemek žalobce. Odvolací soud se rovněž podle dovolatele dostatečně nevypořádal s důkazy správního charakteru. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně i odvolacího soudu a věc aby vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 (toto a veškerá dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz )]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (toto a veškerá dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz )], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud občanský soudní řád vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15). Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.
V projednávané věci nelze dovolání projednat již z toho důvodu, že dovolatel v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu v dovolání řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Neuvádí žádnou relevantní právní otázku navázanou na konkrétní důvod přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo.
Obsahem dovolání je pouhá polemika s právním posouzením odvolacího soudu s tím, že toto právní posouzení má být podle názoru dovolatele jiné (tedy že soud vyhoví jeho požadavku, aby žalovaný upravil stavbu č. p. XY způsobem, že z ní nebude stékat voda na pozemek žalobce). Dovolatel přitom neuvádí, který z předpokladů přípustnosti dovolání považuje v souvislosti s těmito závěry odvolacího soudu za splněný, ani neformuluje konkrétní právní otázku, na jejímž řešení by mělo být rozhodnutí odvolacího soudu založeno. V takovém případě nevymezuje řádně ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 o. s. ř., v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Jelikož dovolání žalobce trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 9. 2022
Mgr. David Havlík
předseda senátu