ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.2813.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 2813/2022-852
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. M., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Ladislavem Sedlákem, advokátem se sídlem v Humpolci, Nerudova 185, proti žalované J. S., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Adélou Zikmundovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Havlíčkovo náměstí 169, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 C 53/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. března 2022, č. j. 26 Co 301/2021-823, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. března 2022, č. j. 26 Co 301/2021-823, se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 4. 2021, č. j. 5 C 53/2007-766, zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výrocích I až XVIII a rozhodl o nákladech řízení (výroky XIX a XX).
K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. 3. 2022, č. j. 26 Co 301/2021-823, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 3. 2022, č. j. 26 Co 301/2021-828, rozsudek soudu prvního stupně v části výroků zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil zpět k dalšímu řízení, v části výroku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a v části výroků ho změnil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, v němž uvádí, že se dovolání omezuje pouze na vypořádání parcely č. XY v k. ú. XY. Přípustnost dovolání dovozuje z §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), který stanoví, že „dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“ . Jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci. To spočívá podle jejího názoru v tom, že „u parcely č. XY vyšel krajský soud z toho, že u tohoto pozemku nebyly žalovanou vzneseny žádné další odvolací námitky, přestože jak u parcely č. XY, tak u parcely č. XY byly vzneseny stejné odvolací námitky.“ K tomu uvádí, že jestliže v odvolání zmiňovala zahradu, mínila tím nejenom parcelu č. XY, ale i parcelu č. XY, neboť obě původní zahrady tvoří jeden celek s domem č. p. XY a mají společné oplocení. Domnívá se proto, že obě uvedené parcely měly být posuzovány stejně, a pokud došlo ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně ohledně parcely č. XY, mělo být stejně postupováno i v případě parcely č. XY. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek ve výroku ohledně parcely č. XY zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rovněž navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu v jeho napadené části, protože hrozí nebezpečí nevratných zásahů.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 (dostupné na www.nsoud.cz )]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (dostupné na http://nalus.usoud.cz )], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 (obě dostupná na www.nsoud.cz )]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud občanský soudní řád vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 (dostupné na http://nalus.usoud.cz )]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (dostupné na http://nalus.usoud.cz ), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.
V projednávané věci dovolatelka v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání vůbec nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Neuvádí žádnou konkrétní právní otázku navázanou na důvod přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo. Blíže v dovolání specifikuje pouze dovolací důvod, kdy nesprávné právní posouzení věci spatřuje v tom, že „u parcely č. XY vyšel krajský soud z toho, že u tohoto pozemku nebyly žalovanou vzneseny žádné další odvolací námitky, přestože jak u parcely č. XY, tak u parcely č. XY byly vzneseny stejné odvolací námitky.“ To však bez dalšího nelze považovat za řádné vymezení přípustnosti dovolání. Dovolání tak představuje pouhou polemiku se závěry odvolacího soudu, která bez zákonných náležitostí nemůže vést k založení přípustnosti dovolání.
Jelikož dovolání žalované trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3999/2017 (obě dostupná na www.nsoud.cz )], a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 (dostupný na http://nalus.usoud.cz )].
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2022
Mgr. David Havlík
předseda senátu