ECLI:CZ:NS:2022:22.ND.653.2022.1
sp. zn. 22 Nd 653/2022-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci pozůstalosti po zemřelé L. J. , narozené XY a zemřelé 1. 10. 1978, naposledy bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 21 D 674/2022, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 21 D 674/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karlových Varech.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Šumperku je pod sp. zn. 21 D 674/2022 vedeno řízení o dodatečném projednání pozůstalosti po zemřelé zůstavitelce L. J., narozené XY, naposledy bytem v XY, zemřelé 1. 10. 1978, týkající se nově zjištěného majetku po zemřelé, a sice spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 k pozemku parc. č. XY, ovocný sad, o výměře 550 m 2 , a parc. č. XY, ovocný sad, o výměře 532 m 2 , v k. ú. a obci XY, zapsaných na LV č. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště XY. Okresní soud v Šumperku projednával původní dědické řízení po zemřelé v roce 1978 pod sp. zn. D 1269/78, uvedené pozemky v něm však nebyly zahrnuty.
Podáním ze dne 28. 7. 2022 navrhl syn zůstavitelky, J. J., narozený XY, bytem v XY, který je zároveň na základě plné moci zástupcem všech ostatních účastníků dodatečného řízení o pozůstalosti (dalších dětí zůstavitelky – L. Z., narozené XY, bytem v XY, B. J., narozené XY, bytem v XY, a V. J., narozeného XY, bytem v XY), aby byla věc přikázána k projednání z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karlových Varech. Svou žádost odůvodnil svým pokročilým věkem a zdravotním stavem.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu v Šumperku a Okresnímu soudu v Karlových Varech, jemuž by měla být věc přikázána, návrh účastníka řízení, J. J., na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. jsou zejména takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší a především po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Při úvaze o možném přikázání věci jinému soudu je však třeba mít na zřeteli, že zákonem stanovená místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně [srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 (dostupný na https://nalus.usoud.cz ), anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010 (uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní)].
Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, tudíž musí překonávat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta pro něj může být spojena s organizačními, finančními, ale i zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013 (obě dostupná na www.nsoud.cz )]. Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu ve smyslu §122 odst. 2 o. s. ř. [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014 (všechna dostupná na www.nsoud.cz )].
Vzhledem k výše uvedenému nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, J. J., nemůže být sám o sobě důvodem k delegaci věci jinému soudu, neboť z návrhu na přikázání věci jinému soudu ani z obsahu spisu současně nevyplývají žádné další okolnosti, které by mohly být důvodem pro delegaci vhodnou ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. Tento účastník navíc na základě plné moci zastupuje veškeré další účastníky řízení (další děti zůstavitelky), tudíž je jako zvolený zástupce z řad dědiců jistě schopen hájit jejich zájmy mimo jiné i tím, že se bude moci dostavit k soudu k případnému nařízenému jednání. V této fázi řízení však zatím jednání ani nařízeno nebylo, soud účastníky zatím nepředvolal a ani neprovádí dokazování – soud ve věci dodatečného řízení o pozůstalosti zatím pouze zjišťuje pro toto řízení podstatné informace, což může učinit i prostřednictvím výzvy či dotazu ve smyslu §128 o. s. ř., na což mohou účastníci reagovat písemnou formou. Předvolání a osobní účast účastníků řízení tak pro prvotní zjištění informací není podle názoru dovolacího soudu nezbytná. Teprve ve fázi řízení, ve které případná osobní účast účastníků řízení bude nutná a zároveň nebude možné provést výslech účastníka u v řízení příslušného soudu např. z důvodu jeho zdravotního stavu a značné vzdálenosti soudu od jeho bydliště, je možné provést výslech u jiného soudu (v místě bydliště tohoto účastníka) na základě dožádání ve smyslu §122 odst. 2 o. s. ř. Ani tehdy by se ale (s ohledem na výše uvedené závěry rozhodovací praxe týkající se přikázání věci jinému soudu ze zdravotních důvodů účastníka) nejednalo o překážku, jež by dostatečně odůvodňovala delegaci celého řízení jinému než místně příslušnému soudu.
Dovolací soud proto v této fázi řízení neshledal žádný zásadní důvod pro delegaci věci jinému soudu. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu přitom musejí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručeného práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny základních práv a svobod, což v tomto případě splněno není.
S ohledem na to, že Nejvyšší soud neshledal dostatečné důvody pro závěr, že by přikázáním věci jinému soudu bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Šumperku, který je soudem místně příslušným, návrhu účastníka řízení, J. J., na přikázání věci Okresnímu soudu v Karlových Varech podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 12. 2022
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu