ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.314.2022.1
sp. zn. 23 Nd 314/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci navrhovatele J. Š. , narozeného XY, bytem XY, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Nd 113/2022 se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 3. 2022, č. j. 22 Nd 113/2022-7, rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Nd 63/2022.
J. Š. (dále jen „navrhovatel“) podáním ze dne 17. 5. 2022, doručeným Nejvyššímu soudu dne 25. 5. 2022, uplatnil námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu Mgr. Michalu Králíkovi, Ph.D., Mgr. Davidu Havlíkovi a JUDr. Martině Štolbové, kteří jako členové rozhodujícího senátu 22 výše uvedené usnesení č. j. 22 Nd 113/2022-7 vydali.
Tuto námitku navrhovatel odůvodňuje závadovým a protizákonným jednáním senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., které spatřuje v tom, že tento senát 22 mu dosud nedoručil poučení podle §15a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), že nebyl informován o tom, že námitka podjatosti senátu JUDr. Marka Cigánka, Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. a JUDr. Pavla Malého bude projednávána v řízení pod sp. zn. 22 Nd 113/2022, že senát 22 neprovedl důkazy, které navrhl v námitce podjatosti z 7. 1. 2022, přestože je to jeho povinnost, pročež mohlo dojít k ovlivnění průběhu a výsledku posuzování podjatosti senátu JUDr. Pavla Malého. Dále uvádí, že „dosud nebylo u Městského soudu v Praze ani u NS prokázáno o řádně uplatněné žalobě k tomu oprávněnou osobou pověřeného člena dozorčí rady Victoria a.s. v celém řízení 4 Cm 194/2010 vč. 29 Cdo 2028/2016“, že „senát JUDr. Malého ani senát Mgr. Králíka si k projednávání a rozhodování věci nevyžádal úplný spis 29 Cdo 2028/2016, tj. zřejmě nezjistil, zda jejich kolegové ze senátu JUDr. Cilečka ověřili splnění podmínek řízení či zda jsou zde průtahy v tomto zákon. postupu […]“. Závěrem uvádí, že soudci ze senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D, pracují u stejného soudu jako soudci ze senátu JUDr. Pavla Malého a JUDr. Filipa Cilečka, jsou kolegy a mají možnost vzájemných kontaktů každý pracovní den, což je jeden z důvodů pochybovat o jejich nepodjatosti. Navrhuje ověřit možnost účelového jednání senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D. ke krytí či ochraně zájmů v podání jmenovaných soudců Nejvyššího soudu.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda navrhovatel uplatnil námitku podjatosti včas.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018.
Uplatnil-li proto navrhovatel námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové až poté, co řízení o námitce podjatosti vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Nd 113/2022 skončilo, učinil tak opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž navrhovatel tuto námitku zdůvodňoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 6. 2022
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu