ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.193.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 193/2022-657
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: České Radiokomunikace a. s. , IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, Praha 6, proti žalovanému: L. R. , IČO XY, se sídlem XY, adresa pro doručování XY, o zaplacení 21 215 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 45/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2021, č. j. 15 Co 137/2021-629, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě v řízení, jehož předmětem bylo zaplacení 21 215 Kč z titulu nepojmenované smlouvy uzavřené podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, změnil usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 15 Co 137/2021-629, usnesení ze dne 29. 1. 2021, č. j. 11 C 45/2007-616, kterým Okresní soud ve Frýdku-Místku pro vady odmítl podání žalovaného ze dne 8. 10. 2015 označené jako „obnova řízení a pro zmatečnost“ tak, že usnesení zrušil a řízení o podání žalovaného zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Usnesení odvolacího soudu žalovaný napadl dovoláním a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V posuzované věci žalobkyně požadovala po dovolateli peněžité plnění ve výši 21 215 Kč z nepojmenované smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, předmětem řízení tedy byla částka nepřesahující zákonný limit přípustnosti dovolání. Nešlo přitom o spor z pracovněprávního vztahu ani ze spotřebitelské smlouvy, u nichž se uvedené omezení neuplatní. I když nejde o rozhodnutí, kterým by bylo rozhodováno o peněžitém plnění, je podstatné, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v řízení vedeném o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, a z tohoto důvodu je proti němu dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřípustné.
Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně přípustné.
Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
Poplatková povinnost podle §4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích zásadně vzniká podáním dovolání. Avšak v případě odmítnutí dovolání nepřípustného podle §238 o. s. ř. vzniká poplatková povinnost podle §4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. O této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (§3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Vzhledem k ustanovení §11a zákona o soudních poplatcích (ve znění účinném od 30. 9. 2017), podle něhož osvobození od poplatku podle §11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř., není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle §238 o. s. ř. okolnost, že soud prvního stupně nerozhodl o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle §138 o. s. ř. přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle §238 o. s. ř. by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2019, sen. zn. 29 NSCR 71/2019). Za této situace by rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo nadbytečné, bezúčelné a nehospodárné.
O žádosti dovolatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak není třeba rozhodovat vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř., neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není podle §238 o. s. ř. přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 3. 2022
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu