ECLI:CZ:NS:2022:25.ND.243.2022.1
sp. zn. 25 Nd 243/2022-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. K. , narozený dne XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem Nákladní 3002/2, Opava, proti žalované: REZIDENCE MENDLOVA s. r. o. , IČO 27855929, se sídlem Pod Sychrovem II 1038/41, Michle, Praha 10, zastoupená JUDr. Matějem Brožem, advokátem se sídlem Poděbradova 1243/7, Ostrava, o zaplacení 1 855 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 14 C 206/2021, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 14 C 206/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 12. 2. 2021 u Okresního soudu v Opavě žalobu s tím, že žalovaná mu na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2016 prodala dvě bytové jednotky, nacházející se v katastrálním území XY, u nichž se však projevily vady (praskliny ve zdivu). Žalobce se tak po žalované domáhá slevy z kupní ceny.
Usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 12. 5. 2021, č. j. 37 C 43/2021-9, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2021, č. j. 11 Co 154/2021-22, bylo rozhodnuto o místní příslušnosti soudu a věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10 s ohledem na to, že žalovaná má v jeho obvodu své sídlo (§85 odst. 3 o. s. ř.).
Při jednání u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 16. 3. 2022 soud informoval účastníky, že má za to, že z důvodu vhodnosti a ekonomiky řízení by věc měla být přikázána Okresnímu soudu v Opavě s tím, že návrh na přikázání věci předloží Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. V něm pak uvedl, že žalovaná má sice sídlo v jeho obvodu, její jednatelé a rovněž svědci, které žalobkyně navrhuje k výslechu, však bydlí v obvodu Okresního soudu v Opavě. Žalobce i žalovaná jsou navíc zastoupeni advokáty z Opavy a Ostravy. V řízení bude rovněž nezbytné zpracování znaleckého posudku k předmětným nemovitostem a následný výslech znalce, který bude s ohledem na nutnost zhlédnutí nemovitosti vybírán ze znalců zapsaných v Moravskoslezském kraji. Lze předpokládat, že věc nebude možné rozhodnout při jediném jednání, což vzhledem k nutnosti účastníků cestovat z Opavy do Prahy a výslechu znalce přinese značné náklady.
Žalobce vyjádřil s návrhem na delegaci souhlas, respektive nic nemá proti tomu, aby věc byla projednána Okresním soudem v Opavě.
Žalovaná naopak s návrhem nesouhlasí. Dle ní nejsou důvody, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti, když například pro výslechy svědků a znalce lze využít videokonferenčního zařízení.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (jenž je soudem příslušným) a Okresnímu soudu v Opavě (jemuž má být věc přikázána) shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné předpoklady k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. (k delegaci vhodné) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu dle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku č. 24, ročník 2001, str. 281; z judikatury Nejvyššího soudu pak např. usnesení ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Obvodním soudem pro Prahu 10 uváděné důvody nejsou způsobilé prolomit výše popsaný ústavní princip, jelikož se nejedná o takové okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že požadovaná delegace věci Okresnímu soudu v Opavě by mohla vést k výrazně hospodárnějšímu, rychlejšímu či po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Takové okolnosti neplynou ani z obsahu spisu.
Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015). Stejně tak důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019). Co se týče postupu soudu při dokazování, je zde možnost postupu předvídaného §39 a §122 odst. 1 o. s. ř. (provedení důkazu prostřednictvím dožádaného soudu). Jde-li o případný výslech znalce (jeho potřeba však prozatím z řízení nevyplynula), jde opět spíše o běžnou okolnost, která sama o sobě nemůže ospravedlnit zásah do ústavně zaručeného práva na zákonného soudce (k tomu přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 29 Nd 218/2017). Podstatný je rovněž nesouhlas žalované, podle jejíhož sídla je určena místní příslušnost soudu, s navrhovaným postupem; jednoho účastníka nelze zvýhodňovat na úkor druhého.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 6. 2022
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu