ECLI:CZ:NS:2022:25.ND.348.2022.1
sp. zn. 25 Nd 348/2022-80
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci péče o nezletilé: a) AAAAA (pseudonym) , narozený XY, bytem XY, zastoupený opatrovníkem městem Černošice, se sídlem Karlštejnská 259, Černošice, b) BBBBB (pseudonym) , narozený XY, bytem XY, zastoupený opatrovníkem městem Veselí nad Moravou, se sídlem tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou, děti rodičů: 1) J. P. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou se sídlem Hradební 1294, Uherské Hradiště, 2) A. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Žanetou Vítů, advokátkou se sídlem T. G. Masaryka 46/1, Břeclav, o návrhu na úpravu rodičovské odpovědnosti a na rozhodnutí ve věci neshod rodičů, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 0 P 139/2020, 25 P a Nc 57/2022, 25 P a Nc 68/2022, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 0 P 139/2020, 25 P a Nc 57/2022, 25 P a Nc 68/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha-západ.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Hodoníně probíhá pod sp. zn. 0 P 139/2020, 25 P a Nc 57/2022, 25 P a Nc 68/2022 řízení o návrhu na úpravu rodičovské odpovědnosti a na rozhodnutí ve věci neshod rodičů ohledně jejich dětí, nezletilých AAAAA a BBBBB.
Podáním ze dne 24. 5. 2022, upřesněným podáním ze dne 3. 6. 2022, otec navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Praha-západ. Uvedl, že tento soud by byl pro projednání věci vhodnější. Nezletilý AAAAA v běžném režimu pobývá více u otce, kde má také trvalé bydliště a jeho opatrovníkem je místně příslušný orgán péče o dítě, který je dobře informován o situaci v rodině, neboť již asistoval u přechozí dohody rodičů. Nezletilý BBBBB sice v běžném režimu pobývá u matky, nicméně nenavštěvuje mateřskou školu a není tak nijak v místě bydliště institucionálně zapojen. Pouze od září má začít navštěvovat 1. třídu základní školy. Pokud se navíc bude projednávat i místo studia nezletilého AAAAA, které je opět v XY, bude k tomu třeba vyžádat stanovisko školy a učitelů a lze předpokládat i výslech svědků. I z tohoto pohledu je vhodnější, aby věc projednal okresní soud dle bydliště tohoto nezletilého. Otec se domnívá, že Okresní soud Praha-západ (v místě předchozího bydliště celé rodiny) by věc projednal rychleji a hospodárněji, bez prodlevy se zajištěním výslechu svědků formou dožádání.
Matka s přikázáním věci nesouhlasila se zdůvodněním, že otec neuvedl žádný mimořádný důvod, který by delegaci vhodnou ospravedlnil. K přikázání věci jinému soudu neexistují objektivní důvody. Uvedla, že každé z nezletilých dětí má jiné bydliště. Pokud ona jako matka podala první návrh na v pořadí první soudní úpravu poměrů k nezletilým dětem rodičů s rozdílnými místy pobytu, je přesvědčena o tom, že ze zákona je příslušným k vedení řízení o jejím návrhu Okresní soud v Hodoníně, neboť svým podáním jeho příslušnost založila.
Podle §1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Praha-západ projednal a dospěl k závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky, aby věc byla přikázána tomuto soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. (k delegaci vhodné) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu dle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku č. 24, ročník 2001, str. 281; z judikatury Nejvyššího soudu pak např. usnesení ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015). Stejně tak důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019). Sídlo opatrovníků nezletilých je jak v obvodu procesního soudu, tak i v obvodu soudu, jemuž má být věc dle návrhu přikázána, a nesvědčí tedy pro přikázání věci. Co se týče postupu soudu při dokazování, je zde možnost postupu předvídaného §39 a §122 odst. 1 o. s. ř. (provedení důkazu prostřednictvím dožádaného soudu).
Platí přitom, že k poměrům na straně účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by navrhované přikázání věci jinému soudu nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci došlo k jejímu přikázání Okresnímu soudu Praha-západ, šlo by o rozhodnutí procesně nepříznivé pro matku, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 30 Nd 176/2017).
Nadto podle §5 zákona č. 292/2013 Sb. platí, že změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud,
je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Ustanovení §5 zákona č. 292/2013 Sb. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co již byla založena podle §4 zákona č. 292/2013 Sb. Předpokladem takového postupu je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §4 odst. 2 a §467 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením §12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 7. 2016, sp. zn. 28 Nd 73/2016, z 30. 8. 2018, sp. zn. 29 Nd 243/2018, či z 25. 2. 2020, sp. zn. 27 Nd 10/2020). Důvody pro přikázání věci péče o nezletilé z důvodu vhodnosti v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení nedošlo ke změně okolností určujících místní příslušnost soudu, a tedy by nemohl být využit postup podle §5 zákona č. 292/2013 Sb., by tudíž musely být zcela mimořádné. V daném případě otec takto mimořádné (výjimečně významné) důvody neuvedl.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu
Praha-západ z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2022
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu