ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.1010.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 1010/2021-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně GLOBAL CARE s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Koněvova 2660/141, IČO 28454880, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze, Jankovcova 1518/2, proti žalované FINOX s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Hybernská 1271/32, IČO 26772981, o zaplacení částky 40 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 65 C 78/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2020, č. j. 58 Co 189/2020-67, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (jako soud prvního stupně) usnesením ze dne 20. 2. 2020, č. j. 65 C 78/2019-53, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2019, č. j. 65 C 78/2019-49, kterým byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 000 Kč (výrok I.), zastavil řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „ZOSP“), neboť žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za žalobu ve lhůtě stanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2019, č. j. 65 C 78/2019-49, které jí bylo doručeno dne 14. 11. 2019 (výrok II.), a současně rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne 30. 6. 2020, č. j. 58 Co 189/2020-67, usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud rekapituloval, že usnesením vydaným asistentkou soudce dne 24. 6. 2019, č. j. 65 C 78/2019-18, byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení na účet specifikovaný ve výroku tohoto usnesení. Žalobkyně ve lhůtě k zaplacení soudního poplatku požádala o osvobození od soudních poplatků, eventuálně o rozhodnutí dle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP. Poukázala na to, že mezi účastníky probíhá spor, zda došlo ke skončení nájmu, předmětem žaloby v dané věci je zhodnocení předmětu nájmu, v případě opožděného podání žaloby by žalobkyni mohla vzniknout újma, spočívající v promlčení nároku, žalobkyně tak byla vystavena nebezpečí z prodlení, přičemž bez své viny nemohla soudní poplatek zaplatit. Usnesením ze dne 13. 9. 2019, č. j. 65 C 78/2019-34, soud prvního stupně osvobození od soudních poplatků žalobkyni nepřiznal s tím, že neprokázala svou majetkovou a finanční situaci. K odvolání žalobkyně bylo toto usnesení potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 58 Co 351/2019-47. Usnesením vydaným asistentkou soudce dne 8. 11. 2019, č. j. 65 C 78/2019-49, byla žalobkyně opětovně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení na účet specifikovaný ve výroku tohoto usnesení. Toto usnesení žalobkyně napadla námitkami, soudní poplatek zaplacen nebyl.
Podle názoru odvolacího soudu byla lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovena od doručení usnesení, nebyla vázána na právní moc tohoto rozhodnutí a námitky žalobkyně tak neměly vliv na běh lhůty k zaplacení soudního poplatku. Zdůraznil, že šlo o opakovanou výzvu k zaplacení soudního poplatku poté, co nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, a žalobkyně tak nemohla předpokládat, že bude se svými námitkami úspěšná, její jednání zjevně směřovalo pouze k oddálení nepříznivého následku nezaplacení soudního poplatku. Postup soudu prvního stupně, který současně rozhodl o námitkách proti výzvě k zaplacení soudního poplatku a o zastavení řízení pro jeho nezaplacení, shledal správným. Za nedůvodnou považoval též námitku žalobkyně, že nebylo rozhodnuto o její žádosti o postup dle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP. Ustanovení §9 odst. 5 ZOSP upravuje situaci, kdy jsou splněny podmínky pro postup dle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP. Jestliže tyto podmínky splněny nejsou, je o žádosti rozhodnuto usnesením o zastavení řízení.
Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť předložené právní otázky (postup soudu podle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP, běh lhůty k zaplacení soudního poplatku určené v usnesení vydaným asistentem soudce) již byly v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešeny a od jejich řešení se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci.
Ustálená praxe dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 76/2015, ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3115/2015, či ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017) vychází z toho, že smyslem ustanovení §9 odst. 4 písm. c) ZOSP je zohlednit situaci, kdy poplatník soudního poplatku je ochoten a schopen soudní poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoliv situaci, kdy poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů a o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. tak, že se mu osvobození nepřiznává. To se v poměrech dané věci promítá v tom, že neosvědčila-li a nedoložila-li dovolatelka dle obsahu spisu žádné relevantní skutečnosti, které měly vést soud prvního stupně k postupu dle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP, má tato skutečnost za následek zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Jinými slovy o návrhu na postup dle §9 odst. 4 písm. c) ZOSP rozhodnuto (a doručeno účastníku) bylo, a to právě usnesením soudu prvního stupně o zastavení řízení. Zvláštní usnesení podle §9 odst. 5 ZOSP vydává soud, jak plyne výslovně ze znění tohoto ustanovení, pouze v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v §9 odst. 4 písm. c) ZOSP, kdy k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nedojde.
Otázka běhu lhůty k zaplacení soudního poplatku určené v usnesení vydaném asistentem soudce (nebo vyšším soudním úředníkem) byla v současné době vyřešena usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, které se odchýlilo od právního názoru vyjádřeného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4 2020, sp. zn. 22 Cdo 1933/2019, na které odkázala dovolatelka. Velký senát uzavřel, že lhůta k zaplacení soudního poplatku určená v usnesení vydaném vyšším soudním úředníkem nebo asistentem soudce běží od doručení tohoto usnesení účastníku řízení bez ohledu na jeho právní moc. Vycházel přitom z toho, že usnesení, jímž je účastník vyzván k zaplacení soudního poplatku za podaný návrh (odvolání, dovolání), je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, a odvolání není proti němu přípustné [§202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Vydal-li je vyšší soudní úředník nebo asistent soudce, může proti němu podat účastník námitky; podání námitek má odkladný (suspenzivní) účinek pouze na právní moc usnesení, nikoliv na jeho vykonatelnost, neboť pro usnesení obecně platí, že lhůta k plnění počíná běžet od jeho doručení. Podání námitek proto na běh lhůty k zaplacení soudního poplatku nemá vliv.
Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá usnesení „v celém jeho rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.)
– názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v této části ani přípustné.
Protože není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věta první o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 2. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu