ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.1843.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 1843/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce P. R. , bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, IČO: 00006947, o zaplacení částky 300.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2019, č. j. 72 Co 406/2019-107, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. srpna 2019, č. j. 14 C 126/2018-95, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Co 406/2019, o dovolání žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. července 2021, č. j. 72 Co 406/2019-134am, a Vrchního soudu v Praze ze dne 3. února 2022, č. j. 3 Co 140/2021-134bd, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 27. srpna 2019, č. j. 14 C 126/2018-95, odmítl pro opožděnost odvolání žalobce ze dne 29. července 2019 proti usnesení ze dne 24. června 2019, č. j. 14 C 126/2018-86, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku z odvolání; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. prosince 2019, č. j. 72 Co 406/2019-107, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Proti zmíněným usnesením podal žalobce včasnou žalobu pro zmatečnost.
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 13. července 2021, č. j. 72 Co 406/2019-134am, zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 7. července 2021, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. února 2022, č. j. 3 Co 140/2021-134bd, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti naposledy citovaným usnesením soudů obou stupňů podal žalobce (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř. “), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být dovolání také sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V projednávané věci podal dovolatel (nezastoupen advokátem) proti citovaným usnesením včasné dovolání, v němž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o tomto návrhu nerozhodoval a dovolatele ani nevyzýval k odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení a k zaplacení soudního poplatku z dovolání s odůvodněním, že dovolatel na každou takovou výzvu reaguje opětovnými žádostmi o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce, přestože o nich soud již opakovaně rozhodoval. Následně spis předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Nerozhodoval-li soud prvního stupně o opakované – mechanické a novými skutečnostmi neodůvodněné – žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a předložil-li věc přímo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, postupoval souladně s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Ústavního soudu z 19. října 2011, sp. zn. I. ÚS 1901/11, a dále též usnesení Nejvyššího soudu z 27. března 2018, sp. zn. 23 Cdo 797/2018, či z 19. června 2019, sp. zn. 27 Cdo 1189/2019).
Z ustálené judikatury Ústavního (ale i Nejvyššího) soudu rovněž vyplývá, že poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a o důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov. např. usnesení Ústavního soudu z 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 /a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu/, či usnesení Nejvyššího soudu ze 4. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, z 25. října 2018, sp. zn. 27 Cdo 1226/2018, a ze 7. července 2020, sp. zn. 26 Cdo 1898/2020). Ačkoliv soud prvního stupně dovolatele nevyzval k odstranění nedostatku povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení, neučinil tak ani dovolací soud, neboť dovolatel si této podmínky, včetně následků jejího nesplnění (zastavení řízení), musí být vědom; byl o ní poučen již nesčetněkrát v jiných řízeních, jak je dovolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti.
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §241 odst. 4 o. s. ř. nebyla dovolatelem ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. splněna. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání pro nedostatek uvedené podmínky řízení zastavil podle §241b odst. 2 a 104 odst. 2 o. s. ř.
Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky advokátního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. srpna 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, či z 9. června 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020).
Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 9. 2022
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu