ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.667.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 667/2022-102
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci oprávněných a) J. Š. , narozené XY, b) J. Š., narozeného XY, obou bytem XY, zastoupených Mgr. Janem Zapotilem, advokátem se sídlem v Praze, Václavské nám. 794/38, proti povinnému J. Š., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Tomešem Vytiskou, advokátem, se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo nám. 1/ II., o výkon rozhodnutí vyklizením nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 10 E 4/2020, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. srpna 2021, č. j. 5 Co 721/2021-78, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávnění jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 270,50 Kč k rukám JUDr. Tomeše Vytisky, advokáta se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo nám. 1/ II., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci (soud prvního stupně) usnesením ze dne 7. 4. 2021, č. j. 10 E 4/2020-58, nařídil podle pravomocného usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 4. 3. 2020, č. j. 5 C 190/2019-50, výkon rozhodnutí vyklizením tam specifikovaného bytu a suterénní místnosti (výrok I.), uložil povinnému povinnost zaplatit oprávněným na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 6 811,50 Kč (výrok II) a specifikoval postup při výkonu rozhodnutí tak, jak plyne ze zákonných ustanovení o. s. ř. (výrok III.).
K odvolání povinného Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) usnesením ze dne 10. 8. 2021, č. j. 5 Co 721/2021-78, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na výkon rozhodnutí vyklizením povinného z bytu a suterénní místnosti zamítl (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).
Dovodil, že v situaci, kdy exekuční titul (usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 4. 3. 2020, č. j. 5 C 190/2019-50) obsahuje vedle závazku žalovaného (nyní povinného) vyklidit předmětné nemovitosti též závazek žalobců (nyní oprávněných) poskytnout mu při vyklizení a předání součinnost tak, že mu umožní přístup k daným místnostem a na zahradu, je nutno při zkoumání této součinnosti vyjít z ustálené judikatury, podle které splnění své povinnosti jsou oprávnění povinni doložit již k návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, případně poté, co k tomu byli soudem prvního stupně vyzváni, a to listinou tuto součinnost prokazující ve formě uvedené v §262 odst. 2 o. s. ř., přičemž takovou listinou není notářský zápis sepsaný Mgr. Michaelem Rouskem, LL.M., notářem v Táboře, dne 7. 1. 2021, pod sp. zn. NZ9/2021, N7/2021, obsahující jejich prohlášení, že tuto povinnost splnili, popřípadě jsou připraveni ji splnit.
Dovolání oprávněných proti rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal a rozhodl dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Shora uvedené závěry odvolacího soudu jsou v souladu s dlouhodobě ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od které není důvod se i přes obsáhlé námitky dovolatelů odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3893/2007, ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2201/2014, či ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3028/2019, uveřejněné pod č. 44/2020 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci není pochyb o tom, že povinnost povinného předmětné nemovitosti vyklidit je vázána na splnění povinnosti oprávněných poskytnout mu v exekučním titulu specifikovanou součinnost. Splnění povinnosti, popřípadě připravenost k jejímu splnění, mohou oprávnění podle §262 odst. 2 o. s. ř. prokázat jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, avšak k prokázání vzájemné povinnosti nestačí jejich prohlášení o připravenosti tuto povinnost splnit, byť je vtěleno do notářského zápisu. Jestliže povinný není ochoten formou vyplývající z §262 odst. 2 o. s. ř. splnění vzájemné povinnosti oprávněných potvrdit, jsou oprávnění povinni prokázat ji jiným způsobem, který by citovanému ustanovení odpovídal.
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněných podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu