ECLI:CZ:NS:2022:26.ND.582.2021.1
sp. zn. 26 Nd 582/2021-578
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně AUTO ŠPINAR s. r. o. , se sídlem v Havlíčkově Brodě, Jihlavská 3278, IČO 26012774, zastoupené Mgr. Danielem Milićem, advokátem se sídlem Havlíčkově Brodě, Horní 10, proti žalovanému J. K. , narozenému XY, bytem XY, o 3.200.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 105 C 37/2016, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 105 C 37/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. 8. 2018, č. j. 105 C 37/2016-249, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 1. 2019, č. j. 47 Co 213/2018-348, pravomocně zamítl žalobu na zaplacení částky 3.200.000 Kč s úroky z prodlení. Dne 10. 5. 2021 podala žalobkyně u soudu prvního stupně žalobu na obnovu řízení.
Po podání žaloby na obnovu řízení navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Kutné Hoře z důvodu vhodnosti, neboť žalovaný má se soudem prvního stupně dlouholeté vztahy a vazby, když u něj mnoho let vystupoval jako advokát a předtím působil jako okresní prokurátor; přikázáním věci by byly odstraněny jakékoliv pochyby o jeho případné neobjektivitě.
Soud prvního stupně vyzval žalovaného, aby sdělil, zda s návrhem na delegaci souhlasí, ten však pouze uvedl, že „navrhuje, pokud má být uvažováno o delegaci, aby věc byla přikázána k projednání Okresnímu soudu v Jihlavě“. Žalobkyně posléze na dotaz soudu uvedla, že souhlasí s tím, aby věc byla delegována Okresnímu soudu v Jihlavě.
Vyjádření žalovaného (ani podle obsahu) nelze považovat za souhlas s delegací věci jinému soudu; pouze z něj vyplývá (ve spojení s vyjádřením žalobkyně), že pokud by věc byla delegována (soud by shledal důvody pro delegaci), měl by ji projednávat Okresní soud v Jihlavě.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud (jako nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé - v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSCR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V nyní projednávané věci však podmínky pro takový mimořádný postup splněny nejsou. Důvodem k delegaci věci z důvodu vhodnosti nemůže být případná nedůvěra žalobkyně v Okresní soud v Havlíčkově Brodě jako místně příslušného soudu. Pro určení místní příslušnosti stanoví zákon objektivní a jednoznačná pravidla (§84 až §89a o. s. ř.), která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, může uplatnit námitku podjatosti (§15a o. s. ř.), a jsou-li vyloučeni všichni soudci příslušného soudu, je namístě delegace nutná (§12 odst. 1 o. s. ř.) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 32 Nd 56/2018. K obdobným závěrům ostatně dospěl i Vrchní soud v Praze, který v původním řízení rozhodoval o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti (viz usnesení ze dne 10. 8. 2017, č. j. Ncd 128/2017-168).
Nejvyšší soud proto (s ohledem na výše uvedené důvody) návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu