ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.1168.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 1168/2022-139
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce TK SPORTCENTRUM MLADÁ BOLESLAV, z. s. , se sídlem v Mladé Boleslavi, Bezděčín 89, PSČ 293 01, identifikační číslo osoby 26609410, zastoupeného JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10, PSČ 100 00, proti žalovanému Český tenisový svaz z. s. , se sídlem v Praze 7, Ostrov Štvanice č. ev. 38, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 00538388, zastoupenému JUDr. Richardem Malečkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 6, Půlkruhová 813/34, PSČ 160 00, o povinnosti odpovědět na otázky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 11/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2021, č. j. 13 Co 157/2021-108, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
[1] Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 8. 2. 2021, č. j. 15 C 11/2019-64, zcela vyhověl žalobě (doručené soudu dne 9. 1. 2019), kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost odpovědět mu na otázky:
1) „Jaký byl celkový objem podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tj. kolik peněž bylo přiděleno a odesláno v letech 2014, 2015, 2016 a 2017 Českému tenisovému svazu, z. s., na podporu mládeže, a to na financování TSM – Tréninkových středisek mládeže, SVT – Středisek vrcholového tenisu a NTC – Národních tenisových center; uveďte celkovou částku a rovněž jaké jiné finanční prostředky obdržela jednotlivá tréninková střediska mládeže, střediska vrcholového tenisu a národní tenisová centra v letech 2014, 2015, 2016 a 2017;
2) Na základě jakých kritérií byly finanční prostředky mezi jednotlivá tréninková střediska mládeže, střediska vrcholového tenisu a národní tenisová centra v jednotlivých výše uvedených letech rozdělena, včetně uvedení jednotlivých částek, které jsou s danými kritérii spojeny;
3) Podle jakých kritérií se stanovila výše příspěvku, který jednotlivá tréninková střediska mládeže, střediska vrcholového tenisu a národní tenisová centra v roce 2017 dostala na jednotlivé hráče; sdělte výši částek přidělených dle těchto kritérií na jednotlivé hráče;
4) Podle jakých pravidel jsou finančně ohodnoceni trenéři, případně jiní pracovníci, které národní tenisová centra a střediska vrcholového tenisu, pro svoji činnost využívají; pokud existuje vnitřní předpis toto upravující, sdělte jeho obsah; jestliže vnitřní předpis neexistuje, kdo rozhoduje o výši finančního ohodnocení a jakým způsobem;
5) Jakým způsobem se Český tenisový svaz, z. s., podílel na přidělování turnajů ITF Juniors, ITF Pro v České republice, v roce 2017; pokud se Český tenisový svaz, z. s., finančně podílel na pořádání těchto turnajů, jakou finanční částkou pro každou z jednotlivých kategorií v roce 2017“ (výrok I.),
a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 15.915 Kč (výrok II.).
[2] K odvolání žalovaného Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení 6.776 Kč (druhý výrok).
[3] Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[4] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
[5] Podle §237 o. s. ř. přitom platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[6] Dovolatel neuvádí k předpokladům přípustnosti dovolání (tj. k tomu, které z hledisek vymezených v §237 o. s. ř. považuje za naplněné) ničeho.
[7] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].
[8] Dovolatel při vymezení předpokladů přípustnosti měl vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle ní splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. II. ÚS 2000/16].
[9] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).
[10] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
[11] Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 21. 3. 2022) podle §6 odst. 1, §7 bodu 5, §9 odst. 4 písm. c) a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovanému celkem 4.114 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 13. 10. 2022
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu