ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.68.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 68/2022-611
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce J. L. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jindřichem Králem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, PSČ 110 00, proti žalovaným: 1) A. A. A. A. , se sídlem XY, registrační číslo XY, 2) AdvoFin Prozessfinanzierung AG , se sídlem ve Vídni, Lothringerstrasse 14, 594 01, Rakouská republika, 3) Salzburg Rechtsanwalts GmbH , se sídlem ve Vídni, Museumstrasse 5/19, 1070, Rakouská republika, 4) K. K. , bytem XY, 5) B. A.-B. , bytem XY, 6) A. M. , bytem v XY, 7) H. M. , bytem XY, 8) J. M. W. , bytem XY, 9) E. J. , bytem XY, 10) J. S. bytem XY, 11) G. G. , bytem XY, 12) D. S. , bytem XY, 13) S. S. , bytem XY, 14) H. G. , bytem XY, 15) J. L. , bytem XY, 16) M. S. , bytem XY, 17) S. S. , bytem XY, 18) J. P. L. , bytem XY, 20) G. T. , bytem XY, 21) A. T. , bytem XY, 22) K. M. , bytem XY, 23) W. M. , bytem XY, 24) G. K. , bytem XY, 25) J. H. , bytem XY, 26) R. P. , bytem XY, 27) R. P. , XY, 28) M. B. , bytem XY, 29) G. O. , bytem XY, 30) Ch. O. , bytem XY, 31) M. B. , bytem XY, 32) J. B. , bytem XY, 33) G. J. , bytem XY, 34) A. J. , bytem XY, 35) M. Z. , bytem XY, 36) A. S., bytem XY, 37) K. P. , bytem XY, 38) L. P. , bytem XY, 39) J. T. , bytem XY, 40) H. T., bytem XY, 41) H. W. , bytem XY, 42) S. W. , bytem XY, 43) F. S. , bytem XY, 44) T. W. , bytem XY, 45) Ch. O. O. , bytem XY, 46) J. P. , bytem XY, 47) A. H. , bytem XY, 48) P. L. , bytem XY, 49) J. R. , bytem XY, 50) D. M. , bytem XY, 51) R. F. , bytem XY, 52) M. K. , bytem XY, 53) H. Z. , bytem XY, 54) E. Z., bytem XY, 55) M. S., bytem XY, 56) B. S. , bytem XY, 57) G. K., bytem XY, 58) J. B. , bytem XY, 59) S. B. , bytem XY, 60) M. D. , bytem XY, 61) M. D. , bytem XY, 62) H. K. , bytem XY, 63) J. K. , bytem XY, 64) E. M. , bytem XY, 65) L. M. , bytem XY, 66) I. H. , bytem XY, 67) Ch. H. , bytem XY, 68) H. R. , bytem XY, 69) Ch. R., bytem XY, 70) H. R. , bytem XY, 71) E. F. , bytem XY, 72) H. F. , bytem XY, 73) M.A.-K. , bytem XY, 74) H. A., bytem XY, 75) W. N. , bytem XY, 76) S. N. , bytem XY, 77) I. B. , bytem XY, 78) A. L. , bytem XY, 79) C. H. , bytem XY, 80) H. H. , bytem XY, 81) D. L. , bytem XY, 82) Ch. B. , bytem XY, 83) M. A. , bytem XY, 84) A. S. , bytem XY, 85) I. K. , bytem XY, 86) H. E. V. , bytem XY, 87) A. K. , bytem XY, 88) W. W. , bytem XY, 89) H. L. , bytem XY, 90) M. A. D. , bytem XY, 91) G. R. , bytem XY, 92) P. A. , bytem XY, 93) I. M. , bytem XY, 94) G. H. , bytem XY, 95) H. K. , bytem XY, 96) H. L. , bytem XY, 97) E. L. , bytem XY, 98) G. F., bytem XY, 99) E. S. , bytem XY, 100) M. U. , bytem XY, 101) M. P. , bytem XY, 102) A. E. , bytem XY, 103) A. T. , bytem XY, 104) F. T. , bytem XY, 105) G. W. , bytem XY, 106) E. D. , bytem XY, 107) A. M. R., bytem XY, 108) F. N., bytem XY, 109) H.-P. S. , bytem XY, 110) S. M. W. , bytem XY, 111) D. P. , bytem XY, 112) E. S. , bytem XY, 113) O. S., bytem XY, 114) A. T. , bytem XY, 115) M. S. , bytem XY, 116) M. S. , bytem XY, 117) A. K. , bytem XY, 118) S. B. , bytem XY, 119) H.-P. B. , bytem XY, 120) E. P. , bytem XY, 121) R. S. , bytem XY, 122) S. S. , bytem XY, 123) B. L. , bytem XY, 124) H. P. , bytem XY, 125) R. SW Z. , bytem XY, 126) B. K. , bytem XY, 127) A. R. , bytem XY, 128) M. M. , bytem XY, 129) F. Y. , bytem XY, 130) K. S. , bytem XY, 131) H. Z. , bytem XY, 132) O. S., bytem XY, 133) J. K. , bytem XY, 134) F. R. , bytem XY, 135) H. A. , bytem XY, 136) A. P. , bytem XY, 137) N. R. , bytem XY, 138) B. T. , bytem XY, 139) B. K. , bytem XY, 140) K. G. , bytem XY, 141) M. W., bytem XY, 142) K. T. , bytem XY, 143) H. T. , bytem XY, 144) W. M. , bytem XY, 145) T. E. , bytem XY, 146) K. J. , bytem XY, 147) EifelSan B. V. , se sídlem ve Vaals, Seffenterstrasse 33 B, 6291 GB, Nizozemsko, 148) K. L. , bytem XY, 149) B. K. , bytem XY, 150) F. H. , bytem XY, 151) A. B. , bytem XY, 152) H. H. , bytem XY, 153) D. K. , bytem XY, 154) L. L. , bytem XY, 155) S. S. , bytem XY, 156) R. L. , bytem XY, 157) W. M., bytem XY, 158) R. E. , bytem XY 159) Ch. E.-M. , bytem XY, 160) H. G., , bytem XY 161) G. N. , bytem XY, 162) M. N. , bytem XY, 163) R. M. , bytem XY 164) M. H. , bytem XY, 165) A. B., bytem XY , 166) A. F. , bytem XY, 167) Ch. F. , bytem XY, 168) M. F. , bytem XY, 169) U. H. , bytem XY, 170) J. H. , bytem XY, 171) S. S. , bytem XY, 172) F. W. , bytem XY, 173) F. P., bytem XY , 174) M. G., bytem XY, 175) E. M. , bytem XY, 176) PEDO Sales & Management GmbH , se sídlem v Steyr, Schaftgasse 2, 4400, Rakouská republika, 177) GWH Gashandel GmbH , se sídlem ve Vídni, Dresdner Strasse 68/3, 1200, Rakouská republika, 178) B. H. , bytem XY, 179) W. H. , bytem XY, 180) F. L. , bytem XY, 181) A. M. , bytem XY, 182) K. D. , bytem XY, 183) R. M., bytem XY, 184) G. T. , bytem XY, 185) M. K. , bytem XY, 186) J. W. , bytem XY, 187) A. S. , bytem XY, 188) M. M. K., bytem XY, 189) K. M. , bytem XY, 190) K. Z. , bytem XY, a 191) G. W. , bytem XY, o určení neexistence pohledávek a o určení platnosti dohod o narovnání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 273/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2021, č. j. 18 Co 209/2021-578, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2021, č. j. 18 Co 209/2021-578, se mění takto:
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 6. 2021, č. j. 12 C 273/2020-283, se mění tak, že žaloba ze dne 3. 12. 2020 doplněná podáním ze dne 25. 3. 2021 se neodmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 3. 12. 2020 (doplněnou podáním ze dne 25. 3. 2021) se žalobce domáhá primárním petitem určení, že neexistují pohledávky žalovaných 4) až 191) na náhradu újmy, jež doposud uplatňovali vůči žalobci ve výši blíže specifikované v podání ze dne 25. 3. 2021, představující ztracenou část investice do certifikátů, reprezentujících podíly na společnosti Atrium European Real Estate Limited (dále jen „AEREL“), a jež měly vzniknout v příčinné souvislosti s jedním, více či všemi níže uvedenými jednáními:
1/ s porušením povinnosti řádné péče žalobce dle §84 rakouského Federálního zákona o akciových společnostech (Bundesgesetz über Aktiengesellschaften), StF:BGBI. Nr. 98/1965, spočívající v tom, že žalobce rozhodl, případně umožnil či věděl, o zveřejnění nepravdivých ad hoc oznámení o investicích do těchto certifikátů; a/nebo
2/ s tím, že žalobce jako člen statutárního orgánu žalované 1) [dříve M. B. A.] měl vědět o manipulaci s kurzem certifikátů AEREL za pomoci zpětného odkupu certifikátů z finančních prostředků AEREL prostřednictvím společnosti SOMAL A.V.V. a dále o neúspěšném navýšení základního kapitálu AEREL a neumístění všech cenných papírů AEREL upsaných v souvislosti se zvýšením základního kapitálu AEREL a toto měl žalovaným 4) až 191) zatajit; a/nebo
3/ s tím, že žalobce měl rozhodnout nebo alespoň umožnit, aby byla zveřejňována reklama, pořádána školení poradců a vydávány reklamní brožury, které nepravdivě informovaly investory o tom, že investice do AEREL představuje bezpečnou investici; a/nebo
4/ s úmyslným podvodným jednáním žalobce s úmyslem sebe nebo AEREL či žalovanou 1) protiprávně obohatit, a to jak prostřednictvím aktivních jednání žalobce spočívající v manipulaci kurzu (ceny) certifikátů a uveřejňování nepravdivé reklamy, tak v opomenutí žalobce spočívajícím v nezasahování do klamavé reklamy a nesprávných ad hoc oznámení.
A dále se žalobce domáhá určení, „že mezi žalovanou 1) a žalovanými 4) až 191) byly v období od 10. 2. 2020 do 2. 3. 2020 platně uzavřeny jednotlivé dohody o narovnání, jejichž uzavření včetně výplaty částky narovnání zajistili žalovaní 2) a 3) a které se týkaly narovnání veškerých nároků žalovaných 4) až 191) vzniklých v souvislosti s investicí do certifikátů, reprezentujících podíly na společnosti AEREL“. Eventuálním petitem se žalobce domáhá určení, že pohledávky žalovaných 4) až 191) vzniklých v souvislosti s jednáními výše uvedenými pod body 1/ až 4/, jsou promlčené.
[2] Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 12 C 273/2020-283, žalobu odmítl (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výrok III.).
[3] Podle soudu „ve formulaci výčtu jednání žalobce, se kterými měly v příčinné souvislosti vzniknout pohledávky žalovaných za žalobcem, a to ‚s jedním, více nebo všemi níže uvedenými jednáními‘ je žalobní požadavek žalobce stále neurčitý, stejně tak při konkretizaci pohledávek“. Ze stejného důvodu shledává soud neurčitý též eventuální žalobní petit. Žaloba je podle soudu též „jednoznačně neurčitá“ v části, v níž se žalobce domáhá určení, že byly platně uzavřeny jednotlivé dohody o narovnání, neboť žalobce neuvedl, o „jaké konkrétní dohody o narovnání se jedná“.
[4] Soud v této souvislosti zdůraznil požadavek materiální vykonatelnosti rozsudku. Domáhá-li se žalobce „určení, zda tu právo je či není, je nutno právo, o které se jedná, přesně identifikovat, neboť soud v případě úspěchu žalobce ve věci musí určit neexistenci práva v rozsahu, ve kterém je navrhováno, tento rozsah musí zcela vyčerpat a zároveň jej nesmí překročit… Pokud žalobce … zvolil cestu procesní obrany vůči pohledávkám žalovaných v podobě preventivní žaloby na určení neexistence pohledávek, musí unést svoji procesní povinnost formulovat žalobní petit tak určitě, aby případný rozsudek mohl být vykonatelný“.
[5] Městský soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[6] Odvolací soud uvedl, že v občanském soudním řízení „soudy rozhodují pouze o nárocích individuálních“, žalobce však „požaduje vydání obecného výroku“. V žalobě „je kumulováno neurčité množství neurčitě vymezených nároků žalobce na určení neexistence pohledávek z deliktů“.
[7] Neurčitost žaloby shledává odvolací soud v tom, že v žalobě „je obecně popsáno 15 různých konkrétních možností uplatnění nároků žalobce vůči každému ze žalovaných 4) až 191) [když vůči každému ze žalovaných mohou být nároky ze skutků 1/ až 4/ uplatňovány jednotlivě, po dvojicích, trojicích, či z titulu všech skutků]“. Neurčitost se projevuje též ve „vymezení individuálních nároků co do výše pohledávek žalovaných 4) až 191) ve vztahu k (neurčitému počtu a druhu) deliktních jednání připisovaných žalobci“.
[8] Odvolací soud neshledal důvodnou námitku, podle níž žalobce v žalobě „jednoznačně vymezil každý z uplatněných individuálních nároků na určení neexistence pohledávek žalovaných 4) až 191) z deliktů žalovaného 1/ až 4/ tak, aby nebyl zaměnitelný s jinými nároky“, ani námitku, podle níž soud prvního stupně nedostatečně žalobce poučil o tom, jak má odstranit neurčitost žalobního „petitu, jímž se domáhá určení platnosti smluv o narovnání“.
[9] K návrhu na změnu žaloby odvolací soud, odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, nepřihlédl, neboť se „vztahuje k žalobě, která vykazuje vady bránící jejímu projednání“.
[10] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 90/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to zda
- „lze v občanském soudním řízení rozhodnout o neexistenci pohledávky na náhradu újmy, která mohla alternativně vzniknout z více vytýkaných protiprávních jednání, pokud žalobce v řízení prokáže, že se ani jednoho z protiprávních jednání nedopustil, popř. nejde o jednání protiprávní,
- jsou v případě negativní určovací žaloby kladeny na žalobce stejné požadavky na konkretizaci pohledávky … jako v případě, že by byla druhým účastníkem řízení podána žaloba na plnění této pohledávky,
- je nutné, aby byl petit žaloby na určení neexistence pohledávky … natolik určitý, aby splňoval podmínky materiální vykonatelnosti, jaké se uplatní v případě podání žaloby na plnění pohledávky“.
[11] Dovolatel má za to, že „petit své žaloby formuloval dostatečně určitě, pokud uvedl, že pohledávky na náhradu újmy … měly údajně vzniknout z jednoho, dvou či více popsaných jednání… Tento popis nevylučuje, aby soud rozhodoval o individuálních nárocích účastníků…“ Podle dovolatele mohl soud prvního stupně i soud odvolací „vést dokazování k tvrzené (ne)existenci každého z popsaných … protiprávních jednání, popřípadě k tomu, zda vytýkané jednání je protiprávní, a rozhodnout tak o individuálních nárocích žalobce vůči každému z žalovaných 1) až 191)“.
[12] Dále dovolatel, cituje judikaturu Nejvyššího soudu a odbornou literaturu, uvádí, že rozsudek na určení se „exekučně nevykonává“. Má tedy za to, že není-li „rozsudek vydaný v důsledku negativní určovací žaloby exekučním titulem, neuplatní se na něj stejně přísné požadavky materiální vykonatelnosti, jako na rozsudek o žalobě na plnění“. Podle dovolatele je smysl požadavku určitosti petitu žaloby na plnění v tom, že je „bez jakýchkoli pochybností zřejmé, co má být vynucováno, tj. přesný rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění má být nařízen výkon rozhodnutí“. Tento smysl a účel však podle dovolatele u negativní určovací žaloby zjevně odpadá.
[13] Dovolatel též namítá, že v případě žalob na určení nelze z ničeho dovodit požadavek na přesnou specifikaci požadovaného peněžitého plnění. Nadto se z judikatury Nejvyššího soudu podává, že i v případě žalob na plnění postačí pouze přibližné vyčíslení peněžitého nároku, nelze-li jej vyčíslit přesně.
[14] K povinnosti formulovat žalobní petit určitě dovolatel uvádí, že nevykonává-li se exekučně rozsudek, „není ani nutné uvádět výši pohledávky, určení jejíž (ne)existence se žalobce domáhá“. Podle dovolatele je též „zcela nepřiměřené, aby byl žalobce zatížen stejnou mírou břemene tvrzení, jako by byla žalovaná, pokud by žalovala na plnění pohledávky, neboť žalobce nemůže z podstaty věci některé informace vůbec mít k dispozici“.
[15] V této souvislosti se žalobce vyjádřil též k dohodám o narovnání, přičemž má za to, že v tomto řízení „předestřel informaci o období, ve kterém byly dohody uzavírány, o subjektech, mezi kterými byly uzavírány, a identifikoval právní podklad, na jehož základě byly identifikovány. Co do konkrétnosti tedy není pochyb o tom, jaké dohody o narovnání měl žalobce v rámci svých podání na mysli a u kterých se domáhá vydání požadovaného petitu“.
[16] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[17] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro vyřešení dovolatelem otevřené otázky určitosti žaloby, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[18] Podle §79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§90), se nazývá žalobou.
[19] Podle §43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
[20] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:
1) Požadavek, aby z návrhu na zahájení řízení bylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, nelze vykládat tak, že by navrhovatel byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Ustanovení §79 odst. 1 věty druhé o. s. ř navrhovateli neukládá formulovat návrh výroku rozhodnutí soudu, ale jen to, aby z návrhu na zahájení řízení bylo patrno, čeho se domáhá. Navrhovatel uvede, čeho se domáhá, i tehdy, jestliže v návrhu přesně, určitě a srozumitelně označí (tak, aby to bylo možné z obsahu návrhu bez pochybností dovodit) povinnost, která má být dalšímu účastníku řízení uložena rozhodnutím soudu (požaduje-li, aby bylo rozhodnuto o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva), nebo způsob určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti (požaduje-li určení, zda tu právní vztah, právo nebo právní skutečnost je či není).
2) Žalobní petit je neurčitý, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené bylo provedeno tak, že nelze dovodit, o jaká práva a povinnosti jde.
3) Zásada, podle níž soud posuzuje každý procesní úkon podle jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.), se prosadí také při posuzování obsahu žaloby, a tedy i jejího petitu. Žalobu je proto třeba posuzovat nikoli jen podle části podání, kterou žalobce označí – výslovně či graficky – jako petit (a která je zpravidla situována do závěru žaloby). Předmět procesního nároku je nutné odvozovat z celého obsahu žalobního podání.
Srovnej za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003, ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 739/2005, ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1120/2016, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 6025/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4649/2008.
[21] V poměrech projednávané věci dovolatel dostatečně konkretizoval pohledávky, jejichž neexistence se domáhá. Požadavek soudu prvního stupně na materiální vykonatelnost rozsudku o negativní určovací žalobě je ve zjevném rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž materiálně vykonatelná musí být pouze rozhodnutí ukládající povinnost k plnění ve smyslu §261a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 20 Cdo 1600/2021, a judikaturu v něm citovanou).
[22] Dovolatel též dostatečně konkretizoval dohody o narovnání, když doložil rámcovou dohodu o narovnání, na jejímž podkladě byly mezi konkrétně vymezenými účastníky v období od 10. 2. 2020 do 2. 3. 2020 uzavírány dohody o narovnání.
[23] Nejvyšší soud tak nemá pochybnosti o tom, že neuvedení vytýkaných skutečností (vypočtených pod bodem 4. a 8. odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožnil) žalobu neurčitou (neprojednatelnou) nečiní. Lze proto uzavřít, že důvod k odmítnutí žaloby dán nebyl.
[24] Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. tak byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu podle §243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se žaloba neodmítá.
[25] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., §226 odst. 1 o. s. ř.).
[26] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu