ECLI:CZ:NS:2022:27.ND.639.2021.1
sp. zn. 27 Nd 639/2021-562
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně T. R. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Polesným, advokátem, se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3330/220a, PSČ 100 00, proti žalovaným 1) TŘINECKÝM ŽELEZÁRNÁM, a. s. , se sídlem v Třinci, Průmyslová 1000, PSČ 739 61, identifikační číslo osoby 18050646, zastoupené Mgr. Ondřejem Kadlubiecem, advokátem, se sídlem v Třinci, Husova 401, PSČ 739 61, a 2) MORAVIA STEEL a. s. , se sídlem v Třinci, Průmyslová 1000, PSČ 739 61, identifikační číslo osoby 63474808, zastoupené JUDr. Pavlem Navrátilem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 120/2, PSČ 702 00, o zaplacení 4.857.150 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 394/2019, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 394/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
[1] Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 1. 2. 2019 se žalobkyně domáhá na žalovaných zaplacení 4.857.150 Kč s příslušenstvím z titulu ztráty na výdělku v důsledku pracovního úrazu. V témže návrhu žalobkyně žádá, aby věc projednal Obvodní soud pro Prahu 1, argumentujíc vzdáleností jejího bydliště od sídla Okresního soudu ve Frýdku-Místku, nepříznivým zdravotním stavem a nedůvěrou v Okresní soud ve Frýdku-Místku, neboť jí zde byla „ukradena soudem obálka a zfalšována listina v ní obsažená“ (jak se podle žalobkyně podává z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje, Obvodního oddělení ve Frýdku-Místku, ze dne 4. 2. 2009, č. j. ORFM-5990-6/TČ-2008-14) [dále též jen „usnesení Policie České republiky].
[2] Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 20. 2. 2019, č. j. 21 C 14/2019-9, jež bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2019, č. j. 23 Co 316/2019-126, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a postoupil věc místně příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku (výrok II.) s tím, že navrhuje-li žalobkyně „delegaci z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen ‚o. s. ř.‘), pak k rozhodnutí o tomto návrhu předkládá nadřízenému soudu dle §12 odst. 3 o. s. ř. místně příslušný soud, tj. nikoli soud, jenž si žalobkyně z důvodu vhodnosti vybrala“.
[3] Žalované s návrhem žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasí.
[4] Okresní soud ve Frýdku-Místku předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
[5] Podle §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[6] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[7] Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).
[8] V poměrech projednávané věci a za situace, kdy žalované s návrhem nesouhlasí, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jímž by došlo k prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, neshledal.
[9] Jako důvod pro změnu místně příslušného soudu Nejvyšší soud neshledal ani skutečnost, že žalobkyně nemá v Okresní soud ve Frýdku-Místku důvěru. Z usnesení Policie České republiky se podává, že v důsledku administrativního pochybení pracovnice podatelny Okresního soudu ve Frýdku-Místku došlo k rozhodnutí rozsudkem pro uznání v neprospěch žalobkyně, avšak toto pochybení zhojil Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací, když rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 2. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu