ECLI:CZ:NS:2022:27.ND.641.2021.1
sp. zn. 27 Nd 641/2021-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobců a) P. L. , narozené XY, bytem XY, b) D. R. , narozené XY, bytem XY, c) AAAAA (pseudonym), narozené XY, bytem XY, d) BBBBB (pseudonym), narozeného XY, bytem XY, e) CCCCC (pseudonym), narozeného XY, bytem XY, f) B. L. , narozené XY, bytem XY, g) M. L. , narozené XY, bytem XY, a h) DDDDD (pseudonym), narozené XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Markem Urbišem, advokátem, se sídlem v Opavě, Partyzánská 1565/18, PSČ 747 05, proti žalované ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB , se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1458, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 45534306, zastoupené JUDr. Luďkem Krajhanzlem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 724/7, PSČ 110 00, o zaplacení 6.100.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 327/2021, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 327/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Bruntále.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Pardubicích dne 16. 11. 2021 se žalobci domáhají na žalované zaplacení celkem 6.100.000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy.
[2] Okresní soud v Pardubicích předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále s tím, že „by bylo vhodnější, aby namísto obecného soudu žalované věc projednal obecný soud většiny žalobců. Žalobci c), d), a h) jsou nezletilí. Všichni žalobci, kromě žalobkyně f), bydlí v obvodu Okresního soudu v Bruntále. Projednání věci u tohoto soudu bude vhodnější a hospodárnější, neboť je navržen důkaz výslechem účastníků, který bude mít s ohledem na charakter uplatněného nároku v rámci dokazování své místo. S ohledem na procesní ekonomii bude vhodnější, aby výslechy proběhly u obecného soudu většiny žalobců. Lze předpokládat výslech nezletilých žalobců d) a zřejmě i c), který bude zajisté vhodnější provést nedaleko jejich bydliště. Obecný soud žalobců bude taktéž muset schvalovat podání žaloby za nezletilé žalobce“.
[3] Žalobci s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále souhlasí.
[4] Žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Uvádí, že „Okresní soud v Pardubicích je věcně a místně příslušný žalované pojišťovně, a má tedy bohaté zkušenosti s rozhodováním sporů v pojišťovnictví a zároveň je znalý své dosavadní judikatorní praxe. Rozhodování o věci samé u nadepsaného soudu tedy dle právního názoru žalované zaručuje rychlost a odbornost řízení, tudíž je z procesního a ekonomického hlediska vhodnější, aby věc rozhodoval věcně a místně příslušný soud dle sídla žalované tak, jak stanoví občanský soudní řád“. Žalovaná je přesvědčena o tom, že „bydliště účastníků řízení, byť se jedná o nezletilé účastníky, není natolik vážným důvodem, pro nějž by bylo možno zásadu zákonného soudce prolomit, pokud není ani dáno, že v řízení bude muset proběhnout výslech účastníků k tomu, aby bylo možno ve věci rozhodnout“.
[5] Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[6] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[7] Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).
[8] V poměrech projednávané věci proto Nejvyšší soud s ohledem na uvedené skutečnosti a s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalované neshledal naplnění předpokladů pro přikázání věci k označenému soudu z důvodu větší vzdálenosti mezi místem bydliště žalobců a sídlem Okresního soudu v Pardubicích. Na uvedeném ničeho nemění ani skutečnost, že jsou žalobci c), d), e) a h) nezletilí.
[9] Naopak Nejvyšší soud souhlasí se žalovanou, že zkušenosti Okresního soudu v Pardubicích s řešením obdobných sporů, v nichž je žalovaná účastnicí, přispějí k hospodárnějšímu a rychlejšímu vyřízení věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 2. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu