ECLI:CZ:NS:2022:27.ND.681.2022.1
sp. zn. 27 Nd 681/2022-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce K. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Brně, Špitálka 539/23e, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) I. G. J. , narozené XY, zastoupené zákonným zástupcem I. J., oběma bytem XY, 2) D. S. , narozené XY, zastoupené opatrovnicí M. B., oběma bytem XY, a 3) R. V. , narozenému XY, bytem XY, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 2 C 81/2022, o návrhu žalované 1) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 2 C 81/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Děčíně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Blansku dne 7. 4. 2022 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci.
[2] Podáním ze dne 24. 6. 2022 doručeným Okresnímu soudu v Blansku dne 29. 6. 2022 a doplněným podáními na č. l. 43 až 48 navrhl zákonný zástupce žalované 1), aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána „soudu v místě bydliště dcery – to je v XY“. Návrh odůvodnil nezletilostí dcery a svým zdravotním stavem.
[3] Žalobce s návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nesouhlasí. Uvádí, že v projednávané věci je dána podle §88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), výlučná místní příslušnost soudu, a má-li být „účelem delegace vhodné především hospodárnější a rychlejší řízení, příp. zajištění důkladnějšího projednání věci,… tento účel delegací … zajištěn nebude“. Podotýká dále, že „není povinností účastníka řízení být osobně účasten na soudním jednání, když pro tyto účely se může nechat zastoupit“, že „ani plánovaný zdravotní úkon … není dostatečným důvodem pro delegaci vhodnou“ a že „samotnou vzdálenost mezi bydlištěm žalované 1) a sídlem Okresního soudu v Blansku nepovažuje za dostatečný důvod pro delegaci“. Navržená delegace je podle žalobce mimořádným institutem, pro kterou „aktuálně nevidí vážný důvod“.
[4] Žalovaná 2) s návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti souhlasí.
[5] Žalovaný 3) se k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřil.
[6] Okresní soud v Blansku poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
[7] Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
[8] Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
[9] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, důvod k přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně z důvodu vhodnosti neshledal.
[10] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[11] K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 30 Nd 399/2015).
[12] Obecně platí, že takové situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, či ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
[13] Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj nepříznivý zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle §122 odst. 2 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014).
[14] V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti posíleny i tím, že by šlo o prolomení výlučné místní příslušnosti soudu založené polohou nemovité věci [srov. §88 písm. b) o. s. ř.] a tím, že žalobce s návrhem nesouhlasí. Nevyjádřil-li se žalovaný 3) k návrhu, nelze dovozovat, že by s tímto návrhem souhlasil.
[15] Otec žalované 1) žádný relevantní důvod, proč by věc měla být přikázána soudu, v jehož obvodu on i žalovaná 1) bydlí, nesdělil. Skutečnost, že žalovaná 1) je nezletilá, nemůže být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Děčíně, neboť se jednání u Okresního soudu v Blansku může účastnit prostřednictvím svého zákonného zástupce, případně prostřednictvím zástupce zvoleného zákonným zástupcem.
[16] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu žalované 1) na přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu