ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.1194.2022.1
sp. zn. 28 Cdo 1194/2022-245
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce T. F. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Michalem Božkem, advokátem se sídlem v Praze, Na příkopě 583/15, proti žalované R. F., narozené XY, bytem v XY, o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 173/2020, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2021, č. j. 30 Co 407/2021-196, takto:
I. Řízení o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2021, č. j. 30 Co 407/2021-196, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze v rámci probíhajícího řízení o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 9. 2021, č. j. 16 C 173/2020-169, usnesením ze dne 7. 12. 2021, č. j. 30 Co 407/2021-196, zamítl návrh žalované, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná opravný prostředek výslovně označený jako odvolání.
3. Nejvyšší soud, jemuž byl spis k rozhodnutí o podaném opravném prostředku předložen, po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o tomto podání žalované, které lze podle jeho obsahu i výslovného označení považovat za odvolání proti označenému usnesení Městského soudu v Praze (srov. §41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“), musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.
4. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (srov. §10 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání je podle ustanovení §201 o. s. ř. řádným opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. Nejvyšší soud pak rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o. s. ř.).
5. Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon odvolání nepřipouští. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 85, či ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné pod č. 139 v časopise Soudní judikatura 7/2002).
6. Proto Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů řízení o podaném odvolání pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.).
7. Jen pro úplnost lze dodat, že ani posouzení procesního úkonu žalované jako dovolání (byť náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku v žádném případě nesplňuje) by nebylo podatelce ku prospěchu, neboť dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení nekončí (§237 o. s. ř.; o žádné z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. se bezesporu nejedná), a jímž bylo navíc rozhodnuto o žádosti účastnice o ustanovení zástupce [§238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.], by bylo nepřípustné.
8. Protože řízení u soudů nižších stupňů bylo v mezidobí již skončeno (rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2021, č. j. 30 Co 407/2021-205, bylo rozhodnuto o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 9. 2021, č. j. 16 C 173/2020-169), Nejvyšší soud přistoupil i k rozhodnutí o nákladech tohoto řízení (§243b, §151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.; dále např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že řízení o jejím podání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo (srov. §243b, §146 odst. 2 věty první o. s. ř.) a žalobci v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 5. 2022
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu