ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.3498.2022.1
sp. zn. 28 Cdo 3498/2022-1434
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně D. K. , narozené XY, bytem XY, proti žalovanému J. F. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby: XY, o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 228/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2016, č. j. 25 Co 434/2016-245, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Dovoláním napadla žalobkyně v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen jako „odvolací soud“) v rozsahu jeho výroku pod bodem I., jímž bylo odmítnuto jí podané odvolání proti výroku II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 8. 2016, č. j. 16 C 228/2012-222 (kterým soud prvního stupně zamítl žalobkyní podaný návrh na spojení řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení).
2. V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro daný dovolací přezkum (bylo-li řízení zahájeno přede dnem 1. 1. 2014).
3. Podle §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
4. Z ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. vyplývá, že dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, vůči nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
5. Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
6. Shora označeným dovoláním žalobkyně napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto její odvolání a k jehož přezkumu slouží jako mimořádný opravný prostředek žaloba pro zmatečnost dle §229 odst. 4 o. s. ř., zatímco přípustnost dovolání je v takovém případě podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. vyloučena (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3612/2013, a ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2447/2014, či jeho rozsudky ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3937/2014, i ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4843/2015).
7. Přípustnost dovolání nezakládá ani jiné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (srov. §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.).
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 12. 2022
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu