Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.06.2022, sp. zn. 29 Cdo 1538/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1538.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1538.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 1538/2022-277 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce SILMET Příbram a. s. , se sídlem v Příbrami 168, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 26 21 04 28, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, PSČ 261 01, proti žalovaným 1) D. T. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a 2) J. Z. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Mgr. Bohdanem Žáčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Sedlčanská 1102/8, PSČ 140 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 6/2019, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2022, č. j. 12 Cmo 18/2022-257, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 7. března 2019, č. j. 47 Cm 6/2019-20, ve znění usnesení ze dne 3. září 2020, č. j. 47 Cm 6/2019-160, uložil žalovaným [1) D. T. a 2) J. Z.], aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci (SILMET Příbram a. s.) směnečný peníz ve výši 11.007.862,- Kč s 6% úrokem od 11. října 2018 do zaplacení, směnečnou odměnou 36.692,87 Kč a náklady řízení. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní námitky a současně vznesli námitku místní a věcné nepříslušnosti Krajského soudu v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. června 2019, č. j. Ncp 365/2019-88, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Usnesením ze dne 17. února 2020, č. j. 47 Cm 6/2019-123, Krajský soud v Praze směnečný platební rozkaz zrušil co do 6% úroku z částky 11.007.862,- Kč za dobu od 11. října 2018 do 10. prosince 2018 a řízení v tomto rozsahu zastavil; Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných usnesením ze dne 8. července 2020, č. j. 12 Cmo 135/2020-153, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Usnesením ze dne 18. listopadu 2021, č. j. 47 Cm 6/2019-240, Krajský soud v Praze zamítl námitku své místní nepříslušnosti uplatněnou žalovanými. Proti výše označenému usnesení podali žalovaní odvolání; Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. února 2022, č. j. 12 Cmo 18/2022-257, odmítl odvolání prvního žalovaného (první výrok) a ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným usnesení soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok). Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §84, §85 odst. 1 a 2, §85a a §87 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) ‒ shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobce uplatnil nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů [§9 odst. 2 písm. j) o. s. ř.]; obecným (místně příslušným) soudem obou žalovaných je Krajský soud v Brně. Platební místo směnky je v Příbrami, tj. v obvodu Krajského soudu v Praze. V dané věci tak měl žalobce volbu mezi dvěma věcně a místně příslušnými soudy (Krajským soudem v Praze a Krajským soudem v Brně); žalobce tuto volbu provedl tak, že podal žalobu u Krajského soudu v Praze. Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., když otázka posouzení místní příslušnosti dosud nebyla (v daných skutkových poměrech) dovolacím soudem zodpovězena; požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že k projednání věci je příslušný Krajský soud v Brně, a (současně) aby směnečný platební rozkaz zrušil, popřípadě, aby zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2012, sp. zn. 20 Nd 46/2012, ze dne 28. března 2017, sp. zn. 20 Nd 105/2017, ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. 21 Nd 4/2018, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sp. zn. 29 Cdo 5761/2016), podle níž: 1) Směřuje-li žaloba proti více žalovaným, není pro účely místní příslušnosti podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. podstatné, v jakém pořadí byli v žalobě uvedeni; obecným soudem v takovém případě může být obecný soud kteréhokoli ze žalovaných (srov. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. II. ÚS 470/11). Ani v tomto případě však není soud zbaven povinnosti, ať již na základě skutečností zřejmých z obsahu spisu či na základě námitky některého ze žalovaných, zkoumat, zda podáním žaloby vůči více žalovaným žalobce vskutku sledoval proti všem ochranu svého porušeného nebo ohroženého práva nebo zda tak učinil jen proto, aby tím založil místní příslušnost soudu, u něhož by věc jinak nemohla být projednána a rozhodnuta. 2) Místně příslušným ve směnečném řízení je vedle obecného soudu žalovaného (§84 až 86 o. s. ř.) rovněž soud daný na výběr podle ustanovení §87 písm. e) o. s. ř., tedy soud, v jehož obvodu je platební místo. Platebním místem může být to, jež je vyjádřeno přímo na směnce, dále zákonné platební místo, případně platební místo vyplývající z domicilu. Konečně (bez vazby na shora uvedené) Nejvyšší soud dodává, že pro řešení otázky místní příslušnosti soudu prvního stupně podle ustanovení §87 písm. e) o. s. ř. je právně nevýznamná námitka žalovaných ohledně neplatnosti směnky (s ohledem na vymezení místa placení); řešení této námitky je vyhrazeno až rozhodnutí ve věci samé. Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2021, sp. zn. 29 Cdo 3533/2021. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 6. 2022 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/22/2022
Spisová značka:29 Cdo 1538/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1538.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Směnečný a šekový platební rozkaz
Příslušnost soudu místní
Příslušnost soudu věcná
Dotčené předpisy:§84 o. s. ř.
§85 odst. 1,2 o. s. ř.
§85a o. s. ř.
§87 písm. e) o. s. ř.
§9 odst. 2 písm. j) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:09/21/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-09-30