ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1918.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 1918/2022-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2021, č. j. 2 Ko 3/2021-17, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 4/2021, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2021, č. j. 17 Cmo 38/2021-15, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobou pro zmatečnost ze dne 27. dubna 2021 se úpadce v rámci konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen „konkursní soud“) pod sp. zn. 52 K 92/97 domáhal zrušení usnesení ze dne 26. února 2021, č. j. 2 Ko 3/2021-17, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 1. října 2020, č. j. 52 K 92/97-(39)-5, jímž konkursní soud rozhodl, že na místo zaniklé věřitelky (společnosti K III, spol. s r. o., identifikační číslo osoby 15 77 06 13) bude v řízení pokračováno se společností Pekárna Srnín s. r. o., identifikační číslo osoby 08 50 55 27.
Současně požádal o odložení vykonatelnosti žalobou pro zmatečnost napadaného usnesení odvolacího soudu, o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
Konkursní soud usnesením ze dne 2. června 2021, č. j. 58 Cm 4/2021-6, návrh úpadce na osvobození od soudních poplatků zamítl (výrok I.) a zamítl rovněž i jeho žádost na ustanovení zástupce (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce usnesením ze dne 1. září 2021, č. j. 17 Cmo 38/2021-15, potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku I. ve znění, že „se zamítá návrh úpadce na osvobození od soudních poplatků“ (první výrok) a potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku II. (druhý výrok).
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §30, §138 a §229 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ‒ především zdůraznil, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením, proti němuž je žaloba pro zmatečnost přípustná, když nejde o usnesení, kterým bylo řízení skončeno (§229 odst. 1 o. s. ř.), o usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (§229 odst. 2 a 3 o. s. ř.), ani o usnesení podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.
Za tohoto stavu vyhodnotil návrh úpadce na osvobození od soudních poplatků a jeho žádost o ustanovení zástupce jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce podáním ze dne 3. prosince 2021 (č. l. 24) dovolání, ve kterém (opětovně) požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005); pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007. Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
Nejvyšší soud dovolání úpadce odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř., jelikož není objektivně přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (§237 až §239) upravujících přípustnost dovolání. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 139/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2006, pod číslem 6.
Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníku řízení v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 7. 2022
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu