ECLI:CZ:NS:2022:29.ND.142.2022.1
sp. zn. 29 Nd 142/2022-645
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Podkrušnohorského bytového družstva , se sídlem v Teplicích, Duchcovská 412/88C, PSČ 415 03, identifikační číslo osoby 25027981, zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Školní 349/2, PSČ 415 01, proti žalovanému J. H. , narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 102 665 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 209 C 2/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. dubna 2021, č. j. 26 Co 72/2021-587, o návrhu žalovaného na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 112/2022.
Odůvodnění:
1. Žalovaný podal (podáním datovaným 27. května 2021) dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 112/2022.
2. Podáním datovaným 17. února 2022 namítl dovolatel podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 „v uvedeném složení, který již dříve ve věci rozhodoval“. Dovolatel namítá, že s ohledem na poměr soudců k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
3. Soudci JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. (dále jen „J. E.“), Mgr. Petr Kraus (dále jen „P. K.“), Mgr. Zdeněk Sajdl (dále jen „Z. S.“) a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. (dále jen „M. P.“) ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 1. března 2022) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Účastníky řízení neznají a nemají žádný zájem na výsledku sporu. K poukazu dovolatele na jejich dřívější účast na rozhodování o jiném dovolání v téže věci pak zdůrazňují, že podle §14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech.
4. Podle ustanovení §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování) a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že tvrzení dovolatele uvedené shora nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudců J. E., P. K., Z. S. a M. P. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Dovolatel žádný konkrétní důvod pochybnosti o nepodjatosti označených soudců ani neuvádí. Důvod vyloučení založený na tom, že „senát 28 Cdo již dříve ve věci rozhodoval“ (zřejmě míněno o dovolání, které podal dovolatel v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 209 C 2/2017 proti jinému rozhodnutí odvolacího soudu) vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce §14 odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
10. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 4. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu