ECLI:CZ:NS:2022:29.NSCR.91.2021.1
KSOS 34 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 91/2021-A-173
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice D. K. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele J. F. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Mgr. Ing. Hanou Karáskovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Jankovcova 94/41, PSČ 170 00, o návrhu dlužnice na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Josef Berka, JUDr. Vojtěch Brhel a JUDr. Ivana Wontrobová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 VSOL XY (KSOS 34 INS XY).
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 19. ledna 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice (D. K. (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil společnost Smrčka a Kubálek v. o. s. (dále jen „insolvenční správce“) [výrok II.] a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok III.).
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, ve kterém vznesla (i) námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhla, s tím, že jmenovaný rozhodoval jako člen senátu Vrchního soudu v Olomouci (usnesením ze dne 8. prosince 2020, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL XY), přičemž dlužnici „neustanovil advokáta“ z důvodu „nepřátelského vztahu z doby, kdy působil na Krajském soudu v Ostravě a rozhodoval o její politické likvidaci“.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 19/2021, rozhodl, že JUDr. Vojtěch Brhel není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL XY.
Vrchní soud v Olomouci (v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Josefa Berky) usnesením ze dne 20. května 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL XY, zrušil usnesení insolvenčního soudu ze dne 19. ledna 2021 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Následně insolvenční soud usnesením ze dne 14. září 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, opětovně (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice (výrok I.), ustanovil insolvenčního správce (výrok II.) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok III.).
Proti posledně označenému usnesení insolvenčního soudu podala dlužnice odvolání, v němž (opakovaně) požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o insolvenčním návrhu.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. listopadu 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL XY, řízení o žádosti dlužnice o osvobození od soudních poplatků zastavil (výrok I.) a zamítl její návrh na ustanovení zástupce (výrok II.).
Podáním došlým Vrchnímu soudu v Olomouci dne 30. listopadu 2021, dlužnice vznesla námitku vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci (Mgr. Josefa Berky, JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové), v níž poukázala na rozhodnutí označených soudců odvolacího soudu (a jejich postup v průběhu insolvenčního řízení), která hodnotí jako svévolná a porušující zákon.
Vyjadřuje se rovněž k usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. listopadu 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, 2 VSOL XY, jímž odvolací soud (předsedou senátu JUDr. Vojtěchem Brhlem) dlužnici vyzval, aby si pro insolvenční řízení zvolila zmocněnce s procesní plnou mocí, a poučil ji, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, ustanoví jí pro ochranu jejích zájmů (z důvodu, že podle zpráv dlužnice a ošetřujícího lékaře není schopna se pro dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav účastnit jednání soudu) opatrovníka podle ustanovení §29 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Takové usnesení dlužnice považuje „za týrání starobní důchodkyně“ (za šikanózní), když nemá na úhradu advokáta finance.
Ve shora uvedeném spatřuje „nepřátelský“ vztah jmenovaných soudců k její osobě.
Mgr. Josef Berka ve vyjádření ze dne 3. prosince 2021 uvedl, že „nemá žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům, ani k jejich zástupcům“. Současně odkázal na ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., které výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci.
JUDr. Vojtěch Brhel ve vyjádření ze dne 2. prosince 2021 prohlásil, že zcela odmítá, že by vůči dlužnici projevoval nepřátelský či jiný negativní vztah, a necítí se být ve věci podjatým. V době rozhodování o zastoupení dlužnice v tomto řízení „neměl na paměti její pracovněprávní kauzu o ukončení pracovního poměru“. Jakkoli byl členem odvolacího senátu 16 Co Krajského soudu v Ostravě a zřejmě se podílel na rozhodování věci vedené pod sp. zn. 16 Co 419/96 o ukončení pracovního poměru dlužnice, tato skutečnost neměla vliv na insolvenční řízení dlužnice.
JUDr. Ivana Wontrobová ve vyjádření ze dne 6. prosince 2021 prohlásila, že nemá žádný vztah k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům a není tak dán důvod k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodnutí ve věci.
Podle ustanovení §14 o. s. ř., jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že dlužnice ve vznesené námitce podjatosti konkrétně nevymezila žádný důvod podjatosti soudců Mgr. Josefa Berky, JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové, který by splňoval kritéria výše popsaná. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), jež, poměřeno „věcí, osobami účastníků nebo osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Ani z obsahu spisu se nepodávají (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají − jak vyplývá z jejich vyjádření − k věci ani k dlužnici žádný z hlediska §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Dovozuje-li dlužnice podjatost jmenovaných soudců Vrchního soudu v Olomouci z toho, jakým způsobem rozhodovali v jí uvedených věcech, zjevně přehlíží, že podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007, ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 ICdo 78/2018, a ze dne 25. listopadu 2020, sen. zn. 29 ICdo 124/2020).
Proto Nejvyšší soud rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2022
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu