ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2667.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 2667/2021-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce M. A. advokáta se sídlem v XY, proti žalované D. B. , bytem v XY, zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, o zaplacení 56.956,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 6 C 180/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 5. 2021, č. j. 10 Co 25/2021-241, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.452,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Boučka, advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 6. 5. 2021, č. j. 10 Co 25/2021-241, změnil rozsudek ze dne 28. 8. 2020, č. j. 6 C 180/2019-117, ve vyhovujícím výroku o částce 20.522,10 Kč se „zákonným úrokem z prodlení“, kterým Okresní soud v Domažlicích (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20.522,10 Kč tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl; současně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o částce 36.434,02 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o veškerých nákladech řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti svého dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nestačí pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Žalobce k přípustnosti dovolání uvádí jen to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která je v rozhodování dovolacího soudu rozhodována rozdílně“.
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení takové otázky hmotného práva, pak k řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být z dovolání zřejmé, v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013); takové údaje se však z dovolání nepodávají.
Žalobce tak podrobuje kritice pouze právní názor, že jím vznesená námitka promlčení odporuje dobrým mravům.
Dovolacímu soudu nezbylo než uzavřít, že dovolání trpí vadou, kterou žalobce včas neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). Jelikož v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat, dovolací soud je odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 28. 7. 2022
JUDr. Václav Duda
předseda senátu