Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.09.2022, sp. zn. 33 Cdo 950/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.950.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.950.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 950/2022-97 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce M. B. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Černeckým, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, proti žalované Generali České pojišťovně a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16 (identifikační číslo 452 72 956), zastoupené JUDr. Danielou Maršálkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1388/6, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 16/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2021, č. j. 28 Co 255/2021-66, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.534 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Daniely Maršálkové, advokátky. Odůvodnění: Žalobou z 26. 1. 2020 žalobce uplatnil proti žalované nárok na plnění z titulu pojištění odpovědnosti z výkonu povolání - za škodu, kterou způsobil svému zaměstnavateli (ABUSTAV s. r. o., identifikační číslo 289 53 983) v souvislosti s řízením dopravního prostředku. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 9. 2021, č. j. 28 Co 255/2021-66, potvrdil rozsudek ze dne 15. 4. 2021, č. j. 30 C 16/2020-25, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o 100.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 18. 7. 2017 a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 19.602 Kč; současně žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 13.068 Kč. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že zaměstnavatel žalobce (poškozený) měl již 4. 1. 2017 k dispozici informace o osobě povinné k náhradě škody a o výši škody, „v jejichž světle se jevila odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou“ (§620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Právo na náhradu škody proti žalobci (škůdci) mohl tedy u soudu uplatnit 5. 1. 2017 (§619 odst. 1 o. z.). Od tohoto dne počala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta, která skončila 5. 1. 2020 (§605, §629 odst. 1 o. z.). Protože podle §635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody, na niž se pojištění vztahuje, shledal odvolací soud námitku promlčení práva na pojistné plnění, kterou vznesla žalovaná, opodstatněnou (řízení ve věci bylo zahájeno 26. 1. 2020). Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.). Podle §241a odst. 1, věty první, o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spořívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.). Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobce uzavřel s žalovanou 28. 12. 2016 smlouvu č. 97017136 o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (za škodu vzniklou v souvislosti s řízením dopravního prostředku) se sjednanou spoluúčastí ve výši 10% a s limitem plnění ve výši 100.000 Kč. Jako zaměstnanec ABUSTAVu s. r. o. zavinil žalobce 4. 1. 2017 nehodu, při níž bylo „totálně poškozeno“ vozidlo ve vlastnictví zaměstnavatele pojištěného u Kooperativy, Vienna Insurance Group, a. s., která mu – po odpočtu spoluúčasti havarijního pojištění ve výši 134.319 Kč – vyplatila 1.092.871 Kč. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, ze 4. 1. 2017, č. j. KRPS-4774/PŘ-2017-010040, evid. číslo: KRPS-3-2/DNDM-2017-CA, vyplývají okolnosti vzniku škody (dopravní nehoda), odpovědnost žalobce (řidiče) i předpokládaná výše škody na vozidle (300.000 Kč). Při určení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro uplatnění práva zaměstnavatele (poškozeného) na náhradu škody, na kterou se pojištění vztahuje, se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2020, Nejvyšší soud uvedl, že počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nároků vymahatelných u orgánů veřejné moci obecně upravuje ustanovení §619 o. z. Na něj navazuje ustanovení §620 odst. 1 o. z., které upravuje počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na náhradu škody. „Okamžik znalosti o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty je určován jak subjektivně (skutečná znalost), tak i objektivně a běh promlčecí lhůty může začít bez skutečné znalosti oprávněného o uvedených okolnostech v případě, že se oprávněný o nich objektivně dozvědět měl a mohl. Předpokládaná vědomost může nastat zároveň s vědomostí skutečnou nebo ji může předcházet a v takovém případě je rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty ten okamžik, který nastane dříve. Určení, kdy se oprávněný o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty objektivně dozvědět měl a mohl, závisí na okolnostech případu, přičemž je u něj přepokládáno vynaložení obvyklé míry pozornosti, pečlivosti i opatrnosti (srov. Tégl a Weinhold. In: Melzer, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek III, §419-654 a související společná a přechodná ustanovení. Praha: Leges, 2014, s. 949, 953). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle §620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, a ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 1168 a C 2445, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1440/2010)“ . Prosazuje-li dovolatel, že zaměstnavateli (poškozenému) začala pro uplatnění práva na náhradu škody běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta až 22. 2. 2017, kdy se z vyčíslení kalkulace opravy autorizovaným servisem poprvé dozvěděl o celkové výši škody na vozidle, které podle sdělení Kooperativy, Vienna Insurance Group, a. s., z 20. 3. 2017 bylo totálně (neopravitelně) poškozeno, pomíjí, že znalost výše škody je spjata se skutkovými okolnostmi, z nichž lze vznik a rozsah škody na vozidle určit toliko přibližně. Informace dostačující k tomu, aby zaměstnavatel mohl podat žalobu o náhradu škody způsobené žalobcem na vozidle, byly obsaženy v potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě. Bylo-li právo na náhradu škody, na kterou se pojištění vztahuje, v době podání žaloby v této věci promlčeno (§635 odst. 2 o. z.), skončila i promlčecí lhůta podle §626 o. z. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3113/2011, ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2020, a ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4303/2019). Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 27. 9. 2022 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/27/2022
Spisová značka:33 Cdo 950/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.950.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Promlčení
Dotčené předpisy:§619 o. z.
§620 o. z.
§626 o. z.
§635 odst. 2 o. z.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:12/06/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-12-10