ECLI:CZ:NS:2022:4.PZO.18.2022.1
sp. zn. 4 Pzo 18/2022-1206
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2022 návrh R. M. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. neznámého pobytu, na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Chomutově dne 29. 1. 2020, sp. zn. 0 Nt 8002/2020 (V 4/2019), a dne 25. 2. 2020, sp. zn. 0 Nt 8003/2020 (V 6/2019), a podle §314l odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam se návrh R. M. na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 0 Nt 8002/2020 (V 4/2019), a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 0 Nt 8003/2020 (V 6/2019), odmítá .
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu byl dne 27. 10. 2022 doručen návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu navrhovatele R. M. (dále jen „navrhovatel“), který předmětný návrh podal společně s dovoláním proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. 11 To 51/2021 (návrh byl učiněn v rámci dovolání). Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na absenci řádného zahájení úkonů trestního řízení jsou i pořízené odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu absolutně neúčinné důkazní prostředky. Má za to, že ve věci je nezbytné posouzení legitimity zahájení úkonů trestního řízení a následného nařízení odposlechů a dalších operativně pátracích úkonů orgánů činných v trestním řízení. Připomíná, že není zásadně přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vždy vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní (pocházet ze spolehlivého zdroje) a dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, a to z toho důvodu, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu představuje výrazný a citelný zásah do práva na ochranu soukromí. Proto považuje za nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění, přičemž následně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 4 Pzo 14/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 4 Pzo 14/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 05. 2020, sp. zn. 4 Pzo 9/2019. Navrhovatel je přesvědčen, že zahájení úkonů trestního řízení bylo čistě spekulativní, sledující jediný záměr, a to sledování a odposlech takřka kohokoli na území obce XY, což považuje za naprosto nepřípustné. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že osoba, které fakticky k postupu směřujícímu k vydání příkazů podle §88 tr. ř. dala podnět, byla osoba v intencích §55 odst. 2 tr. ř. (P. N.), který v samotném řízení a ani v řízení před soudem nebyl slyšen, což vnáší pochybnosti v tom směru, zda taková osoba vůbec existuje.
2. Navrhovatel má za to, že v nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že podezřelým s páchání předmětné trestné činnosti byl právě on. K této problematice odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, jenž je aplikovatelný na příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2020, č. j. V 4/2019-0 Nt 8002/2020-4 a příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 2. 2020, č. j. V 6/2019-0 Nt 8003/2020-1.
3. V závěru podaného návrhu na přezkum zákonnosti nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu (bod VI dovolání) navrhovatel žádá, aby Nejvyšší soud České republiky postupem podle §314m odst. 1 tr. ř. vyslovil usnesením, že byl ve vztahu k jeho osobě porušen zákon, a to příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 1. 2020, č. j. V 4/2019-0 Nt 8002/2020-4, a příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 2. 2020, č. j. V 6/2019-0 Nt 8003/2020-1.
4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ke dni rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyjádřil.
5. Podle ustanovení §314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
6. Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Podle §88 odst. 9 tr. ř. informaci podle odstavce 8 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§361 tr. zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob.
7. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že předpokladem postupu podle §314l odst. 1 tr. ř. je, že věc byla pravomocně skončena a že oprávněné osobě byla poskytnuta informace o nařízeném odposlechu zpravidla zasláním tzv. infomačního dopisu, když teprve od okamžiku poskytnutí informace postupem podle §88 odst. 8 tr. ř. o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu začíná běžet lhůta k podání návrhu podle §314l odst. 1 tr. ř. Zde je také třeba akcentovat, že informace podle §88 odst. 8 tr. ř. musí také obsahovat určité konkrétní údaje (viz blíže §88 odst. 8, věta druhá a třetí, tr. ř.). když také není vyloučeno, že informace nebude poskytnuta z důvodů uvedených v §88 odst. 9 tr. ř. Z dikce ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. lze dovodit, že obě tyto podmínky musí být splněny současně, tedy předmětná trestní věc musí být pravomocně skončena a osobě, které má právo podat návrh, musí být poskytnuta informace postupem podle §88 odst. 8, věta druhá a třetí, tr. ř. Jinak řečeno, před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvého stupně, resp. státním zástupcem či policejním orgánem, osobě uvedené v §88 odst. 2 tr. ř. (až na výjimky podle §88 odst. 9 tr. ř.), nelze návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu podat, když poskytnutí informace podle §88 odst. 8 tr. ř. musí vždy předcházet pravomocné skončení věci. Nejvyšší soud pak bez prokazatelného splnění obou těchto zákonných podmínek nemůže podaný návrh věcně přezkoumat.
8. Nejvyšší soud ze spisového materiálu Krajského soudu v Ústí nad Labem vedeného pro předmětnou trestní věc pod sp. zn. 97 T 9/2020 a ze spisů Okresního soudu v Chomutově vedených pod sp. zn. 0 Nt 8002/2020 (V 4/2019) a sp. zn. 0 Nt 8003/2020 (V 6/2019) zjistil, že v dané věci navrhovateli žádná informace ve smyslu ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. doposud poskytnuta nebyla, což ani navrhovatel ve svém návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu neuvádí. Nejvyšší soud pro jistotu zkontaktoval Krajský soud v Ústí nad Labem, zdali předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci informoval postupem podle §88 odst. 8 tr. ř. o nařízených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu osobu navrhovatele. Ze sdělení Krajského soudu v Ústí nad Labem vyplynulo, že informační povinnost ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. stran navrhovatele M. zatím předsedou soudu prvního stupně splněna nebyla, neboť tento soud má za to, že informační povinnost byla splněna tím, že se navrhovatel o odposleších a záznamech telekomunikačního provozu dozvěděl v rámci dokazování ve fázi řízení před soudem. Takový postup soudu prvního stupně neshledal Nejvyšší soud v souladu s trestním řádem.
9. Lze mít za to, že za naznačené situace nemůže Nejvyšší soud provést přezkum zákonnosti nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle §314l odst. 1 tr. ř. Předně není pochyb o tom, že navrhovateli nebyla dosud poskytnuta informace podle §88 odst. 8, věta druhá a třetí, tr. ř., takže ani nemohla začít běžet šestiměsíční lhůta pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Zde je třeba akcentovat, že předpoklady pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu oprávněnou osobou podle §314l tr. ř. byly rozvedeny v bodě 7 tohoto rozhodnutí. Naznačené závěry uvedeny v bodě 7 tohoto rozhodnutí jsou v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2013 sp. zn. 4 Pzo 2/2013, ze dne 22. 4. 2015 sp. zn. 4 Pzo 5/2014, ze dne 7. 4. 2016, sp. zn. 4 Pzo 8/2015), podle které návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nelze podat k Nejvyššímu soudu před pravomocným skončením příslušné věci a bez následného zaslání informace oprávněné osobě. V případě, že je takový návrh učiněn, tak Nejvyšší soud takový návrh podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam musí odmítnout jako nepřípustný. O takovou situaci se v projednávané věci nepochybně jedná. Navíc je třeba odkázat na ustanovení §88 odst. 9 tr. ř., které v některých případech dokonce předpokládá neposkytnutí informace podle §88 odst. 8 tr. ř., i když byla věc pravomocně skončena, přičemž nelze ani vyloučit, že v dané věci se jedná o takovou zákonem předpokládanou situaci. Jinak vyjádřeno, předpokladem pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §314l tr. ř. k Nejvyššímu soudu je podle §88 odst. 8 tr. ř. jednak pravomocné skončení trestní věci, v níž byl vydán takový příkaz, jednak skutečnost, že předseda senátu soudu prvního stupně, popřípadě státní zástupce nebo policejní orgán, následně informoval o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu oprávněnou k podání tohoto návrhu, která byla uživatelem odposlouchávaného zařízení (viz TR NS 71/2011- T 1339), tedy neshledal, že v dané věci přichází v úvahu postup podle §88 odst. 9 tr. ř.
10. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud uvádí, že skutečnost, že se navrhovatel o nařízených a provedených odposleších a záznamem telekomunikačního provozu dozvěděl v rámci hlavního líčení, kdy informace získané na základě napadených příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly použity jako důkaz, nepředstavuje splnění zákonné informační povinnosti ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. Zákon umožňuje využití možnosti přezkumu zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §314l odst. 1 tr. ř. až po doručení informace předsedou senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci a předmětná informace následně musí splňovat obligatorní náležitosti. Informace vždy musí obsahovat označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. V projednávané věci však informační povinnost zatím splněna nebyla, když za splnění této informační povinnosti ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. nelze považovat skutečnost, že předmětné odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu byly provedeny jako důkaz v řízení před soudem. Je tomu tak zejména pro to, že doručením informace ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. začíná běžet šestiměsíční lhůta, během níž lze podat návrh na přezkum zákonnosti nařízení a provedení odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. Nejvyšší soud nezpochybňuje skutečnost, že se navrhovatel o předmětných příkazech Okresního soudu v Chomutově dozvěděl z trestního spisu, ovšem stalo se tak ještě v době, kdy trestní věc navrhovatele nebyla pravomocná, a proto vůči němu nemohla být tímto splněna informační povinnost ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. Teprve po vyhodnocení Krajským soudem v Ústí nad Labem, zdali v trestní věci není dána výjimka ve smyslu §88 odst. 9 tr. ř., bude moci být navrhovateli být zaslána informace ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř., přičemž součástí informace bude poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jejíž doručení navrhovateli je mimo jiné klíčové pro posouzení včasnosti. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že není oprávněn přezkoumávat existenci nebo trvání některé z podmínek uvedených v §88 odst. 9 tr. ř., a u nichž je podání informace ze zákona zcela vylouc ̌eno, přičemž tyto výjimky je moz ̌no interpretovat jako s ituace, kdy by mohl být úc ̌el odposlechu ohrožen (viz KMEC, Jiř í et al.: Evropská úmluva o lidských právech. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 923), n ýbrž toto oprávnění náleží pouze předsedovi senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu nalézacímu.
11. Pro úplnost Nejvyšší soud poukazuje rovněž na judikaturu Ústavního soudu, např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. III. ÚS 3457/14, podle níž platí, že „[j]elikož ustanovení §314l odst. 1 trestního řádu omezuje okruh navrhovatelů na osoby uvedené v §88 odst. 8 trestního řádu, a tedy na osoby o odposlechu oficiálně informované, právní úprava fakticky vylučuje, aby návrh na přezkum odposlechu podala osoba, která dosud nebyla o odposlechu vyrozuměna oficiální cestou.“ Nebyla-li tedy oprávněné osobě o provedeném odposlechu nebyla řádně vyrozuměna ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. , nemůže být návrh Nejvyšším soudem věcně projednán. Účelem dotčených zákonných ustanovení je zajistit ochranu základním právům odposlechem dotčených osob tak, aby současně nebyl ohrožen smysl a účel trestního řízení, v jehož rámci byl odposlech pořízen, či trestního řízení jiného.
12. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud dále akcentuje, že zákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu je možno namítat od 1. 1. 2022 v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž může dovolatel vnést argumentaci spočívající v nezákonnosti předmětných příkazů Okresního soudu v Chomutově. Již ze samotného podání návrhu na přezkum zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je zřejmé, že navrhovatel dovolání již podal, neboť právě návrh na přezkum zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Chomutově ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 0 Nt 8002/2020 (V 4/2019), a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 0 Nt 8003/2020 (V 6/2019), byl součástí dovolání. Navrhovateli tedy nebylo upřeno právo se vůči nařízeným a provedeným odposlechům řádně bránit a po případném zaslání informace ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. může navrhovatel opět (v šestiměsíční lhůtě od doručení) podat návrh na přezkum zákonnosti předmětných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Chomutově k Nejvyššímu soudu.
13. Je tak třeba uzavřít, že Nejvyšší soud není oprávněn zahájit řízení ve smyslu ustanovení §314l odst. 1 tr. ř., ani o něm učinit věcné konečné rozhodnutí.
14. Vzhledem k tomu, že zákonodárce dosud do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně učiněného či neoprávněného návrhu na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Nejvyšší soud postupoval podle analogie legis a aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle kterého podané dovolání odmítne, dospěje-li k závěru, že není přípustné.
15. Vzhledem ke shora naznačenému závěru Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam odmítl podaný návrh navrhovatele R. M. na přezkum příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Chomutově ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 0 Nt 8002/2020 (V 4/2019), a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 0 Nt 8003/2020 (V 6/2019), a to jako návrh nepřípustný. Samotné toto rozhodnutí ovšem nebrání možnosti podání návrhu poté, co bude navrhovateli prokazatelně poskytnuta informace podle §88 odst. 8 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 12. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu