ECLI:CZ:NS:2022:4.PZO.3.2022.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 10. 2022 návrhy M. D. , nar. XY, bytem XY, XY, na přezkoumání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015 a na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 17. 4. 2015, sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, rozhodl takto:
Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, a příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, ohledně navrhovatele M. D., nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu byly doručeny dne 8. 2. 2022 podle §88 odst. 8 tr. ř. a §88a odst. 2 tr. ř. návrhy M. D. (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který vydal soudce Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, a na přezkoumání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který vydal soudce téhož soudu pod sp. zn. V7- 2/2015-10 Nt 7/2015. Navrhovatel v obou návrzích předně akcentuje, že o vydání těchto příkazů byl informován podle §88 odst. 8 tr. ř. a §88a odst. 2 na základě Informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělením. Příkaz k zjišťování údajů o telekomunikačním provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. V7-2/2015-10Nt 7/2015 se vztahoval na telefonní číslo XY v období od 17. 10. 2014 do 17. 4. 2015 a příkaz o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015 se týkal téhož čísla za období od 17. 4. 2015 do 17. 8. 2015.
2. Podání obou návrhů na přezkum podle §314l tr. ř. navrhovatel odůvodňuje skutečností, že proti němu neprobíhalo ani neprobíhá žádné trestní řízení, ze kterého by vyplývalo použití rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku vedených pod uvedenými spisovnými značkami. Současně akcentuje, že předmětné příkazy neměl ani nemá k dispozici. Zdůrazňuje, že se domáhal poskytnutí předmětných příkazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím směřovaného Okresnímu soudu v Rakovníku, když tento soud mu rozhodnutím ze dne 20. 9. 2021 pod sp. zn. 7 Si 103/2021 poskytnutí předmětných informací zamítl. Navrhovatel následně cituje část odůvodnění předmětných rozhodnutí týkající se zamítnutí poskytnutí požadovaných informací, kde mimo jiné bylo soudem řečeno, že soudu není známo, v jaké fázi se přípravné řízení nachází, a proto není vyloučeno, že stále může probíhat objasňování a vyšetřování skutečností důležitých pro trestní řízení. Soud rovněž konstatoval, že není jeho povinností zjišťovat stav trestního řízení ani u kterého soudu byla uvedená rozhodnutí použita, přičemž současně uvedl, že u jejich soudu takové řízení neprobíhalo ani neprobíhá. Proti rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku ze dne 20. 9. 2021 pod sp. zn. 7 Si 103/2021 podal odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Důvodem jeho žádosti byla skutečnost, že nemá jinou možnost prověřit správnost označených příkazů uvedených v informaci Policie ČR ze dne 21. 7. 2021, včetně jejich zákonnosti, když bez této informace by mohlo dojít k ohrožení jeho práva obrátit se na Nejvyšší soud.
3. Protože navrhovateli nebyly předmětné příkazy poskytnuty, tak z procesní opatrnosti navrhuje přezkum těchto příkazů, zejména z pohledu jejich neodkladnosti a nezbytnosti, neopakovatelnosti, dodržení náležitostí odůvodnění těchto příkazů, splnění subsidiarity těchto příkazu, tedy se okresní soud zabýval dosažením možného sledovaného účelu jiným způsobem či proč by bylo dosažení účelu trestního řízení podstatně ztížené, včetně zdůvodnění doby trvání nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, přičemž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 4 Pzo 13/2016 a usnesení ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 4 Pzo 9/2019.
4. Navrhovatel pak ve vztahu k příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V6-5/2015-10 Nt-6/2015, předestírá obecné náležitosti příkazu podle §88 odst. 2 tr. ř., včetně odkazu na komentář trestního řádu, dále cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 4 Pzo 9/2019, a stran rané fáze trestního řízení předestírá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 4 Pzo 14/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 4 Pzo 14/2018. Zdůrazňuje, že podle citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povolených odposlechů byly získány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vždy vydání příkazu předcházet. Ve vztahu k příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, rovněž odkazuje na znění §88 odst. 2 tr. ř., (správně §88a odst. 2 tr. ř.), komentář k trestnímu řádu a opětovně na závěry Nejvyššího soudu stran nutnosti získaní poznatků o protiprávním jednání před vlastním vydáním příkazu.
5. Navrhovatel v závěru obou podání navrhuje, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. V 6-5/2015-10Nt 6/2015 a příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Rakovníku sp. zn. V 7-2/2015-10 Nt 7/2015.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 21. 3. 2022, sp. zn. 1 NZP 2/2022, akcentuje, že ve věci původně vedené pod sp. zn. 4 VZN 1508/2015, ve které dos ̌ lo k podání návrhu ̊ na vydání pr ̌edmě tných pr ̌ íkazu ̊, dosud nedoš lo k pravomocnému skonc ̌ ení trestního r ̌ ízení, nebot ̌ rozsudek Okresního soudu v Kladne ̌ ze dne 7. 5. 2021, sp. zn. 26 T 35/2020, nenabyl právní moci. Skonc ̌eno neby lo ani trestní r ̌ ízení vedené Vrchním státním zastupitelstvím v Praze pod sp. zn. VZV 5/2021 (pu ̊vodně vedeno rovněž pod sp. zn. 4 VZN 1508/2015), neboť v této ve ̌ ci byla státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství v Praze dne 12. 8. 2021 k Okresnímu soudu v Kladne ̌ podaná obz ̌ aloba. Státní zástupkyne ̌ se s ohledem na vyjádr ̌ ení Vrchního státního zastupitelství v Praze domnívá, z ̌ e policejní orgán informoval navrhovatele o nar ̌ ízeném odposlechu a záznamu teleko munikač ního provozu a o nař ízeném zjis ̌ť ování údaju ̊ o telekomunikač ním provozu dr ̌ íve, nez ̌ byla věc pravomocně skončena, takže považuje ž ádost navrhovatele na pr ̌ezkum těchto př íkazu ̊ za předčasnou.
7. Nejvyšší soud považuje za nutné uvést, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2022 bylo podle §23 odst. 3 tr. ř. per anologiam z důvodu uvedeného v §20 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o spojení věci navrhovatele vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Pzo 3/2022 (návrh na přezkum příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) a věci vedené pod sp. zn. 4 Pzo 4/2022 (návrh na přezkum k zjištění údajů o zjištěném telekomunikačním provozu) s tím, že společná věc navrhovatele bude následně vedena pod sp. zn. 4 Pzo 3/2022.
8. Poté se Nejvyšší soud nejprve zabýval vzhledem k vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 21. 3. 2022 tím, zda informace podle §88 odst. 8 tr. ř. a §88a odst. 2 tr. ř. byla či nebyla navrhovateli poskytnuta předčasně. S tvrzením státní zástupkyně se neztotožnil.
9. Ze spisu Národní centrály proti organizovanému zločinu bylo zjištěno, že Policie ČR, NCOZ SKPV, odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 3. oddělení, dne 27. 5. 2021 pod sp. zn. NCOZ-1233-1203/TČ-2016-412203-H, podle §159a odst. 1 tr. ř. odložila trestní věc pro podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, kterého se měli dopustit B., G., M. tím, že „v přesně nezjištěné době od 1. 1. 2015 do 10. 5. 2017, na území okresů XY a XY, na pozemcích České republiky, ve správě L., v rámci realizace projektu „XY“ v úmyslu opatřit jinému prospěch, měli ovlivnit výběrová řízení porušením ustanovení §18 odst. 5, odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy M., vedoucí Kanceláře XY, případně B., jmenovaný M. do funkce ředitele L., měli předem určit, která společnost v zadávacích řízení uspěje a na jeho pokyn měli M. B., v pozici zadavatele nabídkových řízení, společně s G., podřízeným B., který měl na starosti administrativu zakázek L., v době před vyhlášením zadávacích řízení, jednat se zástupci vybraných společností a poskytovat jim neveřejné informace a dokumenty, potřebné pro vypracování nabídky k zadávacím řízení tak, aby sjednali zástupcům vybraných společností výhodnější podmínky na úkor ostatních soutěžitelů, tedy M., B. a G. se měli domluvit“, že mimo jiné pod bodem III. „výběrovém řízení zadavatele L. s. na veřejnou zakázku s názvem „L. o. – zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže K. v rozsahu tří havarijních úseků, včetně opětovného zalesnění“ (dále jen „Zakázka I. etapa“), zveřejněné ve věstníku veřejných zakázek dne 3. 4. 2015 pod evidenčním číslem XY, v předpokládané hodnotě 108 750 000 Kč, že zvítězí a zakázku získá společnost S. C., IČ: XY, se sídlem XY, (dále jen „S. C.“) a nebo společnost S. G., IČ: XY, se sídlem XY, (dále jen „S.“)“, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo namístě věc vyřídit jinak.
10. Z předloženého spisového materiálu je rovněž zřejmé, že skutek III. navazuje na zahájené úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ze dne 17. 2. 2015 vedené proti B. a G. pro podezření ze spáchání zločinu sjednávaní výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, 2 tr. zákoníku, když následně došlo k rozšíření úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. dne 27. 5. 2015, č. j. UOOZ-661/TČ-2015-290020, Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování o další trestné činy a další podezřelé osoby. K rozšíření úkonů v trestním řízení došlo u podezřelého B. pro přečin poškozování finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1 tr. zákoníku, E. G. rovněž pro přečin poškozování finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1 tr. zákoníku a nově došlo k rozšíření úkonů trestního řízení i ve vztahu k podezřelému M., který měl spáchat a byl podezřelý, že dále páchá zločin sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1 tr. zákoníku a přečin poškození finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1 tr. zákoníku, vše spáchané formou účastenství podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Trestné činnosti se měli dopouštět spolu s dalšími blíže neustanovenými osobami, tak že: „v rámci plánované realizace projektu „XY“, budou v letech 2016 a 2017 provedeny stavební práce v celkové plánované výši cca 750 000 000 Kč, kdy zadavatelem, L. s. L., budou zatím v přesně nezjištěné době vyhlášena výběrová řízení na zpracování projektové dokumentace a provedení stavebních prací, kdy finance na realizace projektu z 20 až 30% poskytnuty z rozpočtu České republiky a zbývajíc část zatím z nezjištěných fondů Evropské unie, přičemž M. využívá své funkce vedoucího Kanceláře XY k tomu, aby byla investice schválena Rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, po schválení bude v zatím blíže neurčené době vyhlášeno výběrové řízení na vypracování projektové dokumentace, která bude přílohou k žádosti o čerpání prostředků z fondů Evropské unie, po splnění požadavků a příslibu prostředků z Evropských fondů, bude vyhlášeno výběrové řízení na provedení stavby, kdy je důvodný předpoklad, že M. jako organizátor nejenže pomůže zajistit finanční prostředky na realizaci projektu, ale určí či odsouhlasí, které společnosti uspějí ve výběrových řízeních na zpracování projektové dokumentace a provedení stavby, kdy projektovou dokumentaci by měla pravděpodobně zpracovávat společnost V. D. P., IČO XY a stavební práce by měla pravděpodobně zpracovávat jedna ze společností E. C. IČO XY, S. C., IČ XY, S G. H., IČ XY, se kterými jsou podezřelí v kontaktu minimálně od 16. 3. 2015, kdy je pravděpodobné, že na pokyn M. bude B. s těmito společnostmi jednat, či již jedná, aby s nimi dohodl konkrétní okolnosti jejich účasti ve výběrových řízeních, případně tímto B. pověří G., kdy těmto společnostem, či jejich zástupcům, budou poskytovány informace k uvedeným zakázkám, a to v době, kdy nebudou veřejně vyhlášena daná výběrová řízení, tedy sjednávají či budou sjednávat přednosti nebo výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, dále je předpoklad, že podezřelí takto jednají ne nezištně, ale z důvodu opařit sobě nebo jinému zatím nezjištěný prospěch.
11. Usnesením Policie ČR, NCOZ odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 3. oddělení, dne 27. 5. 2021 pod sp. zn. NCOZ-1233-1203/TČ-2016-412203-H, tedy došlo k ukončení trestní věci pro skutek vymezený v záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ze dne 17. 2. 2015 a rozšířený dne 27. 5. 2015. Předmětná trestní věc tedy bylo ukončena v přípravném řízení. Proto bylo možné, aby příslušný policejní orgán uživatelům účastnických čísel, na něž byl vydán příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dne 17. 4. 2015 Okresním soudem v Rakovníku, podal informaci ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. a §88a odst. 2 tr. ř.
12. Pro jistou přesnost je třeba uvést, že obžaloba Vrchního státního zastupitelství sp. zn. VZV 5/2021-118, na kterou poukazuje státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, ve věci obviněného B. se týká zcela odlišné trestné činnosti, byť související rovněž s trestnou činnosti v L. o. v rámci realizace I. etapy projektu „XY a XY“. Předmětná trestná činnost se týká stručně řečeno těžby a zpracování kamene bez těžebního povolení a uzavření smlouvy o dílo se společností E. spočívající v zemních pracích na lesní cestě, drcením kamene, když i následnou jeho činností mělo dojít k podhodnocení ceny za tunu vytěženého kamene, čímž měla být způsobena škoda na majetku příspěvkové organizaci L., takže obviněný měl spáchat přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Stran obžaloby Vrchního státního zastupitelství sp. zn. VZV 31/2017, je třeba uvést, že ve věci byl vyhlášen Okresním soudem v Kladně dne 7. 5. 2021 pod sp. zn. 26 T 35/2020, odsuzující rozsudek, který nabyl právní moci dne 24. 3. 2022. V této předestírané trestní věci byli obžalováni tři pachatelé, a to L. T., M. B. a právnická osoba E. – s. a b., kdy B. měl upřednostnit ve zkratce před jinými zakázkami společnost E. – s. a b. na zhotovení projektové dokumentace, kdy jejím zástupcům umožnil prohlídku zamýšlených míst, jako i společnosti V., která byla pozdějším subdodavatelem společnosti V. r. a v. a dalšími jednáními, když L. s. L. jako zadavatelem bylo vyhlášeno užší zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „L. o. – Zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže K., včetně opětovného zalesnění – II. etapa“ T. byl v průběhu zadávacího řízení bezprostředně seznámen s informací, že byly podány některými zájemci námitky a výběrové řízení vyhrálo sdružení E./S. s nejnižší nabídkovou cenou, když B. uzavřel za L. s. L. smlouvu o dílo na realizaci této zakázky a předem tak určil vybraného dodavatele a umožnil jeho zaměstnanci T. podílet se na přípravě projektové dokumentace a stanovení kvalifikačních předpokladů. Skutek pod bodem II. rozsudku se týká trestné činnosti společnosti E. – s. a b. za trestnou činnost přímo související se skutkem I., tj. obviněným B. a T. ve vztahu k druhé etapě veřejné zakázky. Obviněný B. tak spáchal zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, obviněný T. zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a obviněná E. – s. a b. za pro zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Z tohoto je tedy zřejmé, že poukazované trestní věci státní zástupkyní Nejvyššího státního zastupitelství nesouvisí s navrhovatelem, jehož se týká již shora uvedené odložení věci.
Příkaz o zjištění údajů telekomunikačního provozu
13. Podle §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
14. Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 tr. zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 tr. zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 tr. zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 tr. zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 tr. zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 tr. zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 tr. zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
15. Podle §88a odst. 2 tr. ř., státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
16. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou, neboť návrh podle §88a odst. 2 tr. ř. nemůže podat kdokoliv, ale pouze osoba, která byla uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem uvedeného příkazu. Pokud se týká pojmu telekomunikační provoz, tak se tím rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky, i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. V příkazu se pak musí vždy uvést konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován, tak aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny.
17. Z pohledu řešení otázky, zda je obviněný osobou oprávněnou podat návrh na přezkum, je třeba vycházet z dikce ustanovení §88a odst. 1 tr. ř., které upravuje mimo jiné náležitosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podle tohoto ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost. V praxi tedy mohou nastat dvě situace, a to že v příkazu je přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se předmětný příkaz týká nebo je pouze identifikováno telekomunikační zařízení, ohledně kterého se vydává (např. IMEI mobilního telefonu, číslo SIM karty) a teprve následně v průběhu řízení je zjištěna totožnost uživatele tohoto telekomunikačního zařízení, když ani není vyloučena situace, že uživatele se nepodaří v průběhu trestního řízení vůbec ztotožnit. S identifikací konkrétního uživatele telekomunikačního zařízení pak souvisí možnost podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Z dikce ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. lze totiž dovodit, že k podání takového návrhu není oprávněn obviněný nebo podezřelý jako osoba, proti níž se trestní řízení vedlo, nýbrž že návrh může podat jen uživatel telekomunikačního zařízení uvedeného v příkaze, popř. osoba, jejíž totožnost bude následně zjištěna v rámci trestního řízení za předpokladu, že byl oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení uvedeného v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jinak vyjádřeno návrh nemůže podat každá osoba, jejíž údaje o telekomunikačním provozu byly v rámci realizace tohoto příkazu zjištěny, ale pouze osoba, která byla oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení, kterého se uvedený příkaz týkal, když taková osoba může být osobou totožnou s podezřelým i obviněným, ale i osobou odlišnou.
18. Z pohledu těchto naznačených závěrů lze uzavřít, že navrhovatel je nepochybně osobou, která je oprávněná předmětný návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podat. Je tomu tak proto, že příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným soudcem Okresního soudu v Rakovníku dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, byly zjišťovány údaje k účastnickému číslu XY registrované na společnost S. C., jejímž uživatelem, je právě navrhovatel, což nakonec bylo v příkazu i výslovně konstatováno. Současně bylo ověřeno, že návrh byl podán v zákonné lhůtě 6 měsíců, když informace o nařízeném příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byla navrhovateli doručena dne 16. 8. 202, přičemž návrh byl Nejvyššímu soudu doručen dne 8. 2. 2022, tedy v zákonné lhůtě.
19. Navrhovatel zpochybňuje zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015. Předně je třeba uvést, že předmětný příkaz byl vydán na na ́vrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. V 14-24/2015 – 4 VZN 1508/2015 (soudu doru čen dne 15. 4. 2015). Odůvodně ní pr ̌ íkazu pak v podstat ě vychází v rozhodující míře z na ́vrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, kter ým podání návrhu zdůvodnil, když bylo také konstatováno, že je vedeno trestni ́ r ̌ ízení pro trestné c ̌ iny uvedené v §88a odst. 1 tr. r ̌. V příkazu bylo výslovně uvedeno, že byl vydán ve věci podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a že příkaz byl vydán na období od 17. 10. 2014 do 17. 4. 2015. Ve výroku příkazu je výslovně uvedeno, že jím má být zjištěno, zda jsou společnosti 02 Telefonica Czech Republic, a. s., Vodafone Czech Republic, a. s., T-mobile Czech Republic, a. s., a MobilKom, a. s., jimi provozovanými telekomunikačních síti provozovány telekomunikační stanice uvedených účastnických čísel a v případě, že ano, aby byly poskytnuty výpisy aktivních a pasivních hororů a SMS zpráv s daty a časy jejich navazování včetně lokalizace buněk GSM a jejich názvů a výpis IMEI těchto telekomunikačních stanic. Z odůvodnění příkazu je patrné, že soudce po přezkoumání návrhu státního zástupce a seznámení se se spisovým materiálem dospěl k závěru, že návrh je důvodný, když odkázal na předložený spisový materiál, zejména na zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ze dne 17. 2. 2015, když současně dospěl k závěru, že je odůvodněn závěr, že předmětné telefonní stanice používají osoby uvedené v příkazu, které se podílejí na realizaci prověřovaných veřejných zakázek. Soudce okresního soudu v příkazu výslovně poukazuje na skutečnost, že podezřelí B., G. a další v příkaze uvedené osoby, byli již v minulosti v telefonickém kontaktu jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti. V tomto směru je pak výslovně odkazováno na obsah hovoru mezi podezřelým G. a navrhovatelem ze dne 27. 3. 2015, na jejich osobní schůzky se a na vzájemnou propojenost osob, které jsou podezřelé ze spáchání předmětné trestné činnosti. Proto je podle soudce za účelem zjištění míst a časů dřívějších vzájemných kontaktů těchto osob nutno pro potřeby trestního řízení zjistit provozní a lokalizační údaje k jimi užívaným účastnickým číslům. V daném případě tedy podle soudce údaje, které mohou být zjištěny na základě příkazu, mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zejména potvrzení nebo naopak vyloučení vzájemných kontaktů těchto osob v souvislosti s předmětnou trestnou činností, kdy pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti formou konspirativního jednání, takže bez vydání požadovaných údajů by zjištění těchto skutečností bylo pro trestní řízení podstatně ztížené či dokonce nemožné. Zde je třeba pro jistou stručnost uvést, že příkaz se vztahoval i k jiným telefonním číslům než navrhovatele.
20. Současně je možno konstatovat, že z předloženého spisového materiálu (spis NCOZ) není pochyb o tom, že policejní orgán Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, vedl pod č. j. UOOZ 661/TČ-2015-290020 na základě záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ze dne 17. 2. 2015, trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (podezřelý M. B.), resp. přečinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1 tr. zákoníku a účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (podezřelý E. G.). Těchto trestných činů se měli dopustit a dále dopouštět spolu s dalšími zatím blíže neustanovenými osobami podezřelí B., jako ředitel L. s. L., IČ XY, XY (dále jen „L.“), příspěvková organizace Kanceláře XY a G., jako jeho spolupracovník a technickohospodářský pracovník L., spolu s dalšími osobami, a to v souvislosti s ovlivňováním veřejných zakázek vypisovaných L.
21. Z podnětu policejního orgánu k podání návrhu státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze na vydání příkazu soudcem příslušného soudu dle §88a tr. ř., ze dne 13. 4. 2015, č. j. V6 – 59/2015 – UOOZ/V2, se podává, že policejní orgán v rámci operativně pátrací činnosti zjistil informace týkající se ovlivňování veřejných zakázek či veřejných soutěží, vypisovaných L. Jednalo se zejména o skutečnosti týkající se připravovaného výběrovému řízení „XY“, které se týkalo sanace ujíždějících svahů u údolní nádrže s pitnou vodou, přičemž operativní pátrací činnosti bylo zjištěno, že je připravováno ovlivnění těchto veřejných zakázek. Policejní orgán poukazoval na skutečnost, že dne 6. 2. 2015 byla B. rozeslána zadávací dokumentace adresovaná společnostem V. D. P., V. a společnosti A. p. i. s. Po otevření obálek s nabídkami jednotlivých společností bylo zjištěno, že díky nabídkové ceně zvítězila společnost V. D. P., čímž se potvrdila v minulosti policejním orgánem zjištěná informace, že vítězem bude právě tato společnost. Tato skutečnost podle policejního orgánu umocnila podezření, že všechny tři společnosti byly ještě před oficiální výzvou k podání nabídky osloveny zástupci zadavatele, tedy podezřelými a byly s nimi dohodnuty podmínky jejich účasti, předány příslušné podklady tak, aby zakázku vyhrála konkrétní společnost. Policejní orgán akcentoval, že vyhodnocením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a záznamů pořízených při sledování kanceláře B. bylo potvrzeno, že podezřelí jednali se zástupci stavebních společností už v době, kdy ještě nebylo oficiálně vyhlášeno výběrové řízení na provedení stavby. Z podnětu policejního orgánu se dále podává, že G. byl v kontaktu s osobou M. D. (navrhovatelem), který je generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Ze zaznamenaných telefonních hovorů je zřejmé, že navrhovatel je v kontaktu i s podezřelým B., kdy se plánuje i další schůzka mezi navrhovatelem a G., kdy si mají ujasnit stanoviska. Jedním z kolegů, které navrhovatel zmiňoval, je J. P., zaměstnanec společnosti E. C., o kterém hovořil Z., zaměstnanec společnosti V. D. v hovoru s G. G. v tomto hovoru Z. připomněl, že se blíží termín, kdy mají odevzdat projekt. Z. mu sdělil, že se u nich má zastavit pan P. na nějakou poslední konzultaci. Na závěr policejní orgán dodal, že s ohledem na shora uvedené lze důvodně předpokládat, že pomocí informací o telekomunikačním provozu budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení.
22. V návrhu na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. V 14-24/2015 – 4 VZN 1508/2015, jsou podrobně uvedeny jednotlivé skutečnosti související s ovlivňováním veřejných zakázek. Konkrétně je zmiňováno výběrové řízení na zakázku „XY“, které bylo ovlivněno tak, aby v něm zvítězila společnost K. Dalším projektem mělo být „XY“, kde z dosavadních výsledků nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního hovoru podle státního zástupce vyplynulo, že se zástupci stavebních společností bylo jednáno ještě před vyhlášením výběrového řízení. Ohledně navrhovatele jsou v návrhu státního zástupce uvedeny totožné skutečnosti jako v podnětu policejního orgánu.
23. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. dále výslovně uvedl, že je pravděpodobné, že podezřelí a výše uvedené osoby byli již v minulosti v telefonickém kontaktu jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do páchání prověřované trestné činnosti. Podle jeho názoru je zejména za účelem zjištění míst a časů dřívějších vzájemných kontaktů těchto osob proto nutno pro potřeby trestního řízení zjistit provozní a lokalizační údaje k jimi užívaným účastnickým číslům. Zdůrazňuje, že s ohledem na konspirativní charakter prověřované trestné činnosti by bez vydání požadovaných údajů bylo zjištění všech skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či nemožné. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze proto dospěl k závěru, že zákonné podmínky podle §88a odst. 1 tr. ř. jsou splněny, protože se ve věci jedná o podezření ze spáchání úmyslných trestných činů s horními hranicemi trestní sazby převyšující tři roky. Dále dodal, že je zřejmé, že vzhledem k charakteru této trestné činnosti, která je spojena s konspirativním jednáním stále dosud přesně neurčeného okruhu podezřelých pravděpodobně tvořících organizovanou skupinu, probíhajících na místech veřejnosti nepřístupných, nelze v rámci prověřování použít pouze instituty méně zasahující do jejich práv. V návrhu státní zástupce dále akcentoval, že důkazy o trestné činnosti v této věci nelze získat jiným způsobem, přičemž zásah do individuálních práv uživatelů předmětných účastnických čísel je odůvodněn zejména závažností prověřované trestné činnosti, kdy došlo k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném hospodaření s majetkem státu a na řádném a transparentním zadávání veřejných zakázek.
24. Lze tedy uzavřít, že v dané věci není pochyb o tom, že příkaz byl vydán na základě odůvodněného návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, kterému předcházel podnět policejního orgánu k podání takového návrhu. Jak v návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, tak i v podnětu policejního orgánu byly výslovně rozvedeny skutečnosti, které vydání příkazu měly odůvodňovat. S návrhem státního zástupce byl soudci předložen i příslušný policejní spis, včetně jeho utajované části.
25. Následně Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu navrhovatele z hlediska jeho důvodnosti. Z předloženého spisu Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor závažné hospodářské trestné činnosti, je nepochybné, že v předmětné věci bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, tedy pro úmyslné trestný činy, na které zákon stanovuje trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, a to 2 až 8 let pro zločin sjednání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a 6 měsíců až 5 let pro přečin (úmyslný trestný čin) porušování povinnosti při správě cizího majetku. Proto byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestných činech, ohledně kterých je možno zjištění údajů o telekomunikačním provozu povolit. Příkaz byl i vydán pro zákonnou lhůtu, když byl povolen na dobu 6 měsíců (od 17. 10. 2014 do 17. 4. 2015).
26. Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88a odst. 1 tr. ř., které stanoví předpoklady pro vydání příkazu. Podle §88a odst. 1 tr. ř. nařídit zjištění údajů o telekomunikačním provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Současně platí, že příkaz lze vydat jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
27. Formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ uvedenou v §88a odst. 1 tr. ř. zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Při vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být zvažováno, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků či vyžádáním nějaké listinné zprávy apod.
28. Jak již bylo naznačeno shora, zákonný předpoklad podnětu policejního orgánu, návrhu státního zástupce na vydání samotného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu soudcem byl s ohledem na body 19–24 tohoto rozhodnutí dodržen.
29. Současně není důvod pochybovat o tom, že v dané věci se jednalo o neodkladný a zároveň neopakovatelný úkon, byť lze připustit, že to v příkaze není explicitně uvedeno. Podle ustanovení §160 odst. 4 tr. ř. neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. Povahu úkonu jako neodkladného nebo neopakovatelného je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního případu, přičemž je třeba přitom přihlížet k vývoji soudní praxe ohledně těchto úkonů, přičemž soud je orgánem, který je oprávněn při svém rozhodování posuzovat v konečné fázi, zda ten, který úkon je úkonem neodkladným nebo neopakovatelným. V dané souvislosti nelze přehlédnout, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl vydán ve stadiu prověřování podezřelých B., G. (následně po vydání příkazu i M.), kteří se měli trestné činnosti dopouštět s dalšími do té doby neustanovenými osobami, tedy jednalo se o další dosud neustanovené podezřelé. Aby bylo tedy možno napadený příkaz – se zřetelem na to – považovat za ústavně konformní, měl by obsahovat i odůvodnění toho, proč jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§160 odst. 4 tr. ř.), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce, neboť ten má jako orgán vykonávající dozor nad přípravným řízením všechny potřebné informace ohledně případné neodkladnosti nebo neopakovatelnosti takového úkonu trestního řízení, resp. je povinen si je opatřit. Takto bylo v dané věci postupováno, byť si Nejvyšší soud dokáže přestavit i podrobnější a pregnantnější zdůvodnění, když je ovšem nezbytné zdůraznit, že v předmětné věci není pochyb o tom, že materiální předpoklady neodkladnosti a neopakovatelnosti příkazu byly bez jakýchkoliv důvodných pochybnosti naplněny.
30. Nejvyšší soud totiž musí akcentovat, že věcné důvody pro neodkladnost předmětného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačního provozu byly splněny, neboť předně se předmětné údaje se uschovávají pouze určitou dobu, když po uplynutí této doby, již údaje nelze získat, takže reálně hrozila ztráta takového důkazů. Jinak vyjádřeno, předmětné údaje by po zahájení trestního stíhání nebylo možno objektivně získat, když navíc objasnění toho, jaké jsou vzájemné vztahy všech zainteresovaných, nepochybně sloužilo k tomu, aby bylo objasněno, zda podezření z páchání trestné činnosti podezřelými a dalšími neustanovenými osobami má reálný základ či nikoliv a kdo a jak se na páchání trestné činnosti může podílet. Bez objasnění těchto okolností by nebylo možno zjistit takové skutečnosti, které by umožnily objasnit podstatu prověřované trestné činnosti, ale zejména následně posoudit, zda podezření z páchání trestné činnosti založená na předchozích poznatcích je důvodné či nikoliv a zda je tedy namístě postupovat podle §160 odst. 1 tr. ř. a proti jaké osobě či nikoliv.
31. Pokud navrhovatel namítá, že nebyl osobou podezřelou, tak je třeba uvést, že toto není pro posouzení celé věci podstatné. Důležité je, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl vydán v trestní věci podezřelých B. a G. [viz ZÚTR (později i M.)], na jejich trestné činnosti se měly podílet i další blíže neustanovené osoby, tedy již v době zahájení úkonů trestního řízení proti těmto jmenovaným osobám, existovalo podezření, že na trestné činnosti se podílí i další podezřelé osoby, které se v době zahájení úkonů trestního řízení nepodařilo dosud přesně ztotožnit. Ze spisového materiálu, jakož to i odůvodnění předmětného příkazu je zřejmé, že policejní orgán měl důvodné podezření, že trestná činnost bude páchána i v rámci zadávacího řízení na zhotovitele na provedení stavby v připravovaném výběrovém řízení „Řešení zabezpečovacích svahových deformací v údolí vodní nádrže K.“. Z dosavadního vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a záznamů pořízených při sledování kanceláře podezřelého B. (příkaz Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. V2-2/2015-10 Nt 2/2015 ze dne 20. 2. 2015) byla policejnímu orgánu před vydáním příkazu potvrzena informace, že podezřelí B. a G. jednají se zástupci stavebních společností, a to v době, kdy ještě nebylo oficiálně vyhlášeno výběrové řízení na provedení stavby, přičemž jednali i s navrhovatelem. Ze zachycené komunikace jednoznačně vyplývalo, že má být připravováno, kdo vyhraje veřejnou zakázku na provedení stavby v první etapě, kdy probíhala jednání a pravděpodobně i úpravy projektu pro danou stavební společnost, která měla vyhrát. Zároveň z této komunikace bylo patrno, že podezřelí B. a G., projektanti a zástupci stavebních společností a případně další osoby jsou v kontaktu a vzájemně spolupracují, přičemž kontakt se zástupci stavebních společností měl při daném projektu na starosti právě podezřelý G. Právě tento podezřelý byl v kontaktu s navrhovatelem, který byl generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Samotný navrhovatel byl v kontaktu (telefonický hovor ze dne 27. 3. 2015) nejen s podezřelým G., nýbrž i druhým podezřelým B. Nejvyšší soud si je vědom, že pouhá známost navrhovatele s oběma podezřelými by sama o sobě nestačila pro existenci důvodného podezření, že se navrhovatel může podílet na páchání trestné činnosti se shora uvedenými jmenovanými, nicméně je nutné celou věc posuzovat širší optikou. Navrhovatel totiž v hovoru uvedl, že se schází s jejich parťáky (projektanty) a že potřebuje se s oběma podezřelými sejít, kdy ke schůzce došlo v sídle společnosti S. C., bez B. dne 2. 4. 2015, a následně si domlouval další schůzku s G. ohledně stanoviska k jejich poslední debatě (cca okolo 20. 4. 2015 po dovolené D.). Navíc i další souvislosti podporovaly důvodné podezření z podílení se navrhovatele na trestné činnosti obou podezřelých stran nezákonných machinací ohledně veřejných zakázek. Navrhovatel v jednom z hovorů zmínil kolegu (zřejmě P.), o němž hovořil i Z. (zaměstnanec společnosti V. D.), když telefonoval s G., kdy tomuto sdělil, že ohledně odevzdání projektu se u nich má ještě P. zastavit. Jinak vyjádřeno, není pochyb o tom, že z poznatků, které měl policejní orgán k dispozici, vyplývalo důvodné podezření, že oba podezřelí se měli dopouštět trestné činnosti spočívající v tom, jednak měli ovlivnit výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace, a že následně připravují ovlivnění výběrového řízení na zhotovitele stavby, přičemž tyto poznatky měl policejní orgán k dispozici ještě před vydáním předmětného příkazu. Pokud za daného stavu současně tito podezřelí jednali s navrhovatelem – generálním ředitelem, jedné ze stavebních společností (S. C.) prokazatelně v době, kdy ještě zadávací řízení na zhotovitele stavby nebylo vyhlášeno, což jednak vyplynulo v té době povolených odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu (V1-3/2015-10 Nt/2015), jednak z povoleného sledování osob a věcí, tak tyto skutečnosti vyvolávaly zcela důvodné podezření, že by se i navrhovatel mohl na páchání předmětné trestné činnosti aktivně podílet, tedy, že by mohlo v tomto případě dojít ke zvýhodnění společnosti S. C. v připravovaném výběrovém řízení. Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že společnost S. C. se nakonec zadávací řízení zúčastnila ve sdružení S.+S. L. o., kdy ovšem nezvítězila z důvodu nižší nabídkové ceny jiné společnosti (E.– s. a b.). Zde je nezbytné zdůraznit, že samotná skutečnost, že se důvodné podezření z trestné činnosti navrhovatele se následně nepotvrdilo a proti němu nebylo nezahájeno trestní stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř., není pro posouzení zákonnosti příkazu relevantní, když rozhodující je stav v době vydání předmětného příkazu a v té době skutečně existovala důvodné podezření o aktivním zapojení navrhovatele do trestné činnosti shora uvedených podezřelých.
32. Nad rámec shora uvedených úvah je nezbytné uvést, že podmínkou pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu či příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu není vedení trestního řízení proti osobě, jejichž údaje o telekomunikačním provozu mají být zjištěny, nýbrž postačí, že je vedeno trestní řízení pro jednu ze skupiny trestných činů uvedených v §88 odst. 1 tr. ř. či §88a odst. 1 tr. ř., které jsou prověřovány v rámci trestné činnosti podezřelých osob, na jejichž protizákonném jednání se mají podílet i další osoby, mezi nimiž může odůvodněně figurovat i osoba, proti níž zatím nebyly zahájeny úkony v trestním řízení ve smyslu §158 odst. 3 tr. ř., v projednávané věci tedy navrhovatel.
33. Pokud se týká samotné délky zjištění údajů o telekomunikačním provozu, je nezbytné předně zdůraznit, že tato nepřekročila zákonnou délku. Byť v příkaze není povolená délka blíže zdůvodněna, není pochyb o tom, že tato odpovídala skutečnosti, že se mělo jednat o vysoce konspirativní činnost, když páchání trestné činnosti bylo založeno na řadě postupných kroků, které na sebe navazovaly a které z hlediska časového vyžadovaly delší dobu jejich realizace, když trestná činnost, ze které byli podezřelí B. a G. podezřelí, měla započít právě na podzim roku 2014. Jinak vyjádřeno, materiálně byly splněny podmínky pro vydání příkazu na dobu 6 měsíců.
34. Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud konstatuje, že příkaz ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je ještě dostatečné, byť lze skutečně třeba připustit, že jeho odůvodnění je stručnější. Bez ohledu na tento závěr je třeba akcentovat, že podle Nejvyššího soudu v dané věci byly splněny nepochybně materiální podmínky pro jeho vydání z pohledu ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že k závěru o materiální důvodnosti nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a zákonnosti tohoto úkonu lze dospět po přezkoumání věcně a v zásadě i formálně dostatečně odůvodněného návrhu státního zástupce na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a spisového materiálu a podnětu policejního orgánu. Nejvyšší soud ještě považuje za vhodné uvést, že v dané věci nebylo možno předmětné údaje získat jiným méně intenzivním zásahem, jako např. výslechem svědků, když takovým postupem hrozilo zmaření účelu trestního řízení, kterým je náležité objasnění páchané trestné činnosti a spravedlivé potrestání pachatelů. Příkaz soudce Okresního soudu v Rakovníku tak Nejvyšší soud považuje za důvodný, neodkladný a neopakovatelný, neboť jednání podezřelých pachatelů bylo velmi konspirativní, probíhalo rychle, podezřelí se setkávali na místech, kde jiné osoby neměli přístup a kde i případné sledování bylo ztíženo. Navíc údaje o telekomunikačním provozu se uchovávají jen po dobu 6 měsíců, tudíž pozdější tyto informace nebylo možno objektivně zjistit, přičemž bylo nutné zadokumentovat skutečnosti důležité pro trestní řízení, k vyloučení nebo naopak potvrzení trestné činnosti navrhovatele, ale i dalších osob včetně podezřelých B. a G.
K příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
35. Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může návrh na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
36. Nejvyšší soud se nejprve musel zabývat tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou. V tomto směru je možno odkázat na body 16 a 17 tohoto rozhodnutí, které jsou použitelné i na řešení otázky, zda byl navrhovatel oprávněn podat návrh podle §88 odst. 8 tr. ř. Z pohledu těchto shora naznačených závěrů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, na jehož účastnické telefonní číslo byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Současně bylo ověřeno, že návrh byl podán v zákonné lhůtě do 6 měsíců ode dne 16. 8. 2021, když tímto dnem mu byla doručena informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, přičemž návrh byl podán dne 8. 2. 2022, tedy v zákonné lhůtě.
37. Vlastní předpoklady vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upravuje §88 odst. 1 tr. ř. Podle §88 odst. 1 tr. ř. platného v době rozhodování o vydání předmětného příkazu, bylo-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 tr. zákoníku , porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku , pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku , pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku , zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, mohl být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jestliže tedy bylo vedeno trestní řízení pro zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, resp. přečin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1 tr. zákoníku a účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (podezřelý G.), tak trestní řízení bylo vedeno pro přečin podle §256 tr. zákoníku, který je explicitně uveden v §88 odst. 1 tr. ř. Navíc bylo vedeno trestní řízení i pro zločin, za který stanoví zákon trest odnětí svobody s horní hranici 8 let (§256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku). Navrhovatel vystupoval jako jedna z osob s možným zainteresováním do spáchání těchto trestných činů. Lze tedy uzavřít, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízeno o trestném činu, ohledně kterého je možno odposlechy a záznam telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. povolit.
38. Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky uvedené v §88 odst. 1, 2 tr. ř., které stanoví předpoklady pro vydání příkazu k odposlechu záznamu telekomunikačního provozu, včetně jeho náležitostí. Podle §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce ; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání odůvodňují, zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
39. Formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ podle §88 odst. 1 tr. ř. zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod., které jsou méně invazivní ve vztahu k základním právům a svobodám.
40. Předně je třeba zdůraznit, že ze spisu Okresního soudu v Rakovníku vedeného pod sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, konkrétně z příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je patrno, že byl povolen odposlech a záznam telekomunikačního provozu mimo jiné mobilní telefonní stanice účastnického čísla XY, jehož uživatelem měl být navrhovatel (registrované na společnost S. C.). Jak již bylo konstatováno dříve není také pochyb o tom, že úkony trestního řízení byly v předmětné věci zahájeny podle §158 odst. 3 tr. ř. již dne 17. 2. 2015 pod č. j. UOOZ-661/TČ-2015-290020, tedy před vydáním předmětného příkazu.
41. Podnět k podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. podala Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování dne 13. 4. 2015, sp. zn. V6-58/2015-UOOZ/V2, v trestní věci podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (podezřelý M. B.), resp. přečinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1 tr. zákoníku a účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (podezřelý E. G.), kteří se dané trestné činnosti měli dopustit ve vztahu k dalším zatím neustanoveným osobám způsobem popsaným v odůvodnění podnětu policie. Podnět byl podán na účastnické číslo podezřelého B. (XY) a navrhovatele XY, registrované na společnost S. C. a týkal se totožného jednání, ohledně kterého byl podán policejním orgánem podnět k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (body 20–21 tohoto rozhodnutí).
42. Policejní orgán v podnětu poukázal na skutečnost, že bylo zjištěno, že v rámci přípravy projektu společnosti L., IČO XY, jejichž ředitelem je podezřelý M. B., byl společností G.-G. v lednu 2015 pro L. vypracován inženýrskogeologický průzkum pro 3 havarijní úseky svahových deformací. Již dne 6. 2. 2015 vyzval podezřelý M. B. k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby nazvanou „L. o.– zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže K. v rozsahu tří havarijních úseků – Projektová dokumentace pro provádění stavby“ společnosti V. D. P., V., a A. p. i. s., kdy nabídka společnosti V. D. P., činila 1 940 000 Kč bez DPH, nabídková cena společnosti V. činila 1 960 000 Kč a společnosti A. p. i. s. 1 980 0000 Kč. Vyhrála společnost, které podala nejnižší cenu (rozhodujícím parametrem byla nabídková cena), čímž se podle policejního orgánu potvrdila již v minulosti zjištěna informace, že vítězem bude tato společnost, což umocnilo podezření, že všechny tři společnosti byly před oficiálním výzvou k podání nabídky osloveni zadavatelem a dohodnuty s nimi podmínky jejich účasti, aby vyhrála předem určena společnost. Podle policejního orgánu po zpracování projektové dokumentace mělo být oficiálně vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby, přičemž z výsledků již dříve pořízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu pořízených při sledování kanceláře podezřelého M. B. vyplynulo, že podezřelí ještě před vyhlášením tohoto výběrového řízení jednají se zástupci stavebních společností a mělo být již rozhodnuto, kdo vyhraje výběrové řízení na provedení stavby v první etapě. Ze zachycené komunikace vyplynulo, že podezřelí, projektanti a zástupci stavebních společností, jsou v kontaktu a vzájemně spolupracují, když podezřelý G. měl na starosti jednání se zástupci stavebních společností, přičemž byl prokazatelně v kontaktu s navrhovatelem, generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Navrhovatel byl také v kontaktu s podezřelým B. Policejní orgán současně odkázal na obsah telefonického hovoru mezi podezřelým G. a navrhovatelem ze dne 27. 3. 2015, ze kterého mj. vyplynulo, že navrhovatel, resp. jeho kolegové se pravděpodobně scházeli s pracovníky projektanta, když navrhovatel se chce sejít s oběma podezřelými. Vlastní schůzka mezi navrhovatelem a G. proběhla dne 2. 4. 2015, další se měla uskutečnit cca 20. 4. 2015. Podle policejního bylo možno důvodně předpokládat, že navrhovatel bude spolupracovat zejména s osobami z řad pracovníků společnosti S. C. a E. C. (obě ve stejné skupině V.), takže uvedené společnosti si nebudou konkurovat. Z výše uvedených skutečností pak podle policejního orgánu vyplynulo, že v souvislosti s prověřovanou trestnou činností by navrhovatel mohl v dané době komunikovat s dalšími osobami podílejícími se na plánovaném projekt a udílet jim pokyny ohledně předmětné trestné činnosti. Bylo tako konstatováno, že vyhodnocením dosavadních odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu bylo zjištěno, že podezřelý B. využívá dvě účastnická čísla, když podle policejního orgánu lze předpokládat, že prostřednictvím nově zjištěného telefonního čísla bude komunikovat s dalšími osobami, které se na páchání trestné činnosti budou podílet. Podle policejního orgánu proto existoval důvodný předpoklad, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu bude zjištěno, kdo a jakým způsobem se na páchání této činnosti bude podílet, včetně toho, komu má být opatřen prospěch z dané trestné činnosti. Policejní orgán tedy důvodně předpokládal, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu budou zjištěny skutečnosti potvrzující podezření, že se podezřelí vědomě dopustili, resp. dopouštějí popsané trestné činnosti. Proto považoval za nutné jejich činnost monitorovat za pomocí odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, kdy měly být zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení. Po odkazu na konkrétní trestné činy ve smyslu §88 odst. 1 tr. ř. policejní orgán vyhodnotil uvedené trestné činy za přípustné stran možnosti zažádat o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, když akcentoval, že odhalování tohoto druhu trestní činnosti je vzhledem k jejímu charakteru obtížné, neboť tato je páchána skrytě a konspirativně.
43. Současně policejní orgán výslovně konstatoval, že obsah této komunikace je potřebné zadokumentovat pro potřeby trestního řízení, neboť jejím prostřednictvím mohly být zjištěny skutečnosti důležité pro objasnění této trestné činnosti. Zejména mohly být získány důkazy o tom, jakým způsobem budou předmětné veřejné zakázky ovlivněny, zjištěny a ustanoveny další osoby, které se na trestné činnosti budou podílet, zjištěna jejich činnost, a také to, kdo má z trestné činnosti prospěch a jaký. Zdůraznil, že s ohledem na konspirativní charakter prověřované trestné činnosti, když pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti, by bylo bez odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjištění všech skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či nemožné. Z těchto důvodů policejní orgán navrhl nařízení odposlechů výše uvedených účastnických čísel, která byla zjištěna policejním orgánem v rámci dosavadního prověřování. Závěrem policejní orgán uvedl, že je nezbytné zadokumentovat trestnou činnost uvedených podezřelých a osob s nimi spolupracujících tak, aby nedošlo k dekonspiraci a nevzniklo ze strany pachatelů podezření, že jsou monitorováni ze strany policie. Zároveň akcentoval, že lze důvodně předpokládat, že pomocí odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení a že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak. Podnět byl vydán s navrhovanou dobou 4 měsíců trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
44. Z návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 4 VZN 1508/2015 (č. j. V 14-23/2015), který podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo zjištěno, že tento navrhoval podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na účastnické číslo XY na dobu 4 měsíců od vydání příkazu. Státní zástupce v návrhu nejprve shrnul úkony policejního orgánu Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV vedené pod č. j. UOOZ-661/TČ-2015-290020, odkázal na to, že policejní orgán Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV pod č. j. UOOZ-661/TČ-2015-290020 zahájil podle §158 odst. 3 tr. ř. dne 17. 2. 2015 trestní řízení pro podezření ze spáchání shora uvedených trestných činů proti podezřelým B. a G. (blíže viz bod 41 tohoto rozhodnutí). Dále popsal, jakým jednáním se měli prověřované trestné činnosti dopustit (viz blíže bod 42 tohoto rozhodnutí). Státní zástupce dále akcentoval, že policejní orgán zahájil úkony trestního řízení na základě poznatků zjištěných vlastní operativní činností. Poukázal na skutečnost, že k veřejné zakázce „XY“ tak mj. zjistil, že v rámci prvního řízení byly osloveny tři společnosti, přičemž nabídku podaly jen dvě – K. a A-Z H., přičemž nejvýhodnější nabídka byla společnosti K. Protože ovšem poradní komise zjistila výrazné předražení řeziva v obou nabídkách, bylo výběrové řízení zrušeno. Následně proběhlo nové výběrové řízení, kdy se vítězem stala opět společnost K. s tím, že cena řeziva byla snížena, nicméně navýšena cena za montáž oplocení a výkopové a betonářské práce, takže se nabídková cena snížila jen o 450 Kč, oproti původní ceně, přičemž podle policejního orgánu bylo možno zakázku realizovat o 575 000 Kč bez DPH levněji.
45. Státní zástupce opětovně poukázal na vypracovaný inženýrskogeologický průzkum pro 3 havarijní úseky svahových deformací, v němž jsou mimo jiné uvedena možná stavební řešení. Akcentuje skutečnost, že dne 6. 2. 2015 vyzval podezřelý M. B. k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby nazvanou „L. o.– zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže K. v rozsahu tří havarijních úseků – Projektová dokumentace pro provádění stavby“ společnosti V. D. P. a A. p. i. s., přičemž bylo zjištěno, že již dne 30. 1. 2015 předal G. zástupci V. D. P., vypracovaný inženýrskogeologický průzkum, který je jedním z podkladů pro zpracování projektové dokumentace, z čehož vyplývá důvodné podezření že tato společnost byla vybrána předem jako budoucí zhotovitel, když navíc tato společnost již v roce 2009 vypracovala studii v rámci tohoto projektu, který se však z důvodu nedostatku finančních prostředků nerealizoval. Předpokládána cena byla 1 999 999 Kč a nabídka této společnosti činila 1 940 000 Kč bez DPH, nabídková cena společnosti V. činila o 20 000 Kč více a společnosti A. p. i. s. 1 980 0000 Kč. Protože rozhodujícím parametrem byla nabídková cena, výběrové řízení bylo ovlivněno ve prospěch této společnosti.
46. Následně státní zástupce, stejně jako policejní orgán, odkázal na výsledky již dříve realizovaného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jiných účastnických čísel a výstupů ze sledování osob a věcí, ze kterých vyplývá, že podezřelí ještě před vyhlášením výběrového řízení na zhotovitele stavby jednají se zástupci stavebních společností. Ze zaznamenané komunikace vyplývá, že o výherci výběrového řízení na 1. etapu stavby je již rozhodnuto, přičemž proběhla jednání a pravděpodobné úpravy projektové dokumentace tak, aby vyhovovala vybranému zhotoviteli. Zdůrazňuje, že podezřelý G., který měl na starosti jednání se zástupci stavebních společností, je v kontaktu s navrhovatelem, generálním ředitelem stavební společnosti S. C., když navrhovatel je v kontaktu také s podezřelým B. Dále je odkazováno na obsah hovoru mezi podezřelým G. a navrhovatelem ze dne 27. 3. 2015, na schůzku mezi navrhovatelem a podezřelým G. ze dne 2. 4. 2015 s tím, že další se má uskutečnit cca 20. 4. 2015. Podle státního zástupce lze tedy důvodně předpokládat, že navrhovatel bude v souvislosti s dalšími osobami, zejména z řad pracovníků společnosti S. C. a E. C. podílejícími se na předmětném projektu, udílet jim různé pokyny související předmětnou veřejnou soutěží, když nepovažuje za pravděpodobné, že by ze své pozice na přípravě realizace stavební zakázky sám pracoval. Státní zástupce rovněž zdůraznil, že vyhodnocením dosavadních odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu bylo zjištěno, že B. využívá dvě účastnická čísla a prostřednictvím druhého čísla bude komunikovat s osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti, např. se zástupci různých společností (na nově zjištěné telefonní číslo podezřelého M. B. je rovněž navrhováno vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu).
47. Podle státního zástupce je nezbytné zjistit obsah této komunikace a zadokumentovat ho pro potřeby trestního řízení, neboť jejím prostřednictvím mohou být zjištěny skutečnosti důležité pro objasnění této trestné činnosti. Zejména mohou být získány důkazy o tom, jakým způsobem mají předmětné veřejné zakázky být ovlivněny, zjištěny a ustanoveny další osoby, které se na trestné činnosti podílí, zjištěna jejich činnost, a také to, kdo má z trestné činnosti prospěch a jaký. S ohledem na konspirativní charakter prověřované trestné činnosti, jejíž pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti, by podle státního zástupce bez odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bylo zjištění všech skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či nemožné. Z těchto důvodů bylo navrhováno nařízení odposlechu výše uvedených účastnických čísel, která byla zjištěna policejním orgánem v rámci dosavadního prověřování.
48. Státní zástupce zároveň konstatoval splnění zákonných podmínek pro odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. Akcentoval, že při charakteru této činnosti, která je spojena s konspirativním jednáním přesně neurčeného okruhu podezřelých pravděpodobně tvořících organizovanou skupinu, probíhajícím na místech veřejnosti nepřístupných a při nepochybné snaze zakrýt vzájemné kontakty a jejich skutečnou povahu, nelze v rámci prověřování použít pouze instituty méně zasahující do práv prověřovaných osob. K řádnému objasnění této trestné činnosti a k zamezení vzniku dalších škodlivých následků je naopak nezbytné využívat především prostředky, jejichž použití bude utajeno. Má za to, že důkazy o trestné činnosti v dané věci nelze získat jiným způsobem, přičemž zásah do individuálních práv odposlouchávaných osob je odůvodněn závažností prověřované trestné činnosti, kdy došlo k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném hospodaření s majetkem státu a na řádném a transparent ním zadávání veřejných zakázek. Závažnost předmětné trestné činnosti je zřejmá i z její dosavadní právní kvalifikace, kdy pachatelům hrozí uložení trestů odnětí svobody ve výměře od dvou do osmi let.
49. Z vlastního příkazu soudce Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 6-5/2015-10 Nt 6/2015, bylo zjištěno, že podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu na účastnické číslo XY na dobu 4 měsíců, tj. od 17. 4. 2015 do 17. 8. 2015. Zároveň byl na stejnou dobu nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu na účastnické číslo XY. Předmětný příkaz byl vydán ve věci podezření ze spáchání trestné činnosti vymezené v návrhu státního zástupce pro úmyslný trestný čin podle §88 odst. 1, 2 tr. ř., když předloženým spisovým materiálem byl dostatečně podložen závěr, že předmětné telefonní stanice užívají podezřelý M. B. a navrhovatel, který se na předmětných v trestním řízení prověřovaných veřejných zakázkách měl podílet. Podle soudce byla odůvodněna i doba trvání odposlechu, která musí být natolik dlouhá, aby bylo možno za situace, kdy lze důvodně předpokládat, že oba uvedení jmenovaní se budou jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti, zejména pak zástupci různých dodavatelů komunikovat i prostřednictvím svých mobilních telefonů, budou si sjednávat vzájemné schůzky a i sdělovat jiné skutečnosti týkající se prověřované trestné činnosti, obsah této komunikace zadokumentovat a získat tak důkazy o tom, jakým způsobem budou předmětné veřejné zakázky ovlivněny a ustanovit případně i další osoby, které se na trestní činnosti budou podílet včetně toho, kdo má z této prospěch a jaký. Současně bylo v příkazu uvedeno, že jelikož pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti, formou konspirativního jednání, bylo by bez odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjištění těchto skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či dokonce nemožné. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu účastnických stanic odůvodnil soudce závažností prověřované trestné činnosti, při níž dochází k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném hospodaření s majetkem státu a na řádném a transparentním zadávání veřejných zakázek, přičemž pachatelům v souvislosti s ní hrozí uložení trestu odnětí svobody ve výměře od dvou do osmi let a navrhovaná doba nepřevyšuje 4 měsíce. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu měl provést příslušný policejní orgán – ÚZČ PP ČR Praha pro orgány Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV.
50. Nejvyšší soud se nejprve zabýval dobou povoleného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, která činila maximální lhůtu, tedy 4 měsíců. Předně je třeba uvést, že soudce dobu povolení odposlechu zdůvodnil, byť stručněji. Ovšem i Nejvyšší soud považuje povolenou dobu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za odpovídající vzhledem ke skutečnosti, že prostřednictvím institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu měla být zadokumentována komunikace s podezřelými, kteří jednali evidentně konspirativním způsobem, přičemž bylo nutné objasnit jejich prověřovanou trestnou činnost, když i vlastní objasnění páchání této trestné činnosti, včetně osob, které se na ní mají podílet, a jakým způsobem, vyžadovalo nepochybně delší dobu, neboť již z předchozího dosud zadokumentovaného jednání podezřelých bylo zřejmé, že se nebude jednat o jediné jednání, ale o řadu na sebe navazujících jednání, které i z hlediska časového vyžadují delší dobu. Jak již bylo naznačeno, Nejvyšší soud musí připustit, že odůvodnění délky trvání odposlechu není zcela pregnantní, nicméně v odůvodnění příkazu soudce argumentoval tím, že i doba trvání odposlechu musí být natolik dlouhá, aby bylo možno za situace, kdy lze důvodně předpokládat, že oba shora uvedení budou jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti zejména z řad zástupců různých dodavatelů komunikovat mimo jiné prostřednictvím svých mobilních telefonů, sdělovat si tak další skutečnosti v rámci prověřované trestné činnosti, sjednávat si schůzky, zjistit, jakým způsobem budou předmětné zakázky ovlivněny a kým. Navíc lze mít za to, že maximální doba je pak implicitně odůvodněna i skutečností, že pachatelé jednali s vysokou mírou obezřetnosti, formou konspirativního jednání, scházeli se na místech, kde neměla veřejnost přístup, takže rozklíčovaní takto obtížně objasňované trestné činnosti nebylo možné realizovat v kratší době a kratší doba odposlechu by nemusela stačit k zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení. Proto byla maximální doba trvání odposlechu účastnického čísla navrhovatele odůvodněna, když policejní orgán průběžně i reagoval na zjištěné skutečnosti z dříve proběhlých odposlechů ve věci podezřelých B. a G. Dále se sluší pro jistou přesnost poznamenat, že důvody pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na maximální dobu byly v dané věci rovněž „materiálně“ seznatelné z konkrétních skutkových okolností, na které bylo poukazováno v podnětu policejního orgánu a návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství V Praze.
51. Nejvyšší soud rovněž shledal, že soudce Okresního soudu v Rakovníku v době rozhodování o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na předmětné účastnické číslo měl k dispozici dostatek podkladů (vyhodnocení předchozích odposlechů, sledování osob a věcí), z nichž vyplývala důvodnost podezření orgánů činných v přípravném řízení ohledně páchané trestné činnosti ze strany podezřelých B., G. a potenciálně i ohledně navrhovatele a dalších osob. Jinak řečeno, v době rozhodování o vydání předmětného o příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu existovalo důvodné podezření, že dochází k páchání trestné činnosti, které se může vědomě účastnit i navrhovatel, byť v té době ještě nebyly proti němu zahájeny úkony v trestním řízení, a současně měla být nařízeným odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu objasněna trestná činnost již podezřelých B. a G. (následně i M. po rozšíření úkonů podle §158 odst. 3 tr. ř.).
52. Dále se Nejvyšší soud zabýval tím, zde se jednalo o neodkladný úkon. Předně je třeba připustit, že i v případě tohoto příkazu si Nejvyšší soud dovede představit preciznější a podrobnější zdůvodnění, ne tolik strohé, když nelze pominout, že odůvodnění předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu obsahuje poněkud formalistické odůvodnění, proč se jedná o úkony neodkladné ve smyslu §160 odst. 3, 4 tr. ř., potažmo když soud ani formálně nezmiňuje výslovně neodkladnost a neopakovatelnost tohoto úkonu (odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu), ovšem ve třetím a druhém odstavci od konce (nečíslovaná str. 3–4) lze určité náznaky odůvodnění neodkladnosti spatřovat. Z pohledu tohoto naznačeného závěru je ovšem třeba nejprve obecně akcentovat, že v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, za splnění podmínek uvedených v §160 odst. 4 tr. ř. může být odposlech a záznam telekomunikačního provozu vykonán před zahájením trestního stíhání a v takovém případě je nezbytné vždy posuzovat, zda se z hlediska materiálního skutečně jednalo o neodkladné či neopakovatelné úkony či nikoliv.
53. Jak již bylo naznačeno, odposlech a záznam telekomunikačního provozu může být vykonán i před zahájením trestního stíhání jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon za splnění podmínek uvedených v §160 odst. 4 tr. ř. Ohledně toho, co se podle ustanovení §160 odst. 4 tr. ř. rozumí neodkladným úkonem je třeba pro stručnost odkázat na bod 29 tohoto rozhodnutí, kde je otázka neodkladných úkonu rozvedena. Podle Nejvyššího soudu, byť se skutečně otázkou neodkladnosti předmětného úkonu zabýval soudce v příkazu pouze v náznacích, není pochyb o tom, že v dané věci se jednalo o nepochybně materiálně o neodkladný úkon. Tento závěr je materiálně seznatelný jednak z podnětu policejního orgánu, jednak návrhu státního zástupce, ale nakonec i z odůvodnění předmětného příkazu, které se ovšem této skutečnosti věnuje jen v jistých náznacích.
54. Předně je třeba uvést, že není pochyb o tom, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu měly být zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení. Platí, že skutečnostmi důležitými pro trestní řízení jsou zpravidla především skutečnosti naznačené v §89 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř., za podmínky, že jsou pro trestní řízení významné. V dané věci lze taky mít za to, že v okamžiku podávání návrhu na vydání příkazu, orgány činné v přípravném řízení již vyčerpaly všechny možnosti, jakými by bylo možno objasnit skutečnosti důležité pro trestní řízení a ani neexistovaly v dané době výrazně méně invazními prostředky, kterými by mohlo k objasnění skutečností pro trestní řízení. Jedná se o vyjádření zásady přiměřenosti a zdrženlivosti vymezené v §2 odst. 4 tr. ř, který se do institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu promítá. Fakticky se jedná o vyjádření toho, že při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zvažováno, zda získání konkrétních skutečností významných pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem svědků, vyžádání listin, znaleckým posudkem apod. O takový případ se v dané věci ovšem nejednalo, když ZÚTR byl vydán na dva podezřelé, mezi nimiž sice nebyl navrhovatel explicitně uveden, nicméně cílem policejního orgánu bylo mimo jiné i objasnění trestné činnosti dalších zainteresovaných osob, mezi nimiž byl i navrhovatel jako generální ředitel stavební společnosti, který byl v úzkém kontaktu s oběma podezřelými (telefonní hovory, schůzky) a jeho společnost se měla a i nakonec přihlásila na výběrové řízení, které mělo být se strany podezřelých vědomě ovlivňováno, přičemž společnost, ve které byl navrhovatel generálním ředitelem, měla mít spolu s dalšími předem vybranými společnosti výhodu přinejmenším v dříve podaných informací, tj. ještě před oficiálním a zákonným vyhlášením veřejné zakázky. Za dané situace je třeba mít za to, že objasňování předmětné trestné činnosti muselo probíhat utajovaným způsobem, když použití jiných méně invazivních prostředků (např. předvolání k podání vysvětlení osob podezřelých či samotného navrhovatele nebo jiných osob z řad zaměstnanců společnosti) by nepochybně vedlo k zmaření účelu trestního řízení, kterým je náležité objasnění spáchané trestné činnosti a spravedlivé potrestání pachatelů. Vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tedy bylo nutné objasnění skutečnosti důležitých pro trestní řízení, zejména toho, kdo se na trestné činnosti kromě podezřelých podílí a jakým způsobem, kdo získá nějakou výhodu a v čem bude spočívat, přičemž jiný způsob objasnění těchto skutečností vzhledem ke konspirativnímu a utajenému chování všech zúčastněných nepřicházel v daném okamžiku v úvahu.
55. Nejvyšší soud pro úplnost ještě dodává, že k prověřované trestné činnosti podezřelých B. a G., potažmo dalších osob, proběhla řada odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu nejen těchto dvou podezřelých, nýbrž i dalších „podezřelých“ osob na trestné činnosti se zřejmě podílející, kdy trvání odposlechů bylo následně i prodlužováno, bylo také realizována rozsáhlé sledování osob a věcí podle §158d odst. 2, 3 tr. ř., a další rozsáhlé vyšetřování, které mělo objasnit sofistikovanou trestnou činnost podezřelých. Policejní orgán se snažil využít všechny možné i méně invazivní prostředky trestního práva, ovšem k objasnění projednávané trestné činnosti bylo zapotřebí využít právě i zmíněné odposlechy a záznam telekomunikačního provozu, potažmo rovněž zjištění údajů o telekomunikačním provozu, neboť jiné instituty, méně invazivní, trestního práva by v posuzované věci byly neúčelné. Nutno zdůraznit, že pomocí telefonních hovorů si podezřelí s dalšími prověřovanými osobami domlouvali schůzky a další kroky stran veřejných zakázek, které neměly probíhat standartním zákonným způsobem. Na závěr pro úplnost Nejvyšší soud akcentuje, že sám navrhovatel v telefonním hovoru s podezřelým E. G. hovořil o schůzkách s jejich „parťáky“ a potřebě se s oběma podezřelými sejít. Následně proběhlo několik schůzek mezi těmito osobami (2. 4. 2015, 9. 4. 2015, a po vydání příkazů týkajících se navrhovatele ještě 6. 5. 2015, 18. 6. 2015, 9. 7. 2015, 16. 7. 2015) buď v sídle S. C., nebo nějakém hotelu nebo v L., kde byli přítomní podezřelí. Orgány činné v trestním řízení měly důvodné podezření, resp. mohly regulérně a opodstatněně mít za to, že navrhovatel se na trestné činnosti obou podezřelých výraznou měrou podílí, když jako generální ředitel stavební společnosti, která měla o zakázku zájem, byl v úzkém kontaktu se zadavateli veřejné zakázky, do níž se měl navrhovatel úmysl přihlásit a rovněž se přihlásil, a která neměla probíhat dle zákona, neboť existovalo zcela důvodné podezření, že byly předem dohodnuty podmínky a sděleny navrhovateli informace ohledně dané veřejné zakázky tak, aby mohl zvítězit v zadávacím řízení, když všechny tyto skutečnosti mu byly sděleny ještě před oficiálním vyhlášením předmětné veřejné zakázky. Tudíž existovalo důvodné podezření, že mu byla sjednána výhoda oproti jiným uchazečům, které mohl na úkor jiných soutěžitelů využít ke svému prospěchu. Z komunikace mezi navrhovatelem a oběma podezřelými, jakož i podezřelými a dalšími osobami, tak jednoznačně pro orgány činné v trestním řízení vyplynulo, že mělo být předem rozhodnuto, kdo vyhraje výběrové řízení na provedení stavby v první etapě. Zde je pro jistou přesnost třeba ohledně důvodnosti podezření policejního orgánu odkázat na hovor ze dne 27. 7. 2015, kdy z telefonního hovoru mezi navrhovatelem a P. vyplývá, že informace o dané veřejné zakázce měli již před jejím vyhlášením, když zahájili výrobu prefabrikátů a na určení jejich parametrů se podíleli, což mimo jiné dokládá relevantnost informací policejního orgánu o poskytnutí informací vybraných subjektům před vyhlášením výběrového řízení.
56. Proto lze mít zato, že předmětný příkaz i přes jeho jistou stručnost může obstát. Tento závěr je souladný i s nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 5.2007, sp. zn. II. ÚS 615/2006, uveřejněný pod č. 88 ve sv. 45 Sb. nál. a usn. ÚS ČR., ze kterého mimo jiné vyplývá, že v příkazu musí být alespoň v minimální míře konkrétně uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být takto zjištěny, a z čeho je to vyvozováno a že z hlediska ústavně chráněných základních práv je nepřípustné, aby zahájení úkonů k objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle §158 odst. 3 tr. ř., např. ve formě odposlechů, bylo zneužíváno jako prostředku k teprve dodatečnému opatřování podkladů pro tento postup, tj. samotné důvodnosti podezření. O takový případ se v dané věci nejednalo, když jak již bylo uvedeno, v době vydání předmětného příkazu měl policejním orgán dostatek podkladů, pro závěr, že je páchaná trestná činnost, včetně toho, které osoby jsou jejího spáchání podezřelé. Proto je třeba mít zato, že předmětný příkaz byl vydán v souladu se zákonem, neboť policejní orgán měl v době podání návrhu dostatek podkladů, aby se důvodně mohl domnívat, že navrhovatel je na trestné činnosti B. a G. rovněž zainteresován.
57. Jak již Nejvyšší soud shora avizoval, skutečnost, že proti navrhovateli nakonec nebyly zahájeny úkony v trestním řízení, rozhodně neznamená protizákonnost vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu stran účastnického čísla navrhovatele, nýbrž pouze následné nepotvrzení důvodného podezření z jeho trestné činnosti ve vztahu k posuzované veřejné zakázce.
58. Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud konstatuje, že příkaz soudce Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné, neboť z formálně-materiálního hlediska splňuje potřebné náležitosti vymezené v §88 odst. 1, 2 tr. ř. Nejvyšší soud navíc akcentuje, že k závěru o materiální důvodnosti nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a zákonnosti tohoto úkonu lze dospět jednak po přezkoumání věcně a v zásadě i formálně dostatečně odůvodněného návrhu státního zástupce na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a spisového materiálu.
59. S ohledem na shora uvedené závěry lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly v přezkoumávané věci splněny.
60. Nejvyšší soud jen pro úplnost dodává, že informace ve smyslu §88 odst. 8 a §88a odst. 2 tr. ř. ze dne 21. 7. 2021, č. j. NCOZ-1233-1234/TČ-2016-412203-H, podaná navrhovateli Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělením, byla poskytnuta rovněž ohledně příkazu k prodloužení doby k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Krajským soudem v Praze pod sp. zn. V 11/2015 Nt 958/2015 od 18. 8. 2015 do 17. 12. 2015. Proti zákonnosti tohoto příkazu ovšem navrhovatel ničeho nenamítal, ani jej ve svém návrhu na přezkum nerozporuje. Proto zákonnost příkazu k prodloužení doby příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Krajského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. V 11/2015 Nt 958/2015, Nejvyšší soud ani neposuzoval, resp. nepřezkoumával postupem podle §314l tr. ř., když je vázán návrhem navrhovatele.
61. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud akcentuje, že zákonností příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, se již Nejvyšší soud zabýval ve vztahu k J. P. stran účastnického čísla XY ve svém usnesení ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 4 Pzo 5/2022, v němž konstatoval nezákonnost tohoto příkazu. Nejvyšší soud ovšem zdůrazňuje, že přezkum příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, ve věci sp. zn. 4 Pzo 5/2022 se týkal pouze zákonnosti ve vztahu k navrhovateli P., závěry v něm obsažené tak nelze bez dalšího vztáhnout rovněž na další účastnická čísla, potažmo jejich uživatele, když je vždy nutno vycházet z konkrétních informací a poznatků, které měl policejní orgán ve vztahu k jednotlivých osobám k dispozici. Právě proto bylo možné rozhodnout odlišně, tj. odchýlit se, od přezkumu citovaného příkazu stran navrhovatele P. a jím užívaného účastnického čísla, neboť odůvodnění příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, obsahuje nerovnoměrné relevantní skutečnosti k jednotlivým uživatelům účastnických čísel.
62. Proto po prostudování předloženého spisového materiálu a s ohledem na výše uvedená zjištění Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkazem soudce Okresního soudu v Rakovníku k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V7-2/2015-10 Nt 7/2015, a příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V6-5/2015-10 Nt 6/2015, zákon porušen nebyl, což ve svém rozhodnutí podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 12. 10. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu