ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.106.2022.1
sp. zn. 4 Tz 106/2022-173
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 10. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného I. G. , nar. XY, bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného I. G.
Napadený rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020, byl obviněný I. G. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)
přes skutečnost, že od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 byl usnesením vlády České republiky ve Sbírce zákonů pod číslem 391/2020 Sb. v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu 30 dnů,
přesto dne 10. 10. 2020 kolem 22:36 hodin, v XY, na ulici XY, po překonání oplocení o výšce 2 metry, vnikl do sběrného dvora společnosti O. O., IČ: XY a následně zde z kontejneru odcizil tričko s krátkým rukávem černé barvy značky Kalenji, tričko s krátkým rukávem hnědé barvy značky Moods of Norway a tričko s krátkým rukávem černé barvy značky Fallen a dále dne 11. 10. 2020 kolem 02:00 hodin opětovně z předmětného sběrného dvoru, po překonání oplocení, odcizil nefunkční hrací volant s pedály bez výrobní značky a 2 kusy krytů reproduktorů v krabici s nápisem MTC a následně na křižovatce ulic XY a XY byl zadržen hlídkou Městské policie O., a tímto jednáním, odcizením věcí, způsobil společnosti O. O., IČ: XY, XY škodu ve výši 60,- Kč .
Za uvedené jednání byl obviněný I. G. odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roky. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let.
Po vyhlášení rozhodnutí se obviněný I. G. i státní zástupce výslovně vzdali práva odvolání (obviněný tak učinil i za osoby blízké) a netrvali na písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí, proto byla vyhotovena zjednodušená verze rozsudku bez odůvodnění výroku o vině a trestu (§314d odst. 3 tr. ř.).
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného I. G. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti shrnul dosavadní řízení a dále uvedl, že podle rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnější m treste m odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila- li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události.
V předmětné věci se sice ob vině ný dopusti l trestné činnosti dne 10. 10. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV -2 a z působujícího onemocnění COVID -19 v pandemickém rozsahu , nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestného činu – odcizení věcí nevelké hodnoty ze sběrného dvora – nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila ; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Ze shora uvedeného vyplývá, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku . Z tohoto důvodu je uložený trest odnětí svobody v trvání 2 let (byť s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 2 let) trest em excesivním .
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného I. G. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, aby dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., příp. podle §271 odst. 1 tr. ř.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl stížnosti pro porušení zákona vyhovět. Stejný návrh učinil i obhájce obviněného.
Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§266 odst. 1 tr. ř.) přezkoumal podle §267 odst. 3, odst. 4 tr. ř. napadené rozhodnutí i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, jež existovala na území České republiky s různou intenzitou v období asi od měsíce března 2020.
Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění znaku v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s takovou událostí. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
Vezmeme-li v úvahu naznačené výklady v trestní věci obviněného I. G., je zřejmé, že se útoků (dne 10. a 11. 10. 2020) dopustil v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to za výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením č. 957 ze dne 30. 9. 2020 vyhlásila ode dne 5. 10. 2020 na dobu třiceti dnů na území České republiky nouzový stav.
Pokud jde o věcnou souvislost mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (což v podané stížnosti pro porušení zákona ani nebylo zpochybněno) a událostí v podobě výskytu koronaviru, Nejvyšší soud konstatuje, že Okresní soud v Ostravě se k tomu s ohledem na absenci odůvodnění v písemném vyhotovení svého rozsudku nevyjádřil. Obviněný nicméně jednal tak, že (zjednodušeně řečeno) ve sběrném dvoře odcizil trička, nefunkční hrací volant a dva kusy krytů reproduktorů. Není přitom jednoznačně zřejmé, že by se pandemická situace zmíněného skutkového děje nějak podstatně týkala, obviněný nemohl počítat s tím, že by mu mohla zajistit neodhalení či nedopadení, útoky obviněného pak směřoval proti předmětům, které nebyly určeny či použitelné k řešení zmíněné situace. Zřetelný podklad pro shora uvedenou právní kvalifikaci tak ve věci nelze dovodit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sp. zn. 7 Tz 81/2022).
Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona v dané situaci přisvědčil. Okresní soud v Ostravě totiž jednání obviněného, pokud konstatoval naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil a její aplikací (zmíněné skutkové podstaty) porušil zákon. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině nemohl obstát. Současně je zřejmé, že návazně nemohl obstát ani výrok o trestu, vyměřený v rámci trestní sazby ve smyslu §205 odst. 4 tr. zákoníku. Lze doplnit, že na uvedené závěry nemá vliv ve věci přijatý postup podle §206c odst. 4 tr. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 Tz 76/2021).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. 74 T 171/2020 , byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného I. G., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 10. 2022
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu