ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.995.2022.1
sp. zn. 6 Tdo 995/2022-106
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2022 o dovolání, které podala obviněná M. N. , nar. XY, bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 11 To 149/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 23/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné M. N. odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 3 T 23/2022 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byla obviněná M. N. (dále také jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustila podle skutkových zjištění jmenovaného soudu tím, že
„dne 2. 3. 2022 kolem 13:18 hodin v katastru obce XY po předchozím požití alkoholických nápojů ve stavu vylučujícím způsobilost řídila osobní motorové vozidlo zn. Seat Cordoba, r. z. XY, se kterým jela po silnici č. XY ve směru od obce XY na obec XY, když za obcí XY byla kontrolována policejní hlídkou, a dechovou zkouškou provedenou u ní dne 2. 3. 2022 v 13:28 hodin bylo v jejím dechu zjištěno 1,96 promile alkoholu, téhož dne v 13:34 hodin bylo v jejím dechu zjištěno 1,94 promile alkoholu“.
2. Za tento trestný čin byl obviněné podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, §67 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku a §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výši 30 denních sazeb po 600 Kč (celkem 18.000 Kč). Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku a §74 odst. 1 tr. zákoníku jí byl uložen rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 24 měsíců.
Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 11 To 149/2022, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
4. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 11 To 149/2022 (dále také jen „napadené usnesení“), napadla obviněná dovoláním z důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), h), i), m) tr. ř. Uvedla, že během hlavního líčení v plném rozsahu doznala skutek tak, jak je popsán v obžalobě (návrhu na potrestání) a učinila prohlášení o vině. Toho, co provedla, moc lituje a má z toho velké výčitky. Namítla, že již během hlavního líčení žádala, aby jí byl uložen trest zákazu činnosti v kratší výměře a zároveň vyšší peněžitý trest, čemuž nebylo vyhověno, a tudíž byla podle jejího názoru nepřiměřena potrestána.
5. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně. Také navrhla, aby byl dovolání přiznán odkladný účinek.
6. K dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyslovil svůj souhlas.
III.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.
8. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 11 To 149/2022, je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněná je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podala prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
9. Dovolání je svou povahou mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele takovému důvodu také svým obsahem odpovídaly. Nejvyšší soud proto nejprve hodnotil, zda obviněnou vznesené námitky svým obsahem vyhovují jí uplatněným důvodům dovolání.
10. Podle dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat tehdy, jestliže jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
11. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. [v jeho obsahovém vymezení odpovídajícím dřívější úpravě účinné do 31. 12. 2021 pod písm. g)] je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
12. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. je dán tehdy, byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
13. Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) (§265b odst. 1 tr. ř.).
14. Obecně pak platí, že obsah konkrétních uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
IV.
15. Nejvyšší soud konstatuje, že obviněná uplatnila toliko jednu námitku, jež směřovala do uloženého trestu, který spatřovala nepřiměřeně přísným.
16. Obecně řečeno, námitky vztahující se k hmotněprávnímu posouzení trestu lze uplatnit pouze prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., podle kterého byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. „Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zákona (nyní zejm. §39 tr. zákoníku a násl.) a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř.“ (rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Se zřetelem k uvedenému se zmíněná námitka s tímto, ale i s dalšími důvody dovolání zcela míjí.
17. Určitý průlom může nastat toliko ve zcela výjimečných případech trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, zasahujících ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného (viz např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.). Tak by zásah Nejvyššího soudu přicházel v úvahu i v případě trestu uloženého ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně, jestliže by byl neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe. V daných souvislostech je ovšem nutno zdůraznit, že obviněné byly uloženy přípustné druhy trestu v rámci zákonných výměr, přičemž trest jako celek (a ostatně ani trest zákazu činnosti sám o sobě) nelze v žádném případě považovat za excesivní, rozporný se zmíněným principem proporcionality trestní represe. Nadto lze dodat, že soud prvního stupně uložený trest řádně odůvodnil. Odvolací soud, který výrok o trestu přezkoumával, jej shledal „bez závad“ .
18. Přestože obviněná uplatnila rovněž dovolací důvody také podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. ve spojení s §265b odst. 1 písm. m) tr. ř., žádná námitka podřaditelná pod tyto dovolací důvody v dovolání obsažena není.
19. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jelikož bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Učinil tak v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
20. Obviněná navrhla, aby „dovolání byl přiznán odkladný účinek“ . K tomu je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí. Takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně. V daném případě tak však neučinil. Předseda senátu Nejvyššího soudu přitom důvody pro odklad, resp. přerušení výkonu rozhodnutí neshledal. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněné k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. 10. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu