ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.2.2022.1
7 Td 2/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněných M. B. , nar. XY, bytem XY, XY, Z. S. , nar. XY, bytem XY, XY, Ch. M. , nar. XY, bytem XY, XY, G. T. , nar. XY, XY, státního příslušníka Arménie, bytem XY, XY, a R. P. , nar. XY, bytem XY, XY, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 To 3/2022, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 2. 2022 návrh Vrchního soudu v Praze na odnětí a přikázání věcí a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Vrchnímu soudu v Praze a přikazuje se Vrchnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
1. Usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, odboru závažné hospodářské trestné činnosti, ze dne 5. 12. 2020, č. j. NCOZ-3523-60/TČ-2020-412201-H, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného M. B. pro zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku, zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, obviněného Z. S. pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ukončený ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku, zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přečin nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, přečin nepřímé úplatkářství podle §333 odst. 1 tr. zákoníku, přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, obviněné Ch. M. pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku, obviněného G. T. pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a zločin podplacení podle §332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku a obviněného J. T. pro přečin nepřímého úplatkářství podle §333 odst. 2 tr. zákoníku. Následně bylo Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, usnesením ze dne 31. 3. 2021, č. j. NCOZ-3523-909/TČ-2020-412201-H, zahájeno, resp. rozšířeno, trestní stíhání obviněného R. P. pro zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku a Z. S. pro pokračující zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Věc obviněného J. T. byla v dalším řízení podle §23 tr. ř. per analogiam vyloučena ze společného řízení.
2. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, odboru závažné hospodářské trestné činnosti, ze dne 29. 6. 2021, č. j. NCOZ-3523-1222/TČ-2020-412201-H, bylo rozhodnuto podle §79g odst. 1 tr. ř. o zajištění v usnesení specifikovaných movitých věcí obviněné Ch. M., konkrétně 6 ks bankovek o nominální hodnotě 2.000 Kč, jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti podle §77b odst. 1 písm. d) tr. ř. Proti uvedenému usnesení si obviněná prostřednictvím obhájkyně Mgr. Lenky Hnilicové podala stížnost, kterou státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze činný ve věci ve smyslu §146a odst. 2 tr. ř. předložil Vrchnímu soudu v Praze. Stížnostní řízení je u Vrchního soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 6 To 3/2022.
3. Vrchní soud v Praze předložil dne 18. 1. 2022 uvedenou věc Nejvyššímu soudu s návrhem na rozhodnutí o odnětí a přikázání věci, a to Vrchnímu soudu v Olomouci. Především zdůraznil, že podstatou stíhané trestné činnosti je nabídka ovlivňování rozhodnutí v odvolacích řízeních vedených u Vrchního soudu v Praze, přičemž obviněný Z. S. byl do 31. 12. 2020 soudcem Vrchního soudu v Praze, zařazeným v senátu 10 To. V předmětném trestním spise je založena řada materiálů souvisejících s Vrchním soudem v Praze, zejména se soudci trestního úseku a jejich rozhodovacích činností. Proběhly výslechy svědků, kteří působí či donedávna působili na Vrchním soudě v Praze, a to soudců K. H., V. M., L. V., P. Z., V. S., B. H., A. K., J. S., bývalých asistentů trestních soudců, a to J. J. a J. M. a vedoucí kanceláře Š. K. Dále se ve spise nachází protokol o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 5. 12. 2020 v prostorách budovy Vrchního soudu v Praze, s cílem zajištění mj. výstupů ze soudního rejstříku, historie logů a kompletních spisů v listinné podobě v souvislosti s trestními věcmi vedenými zdejším soudem pod sp. zn. 10 To 119/2019, 12 To 15/2019, 6 To 67/2019, 7 To 44/2020, 10 To 88/2020, 10 To 21/2017, 10 To 55/2019, 10 To 68/2020 a 3 To 68/2019, zajištění přehledu lustrací v souvislosti s trestními věcmi sp. zn. 12 To 49/2019, 7 To 26/2020, 7 To 27/2020, 4 To 45/2017, 4 To 11/2019 a 9 To 16/2020, dále zajištění přehledu lustrací dalších osob, resp. přehledu lustrací provedených pracovníky Vrchního soudu v Praze z trestního úseku, a to obviněného Z. S., Š. K. (vedoucí kanceláře), V. H. (protokolující úřednice), M. D. (protokolující úřednice), T. B. (protokolující úřednice), E. B. (asistentka senátu 10 To), L. K. (tajemnice trestního úseku), M. M. (zástupkyně tajemnice trestního úseku) a A. F. (do července 2020 asistentka senátu 10 To), zajištění seznamu trestních věcí, na kterých se podílel obviněný Z. S., a spisového materiálu, který si obviněný Z. S. u jiných soudů vyžádal k trestním věcem a dalších. Součástí spisu je rovněž protokol o sledování osob a věcí podle §158d tr. ř. ze dne 15. 3. 2021, přičemž se jednalo o sledování ze dne 25. 6. 2020 obviněného Z. S. a mj. „K.“, což by podle výslechu měla být K. H., soudkyně Vrchního soudu v Praze z korporátního senátu. V neposlední řadě je ve spisu založena řada listin souvisejících s trestními věcmi vedenými Vrchním soudem v Praze, a to rozsudek ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 4 To 11/2019, a usnesení ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. 4 To 45/2017, informace k věcem vedeným pod sp. zn. 7 To 26/2020 včetně usnesení ze dne 17. 3. 2020 a pod sp. zn. 7 To 27/2020 včetně usnesení ze dne 17. 3. 2020, kopie ze spisů sp. zn. 10 To 11/2019 a 10 To 119/2019 (mj. obviněný G. T. – spisový přehled, doručenky, rozhodnutí), sp. zn. 10 To 88/2020 (obvinění M. S. a M. V. – rozhodnutí), 3 To 1/2020 (obviněný R. K. a spol.), dále rozvrh práce od 1. 8. 2020 Vrchního soudu v Praze, etický kodex Vrchního soudu v Praze, Interní protikorupční program Vrchního soudu v Praze a přehledy soudních jednání na Vrchním soudu v Praze. Dále se v založených přepisech odposlechů vyskytují zmínky o různých soudcích Vrchního soudu v Praze, například o H. N., P. Z., H. H., R. H., L. K., K. E., J. H., L. V., M. K., M. P., V. M., J. S., L. D., A. K., V. S., I. S. a V. Č.
4. Stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných je tak úzce spjata s Vrchním soudem v Praze a s rozhodováním soudců tohoto soudu. Aniž by byla zpochybněna profesionalita soudců a jejich nestranný a objektivní přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze, a tedy i důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř.
5. Vrchní soud v Praze připomněl, že podle §25 tr. ř. lze z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a stupně. Mezi důležité důvody patří i zajištění požadavku na zabezpečení objektivity řízení a spravedlivého rozhodnutí, tudíž rovněž vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. Vrchní soud v Praze v této souvislosti poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 Td 27/2018, a ztotožnil se s názorem tam vyjádřeným, podle něhož pokud je obviněný soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl.
6. S ohledem na shora uvedené dospěl Vrchní soud v Praze k závěru, že je dostatečným způsobem odůvodněn zásah do pravidel pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu §25 tr. ř., a proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby mu předmětnou věc vedenou pod sp. zn. 3 To 3/2022 odňal a přikázal ji k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci. Připomněl současně, že již v minulosti Nejvyššímu soudu v téže trestní kauze předložil k rozhodnutí návrhy na delegaci Vrchnímu soudu v Olomouci dvě předchozí věci obviněné Ch. M. a obviněného M. B. Nejvyšší soud rozhodl usnesením pod sp. zn. 7 Td 45/2021 tak, že vyhověl návrhu Vrchního soudu v Praze a zmíněné věci přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že předmětem řízení byla delegace dvou konkrétních věcí vedených u Vrchního soudu v Praze (sp. zn. 6 To 45/2021 a 6 To 46/2021), nikoliv trestní věci obviněných (nacházející se ve stadiu přípravného řízení) jako takové. Proto Vrchní soud v Praze považuje za vhodné podat návrh na delegaci také nyní.
7. Nejvyšší soud projednal předložený návrh Vrchního soudu v Praze a dospěl k následujícímu závěru.
8. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít v kterémkoliv stadiu trestního řízení.
9. Nejvyšší soud především konstatuje, že ze spisového materiálu vyplývají skutečnosti podrobně popsané v návrhu Vrchního soudu v Praze na delegaci věc vedené tímto soudem pod sp. zn. 6 To 3/2022, zejména pokud jde o určité propojení projednávané trestní věci po jak personální, tak i skutkové stránce, se jmenovaným soudem, přičemž v podrobnostech je možné odkázat na shora podanou reprodukci návrhu. Dále je zřejmé, že trestní věc jmenovaných osob se nachází ve fázi přípravného řízení (vyšetřování) a dosud nebyla (stane-li se tak) k příslušnému soudu na obviněné podána obžaloba. Vrchní soud v Praze pak navrhl delegaci, a to stran dílčího rozhodnutí o stížnosti obviněné Ch. M. proti usnesení policejního orgánu ze dne 29. 6. 2021, č. j. NCOZ-3523-1222/TČ-2020-412201-H, kterým bylo rozhodnuto o zajištění v usneseních specifikovaných movitých věcí této obviněné jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. Soudem příslušným k takovému rozhodnutí je ve smyslu §146a odst. 2 tr. ř. a s přihlédnutím k činnosti státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci Vrchní soud v Praze. Vrchní soud v Praze zpochybnil vhodnost toho, aby učinil rozhodnutí o předmětné stížnosti, a to s ohledem na již zmíněné úzké propojení Vrchního soudu v Praze s osobou jejího ještě v nedávné době aktivně působícího soudce Z. S., který je v dané trestní věci obviněným, a s ohledem na charakter stíhané trestné činnosti, týkající se přímo rozhodovací činnosti Vrchního soudu v Praze.
10. K předložené argumentaci Nejvyšší soud uvádí, že je nepochybné, že podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána (mimo jiné) nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak v čl. 36 odst. 1 stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
11. Dále je namístě přisvědčit tvrzení Vrchního soudu v Praze, podle kterého důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci ve smyslu §25 tr. ř. může být i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování (viz rozhodnutí publikované pod č. 7/1984 Sb. rozh. tr.). V návaznosti na zmíněný závěr již také Nejvyšší soud v minulosti dovodil (byť každou věc je nutné posuzovat individuálně), že pokud jeden z obviněných je soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl. Tento závěr nemůže zpochybnit úvaha o profesionalitě a z ní plynoucí nestrannosti soudců, kteří by věc projednávali, ale je nutno přihlédnout také k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého blízkého kolegy, byla přijímána navenek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006, nebo ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 Td 27/2018).
12. K dané věci je potřebné uvést, že – obdobně jako v případě návrhu na delegaci, podaném dříve v téže trestní věci, kdy Nejvyšší soud rozhodoval usnesením ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. 7 Td 45/2021 – se i zmíněná stížnost obviněné Ch. M. týká trestního řízení, v němž je dřívější soudce Vrchního soudu v Praze Z. S. jedním z obviněných, k zániku jehož funkce (uplynutím mandátu) došlo ke dni 31. 12. 2020. Lze tak mít nepochybně za to, že jeho vazby na Vrchní soud v Praze a k jednotlivým soudcům a zaměstnancům soudu jsou stále relativně čerstvé a osoba obviněného Z. S. je s Vrchním soudem v Praze nadále spojována nejen samotnými osobami soudců a zaměstnanců Vrchního soudu v Praze, ale také širokou veřejností. Dlouholeté působení Z. S. na Vrchním soudu v Praze je okolností, která může zavdat důvod k pochybnosti o nestrannosti mnoha soudců uvedeného soudu, obzvláště pokud byli členy téhož pracovního kolektivu (zejména trestního úseku) s pravidelným kontaktem. Mnoho kolegů obviněného Z. S. navíc, jak již bylo řečeno, vystupuje v předmětném trestním řízení v postavení svědků. Uvedené je umocněno skutečností, že obviněný Z. S. je trestně stíhán pro zločiny zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve fázi přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku), přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přečiny nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, nepřímého úplatkářství podle §333 odst. 1 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterých se měl údajně dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudce (ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze), přičemž jeho postavení mělo být ve skutkových dějích, dovozovaných ve výše zmíněných usneseních o zahájení trestního stíhání, zcela zásadní.
13. Souhrnně řečeno, obviněný Z. S., jehož aktivity měly být pro projednávanou trestnou činnost rozhodné, byl do 31. 12. 2020 soudcem Vrchního soudu v Praze, žalovaná trestná činnost se měla v části stát na jeho půdě a také někteří svědci vystupující ve věci jsou či byli činní u tohoto soudu. Nepochybně by nepůsobilo věrohodně, aby Vrchní soud v Praze v této konkrétní trestní věci rozhodoval. Zde je potřeba přisvědčit potřebě vyloučení, objektivně nahlíženo, oprávněných pochybností o nestrannosti soudců Vrchního soudu v Praze v trestní věci jejich nedávného přímého kolegy na trestním úseku.
14. Nejvyšší soud proto, s ohledem na možnou podjatost soudců Vrchního soudu v Praze, shledal v uvedených skutečnostech důležité důvody pro odejmutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 To 3/2022 tomuto soudu ve smyslu §25 tr. ř., a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, a proto rozhodl ve výroku popsaným způsobem.
15. V návaznosti na již citované usnesení ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. 7 Td 45/2021, také v tomto případě Nejvyšší soud doplňuje, že předmětem rozhodnutí byla delegace dílčí věci, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 To 3/2022, nikoli trestní věci obviněných, nyní nacházející se ve stadiu vyšetřování u orgánů činných v přípravném řízení, jako takové. Případná důvodnost jejího odnětí Vrchního soudu v Praze může být projednána až poté, co mu bude v budoucnu např. po podání obžaloby (stane-li se tak) a v souvislosti s uplatněnými řádnými opravnými prostředky předložena.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu