ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.878.2022.1
sp. zn. 8 Tdo 878/2022-959
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2022 o dovolání obviněné V. P. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 67 To 134/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 5 T 35/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné V. P. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 5 T 35/2021, byla obviněná V. P. (dále jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) shledána vinnou přečinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, za což byla podle §211 odst. 4 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněné uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení uhradila vzniklou škodu. V dalším byla podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněné uložena povinnost uhradit poškozeným Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, se sídlem Londýnská 730, Praha 2, náhradu majetkové škody ve výši 100 000 Kč a VistaCredit, s. r. o., IČ: 04114060, se sídlem Žitná 556, Prostějov, náhradu majetkové škody ve výši 6 000 Kč.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně obviněná podala odvolání zaměřené proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 67 To 134/2022, podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněná byla při nezměněném výroku o vině přečinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku odsouzena podle §211 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněné uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradila škodu trestným činem způsobenou. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
3 . Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněná přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku dopustila tím, že
„1) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch, v lednu roku 2020 prostřednictvím nabídky poskytnutí úvěru na inzertním serveru XY, kde vystupovala pod falešným jménem P. C., vylákala pod záminkou poskytnutí půjčky od osoby V. Š., nar. XY, kopii jejího občanského průkazu, následně za užití takto zjištěných osobních údajů a kopie tohoto dokladu založila bankovní účet u Equa bank č. XY a dále za užití takto získané identity dne 6. 2. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.adamsmith.cz sjednala se společností Finparade, s. r. o., IČ 08131660, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 200024 na částku 30 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet XY, kdy se zavázala tuto částku splatit devíti měsíčními splátkami ve výši 5 738 Kč, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, se sídlem Londýnská 730, Praha 2, škodu ve výši 30 000 Kč,
2) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch, dne 20. 1. 2020 prostřednictvím nabídky poskytnutí úvěru na inzertním serveru XY, kde vystupovala pod falešným jménem P. C., vylákala pod záminkou poskytnutí půjčky od osoby P. P., nar. XY, kopii jejího občanského průkazu, cestovního pasu a dvou výplatních pásek, následně za užití takto zjištěných osobních údajů a kopie těchto dokladů založila bankovní účet u Air bank č. XY a dále za užití takto získané identity
- dne 10. 2. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.vistacredit.cz sjednala se společností VistaCredit, s. r. o., IČ: 04114060, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 2017718 na částku 3 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet č. XY, kdy se zavázala tuto splatit do 35 dnů, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti VistaCredit, s. r. o., IČ: 04114060, se sídlem Žitná 556, Prostějov, škodu ve výši 3 000 Kč,
- dne 12. 2. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.adamsmith.cz sjednala se společností Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 200030 na částku 20 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet č. XY, kdy se zavázala tuto částku splatit šesti měsíčními splátkami ve výši 4 934 Kč, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, se sídlem Londýnská 730, Praha 2, škodu ve výši 20 000 Kč,
- dne 12. 2. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.ovecka.cz sjednala se společností ATOMIC Finance, a. s., IČ: 04411323, se sídlem Revoluční 724/7, Praha, úvěrovou smlouvu na podporu podnikání č. 05668 na částku 1 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet č. XY, kdy se zavázala splatit tuto částku do 14 dnů, přičemž tyto prostředky byly společnosti ve stanovené lhůtě splaceny,
3) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch nezjištěným způsobem získala kopii občanského průkazu od osoby D. D., nar. XY, následně za užití takto zjištěných osobních údajů a kopie tohoto dokladu založila bankovní účet u ČSOB č. XY a dále za užití takto získané identity
- dne 28. 2. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.adamsmith.cz zažádala společnost Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, o podnikatelský úvěr na částku 50 000 Kč, který jí nebyl poskytnut a následně sjednala s touto společností smlouvu o podnikatelském úvěru č. 200041 na částku 20 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet č. XY, kdy se zavázala tuto částku splatit dvanácti měsíčními splátkami ve výši 3 304 Kč, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, se sídlem Londýnská 730, Praha 2, škodu ve výši 20 000 Kč a mohla způsobit škodu ve výši 50 000 Kč,
- dne 6. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.pujcka-bez-zajisteni.cz požádala společnost BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, kdy tento jí nebyl společností poskytnut, přičemž tímto jednáním mohla způsobit společnosti BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, se sídlem Březenská 2466, Praha, škodu ve výši 12 000 Kč,
4) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch, v lednu roku 2020 prostřednictvím nabídky poskytnutí úvěru na inzertním serveru XY, kde vystupovala pod falešným jménem P. C., vylákala pod záminkou poskytnutí půjčky od osoby P. Š., nar. XY, kopii jeho občanského průkazu, následně za užití takto zjištěných osobních údajů a kopie tohoto dokladu založila bankovní účet u Equa bank č. XY a dále za užití takto získané identity
- dne 2. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.adamsmith.cz sjednala se společností Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 200043 na částku 30 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet XY, kdy se zavázala tuto částku splatit devíti měsíčními splátkami ve výši 5 738 Kč, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti Finparade, s. r. o., IČ: 08131660, se sídlem Londýnská 730, Praha 2, škodu ve výši 30 000 Kč,
- dne 6. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.pujcka-bez-zajisteni.cz požádala společnost BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, kdy tento jí nebyl společností poskytnut, přičemž tímto jednáním mohla způsobit společnosti BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, se sídlem Březenská 2466, Praha, škodu ve výši 15 000 Kč,
6) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch, v lednu nebo únoru roku 2020 prostřednictvím nabídky poskytnutí úvěru na inzertním serveru XY, kde vystupovala pod falešným jménem P. C., vylákala pod záminkou poskytnutí půjčky od osoby L. E., nar. XY, kopii jejího občanského průkazu a dále za užití takto získané identity
- dne 15. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.pujcka-bez-zajisteni.cz požádala společnost BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, kdy tento jí nebyl společností poskytnut, přičemž tímto jednáním mohla způsobit společnosti BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, se sídlem Březenská 2466, Praha, škodu ve výši 15 000 Kč,
- dne 8. 7. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.pujcka-bez-zajisteni.cz požádala společnost BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, kdy tento jí nebyl společností poskytnut, přičemž tímto jednáním mohla způsobit společnosti BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, se sídlem Březenská 2466, Praha, škodu ve výši 15 000 Kč,
7) s úmyslem nedostát svým finančním závazkům a získat takto neoprávněný majetkový prospěch nezjištěným způsobem získala kopii občanského průkazu od osoby M. C., nar. XY, následně za užití takto zjištěných osobních údajů a kopie tohoto dokladu založila bankovní účet u ČSOB č. XY a dále za užití takto získané identity
- dne 27. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.vistacredit.cz sjednala se společností VistaCredit, s. r. o., IČ: 04114060, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 2021765 na částku 3 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet č. XY, kdy se zavázala tuto splatit do 35 dnů, přičemž takto poskytnuté finanční prostředky nesplatila, čímž způsobila společnosti VistaCredit, s. r. o., IČ: 04114060, se sídlem Žitná 556, Prostějov, škodu ve výši 3 000 Kč,
- dne 31. 3. 2020 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetu na webových stránkách www.pujcka-bez-zajisteni.cz požádala společnost BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, kdy tento jí nebyl společností poskytnut, přičemž tímto jednáním mohla způsobit společnosti BELUGA FINANCE, s. r. o., IČ: 06061052, se sídlem Březenská 2466, Praha, škodu ve výši 15 000 Kč,
a shora uvedeným jednáním způsobila celkovou majetkovou škodu ve výši 106 000 Kč a mohla způsobit škodu ve výši 137 000 Kč“.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 67 To 134/2022, podala obviněná V. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž odkázala na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a že v řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, došlo k porušení ústavně a mezinárodně zaručených práv dovolatelky, konkrétně práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu.
5 . Ve vztahu ke skutku pod bodem 3) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně dovolatelka vytkla, že nebylo nedůvodně provedeno ztotožnění a výslech svědka T. B. T. B. byl v hlavním líčení vyslechnut, avšak již v hlavním líčení před jeho výslechem (poté, co jej jako svědka poprvé osobně viděla) soud upozornila, že se jedná o jiného T. B., než o kterém mluvila ve své výpovědi. T. B., o němž mluvila, má být velmi zadluženou osobou, rovněž ten, který má věkem odpovídat jejímu známému, prochází insolvenčním rejstříkem. V insolvenčním rejstříku jsou uvedeny jak datum narození, tak trvalé bydliště, proto soudu nic nebránilo v jeho předvolání, aby potvrdil, popřípadě vyvrátil, její výpověď. Následně zopakovala část své výpovědi, kterou měl svědek potvrdit. Měla za to, že se jedná o klíčového svědka, proto v postupu soudů nižších stupňů spatřovala porušení práva na spravedlivý proces i svého práva na obhajobu.
6. Obviněná dále namítla zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Kategoricky popřela, že by se dopustila skutků uvedených ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. Podle jejího názoru není z odůvodnění tohoto rozsudku zjevné, z jakých skutečností vzal nalézací soud za prokázané, že daný účet používala osobně ona a nikoliv osoba, která zneužila její údaje (viz bod 81. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Konstatovala, že dosud nebylo zjištěno, kdo a kde vybral peníze například z bankomatů, případně kam měly být z účtu údajně užívaných obviněnou odeslány. Zdůraznila, že bankovní účet, na který přicházely platby, ona nezaložila a neví, kdo jej založil. V minulosti sama zaslala kopii svých osobních dokladů na inzertní server https://XY/ a domnívá se, že někdo její doklady zneužil. Mimo to neznámá osoba zneužila v minulosti její účty i na sociálních sítích. Zmínila, že ji v minulosti kontaktovalo několik bank, že si u nich měla založit účet, ačkoliv tak neučinila. V minulosti byla na internetu rovněž zveřejněna část trestního spisu obviněné svědkem P. Č., což částečně svědek potvrdil. Pokud by listiny svědek zveřejnil v neanonymizované podobě, stěží se lze podle dovolatelky domnívat, že by tuto skutečnost v hlavním líčení přiznal. Následně začaly na obviněnou formou elektronických zpráv útočit různé osoby, že je obviněná měla v minulosti podvést. Obviněná je požádala o zaslání komunikací, které s nimi měla vést. Součástí komunikací byly i různé smlouvy a doklady. Pokud tedy byly nějaké doklady a smlouvy nalezeny v jejím telefonu, jediný možný způsob, jak se tam mohly dostat, je, že jí je zaslali přímo poškození nebo někdo jiný, s kým komunikovala poté. Obviněná znovu tvrdila, že obdržela i různé výhružné zprávy od poškozených. Měla za to, že soudy přecenily význam výpovědi svědka P. Č. a nesprávně hodnotily skutečnost, že žádosti o půjčky byly zasílány ze stejné IP adresy odpovídající jejímu bydlišti. Dále poukázala na skutečnost, že půjčka od společnosti ATOMIC Finance, a. s., byla ve stanovené lhůtě splacena. Podle jejího názoru postrádá smysl, aby si někdo s nekalým úmyslem na cizí jméno půjčil finanční prostředky, které jsou následně splaceny. Konstatovala, že nemá důvod zpochybňovat výpovědi poškozených o tom, že někdo jejich jménem uzavřel smlouvy o půjčkách, ani svědka P. C., že to nebyl on, kdo poškozené uvedl v omyl. Nebyla to však ona, kdo se takového jednání dopustil, a v projednávané věci se cítí rovněž poškozenou, poněvadž někdo zneužil její data a osobní údaje.
7. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 67 To 134/2022, a v souladu s §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se obviněná obžaloby zprošťuje, nebo podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. ve spojení s §265 l odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a přikázal Vrchnímu soudu v Praze (dovolatelka patrně měla na mysli Městskému soudu v Praze) věc znovu projednat a rozhodnout.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání obviněné předně podotkl, že dovolání obviněné je vystavěno na doslovném opakování námitek prolínajících se více méně celým trestním řízením, s nimiž se oba soudy beze zbytku a podle státního zástupce správně vypořádaly. Zdůraznil, že dovolatelka přehlédla, že tím, kdo hodnotí důkazy a formuje skutková zjištění, je výlučně soud, přičemž v daném případě nalézací soud realizoval komplexní a bezvadné dokazování, a to nejen pokud jde o jeho rozsah, ale rovněž co do problematiky navazujícího formování skutkových závěrů. Svým povinnostem dostál také soud odvolací. Pokud jde o nevyhovění návrhu na doplnění dokazování výslechem T. B., státní zástupce poukázal na příslušné pasáže v bodě 91. odůvodnění odsuzujícího rozsudku a bod 15. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, v nichž soudy poukázaly na provedené důkazy a dospěly k závěru, že uvedený návrh je ryze obstrukční a účelový, odrážející pro dovolatelku nepříznivý vývoj důkazní situace. Poznamenal, že kromě toho, že obviněná nedodala žádné relevantní údaje vedoucí ke ztotožnění této osoby, soudy uzavřely, že žádná další osoba jménem T. B. ji při páchání trestné činnosti neovlivnila, respektive se na ní nepodílela a neponoukala ji k telefonátu L. P. S argumenty soudů se státní zástupce ztotožnil a pouze na okraj doplnil, že v trestním řízení závisí výlučně na úvaze soudu, který z vyhledaných, předložených nebo navržených důkazů provede (viz čl. 82 Ústavy České republiky), avšak odmítnutí provedení navrženého důkazu musí přesvědčivě odůvodnit, čemuž však soudy v projednávané věci dostály, když důkaz zamítly jako nadbytečný. Nadbytečnost důkazu je přitom judikatorně uznávaným důvodem pro zamítnutí důkazního návrhu.
9. V projednávané věci pak státní zástupce neshledal ani obviněnou zmiňovaný zjevný nesoulad zásadních skutkových zjištění nalézacího soudu a provedených důkazů, neboť postupem respektujícím klíčové zásady trestního řízení zformoval nalézací soud takový průběh skutkového děje, který s provedenými důkazy naprosto koresponduje. Zcela důvodně přitom shledal obhajobu obviněné lživou, nepřesvědčivou a až naivně vykonstruovanou. V trestním řízení bylo totiž spolehlivě prokázáno, že dovolatelka vystupovala na inzertním serveru XY pod falešným jménem P. C. a nabízela zde poskytnutí úvěrů. Využívala k tomu kopii podpisu P. C., jeho razítka s podpisem a rovněž e-mailovou adresu budící dojem, že se jedná o jeho adresu, kterou přitom účelově založila z jí užívané IP adresy a za pomoci telefonního čísla nalezeného při domovní prohlídce. Z IP adresy užívané dovolatelkou přitom byly zakládány také falešné e-mailové adresy poškozených, stejně jako byly některé z dalších telefonních čísel ze SIM karet nalezených v rámci domovní prohlídky použity při sjednávání úvěrových smluv obviněnou jménem poškozených osob. U obviněné bylo při domovní prohlídce v mobilních telefonech nalezeno velké množství fotografií dokladů a dalších materiálů souvisejících s uzavíráním úvěrových smluv jménem poškozených, přičemž majitelem a jediným disponentem účtu, na kterém nakonec končily peníze z úvěrů, byla výlučně ona a tento účet běžně užívala. Její obhajoba, že IP adresa mohla být zneužita jinou osobou, je i podle státního zástupce zjevně účelová, a to již s ohledem na zjištění, že se v dané věci jednalo nikoli o jednorázové, ale o opakované jednání páchané v průběhu několika málo měsíců. Představu, že by se neznámý pachatel za účelem páchání trestné činnosti vždy v daný moment v obydlí obviněné či v jeho bezprostřední blízkosti opakovaně připojoval k její Wi-Fi síti a takto odesílal zprávy a žádosti, považoval státní zástupce v návaznosti na zbylé důkazy za naprosto absurdní. Totéž lze podle státního zástupce poznamenat k výhradě obviněné v tom smyslu, že jakousi roli v trestné činnosti měl sehrát údajný, dosud však přesně neztotožněný T. B. č. 2, který ji měl přesvědčit, aby zatelefonovala L. P. a dotazovala se na nevyplacené peníze z úvěru. Státní zástupce je proto ve shodě s oběma soudy přesvědčen, že vinu obviněné prokazuje celý řetězec nepřímých důkazů vylučujících, že by pachatelem mohla být osoba jiná. Závěrem konstatoval, že právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či zaručovalo rozhodnutí odpovídající jejím představám. Aspekty spravedlivého soudního řízení přitom byly v rámci trestního řízení vedeného proti obviněné nepochybně naplněny. Uzavřel, že správným skutkovým zjištěním soudů byla přisouzena také odpovídající právní kvalifikace.
10. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
11 . Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
12 . Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Tento důvod dovolání tedy spočívá na třech alternativách, kdy rozhodná skutková zjištění mající určující význam pro naplnění znaků trestného činu nemohou obstát. Stane se tak: a) protože jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, b) jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, c) ve vztahu k nim nebyly bez konkrétních důvodů provedeny navrhované podstatné důkazy. Postačí, když je naplněna alespoň jedna z těchto tří alternativ. Platí také, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze napadat jakákoliv skutková zjištění, ale jen ta, která mají určující význam pro naplnění znaků trestného činu, jenž je na nich založen. Pod tento dovolací důvod tak lze podřadit námitky obviněné, jejichž prostřednictvím vyvozovala zjevný nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu úvěrového podvodu, jakož i výtku, že nebyl nedůvodně proveden jí navržený důkaz, konkrétně výpověď svědka T. B.
13 . Pochybení podřaditelná pod shora zmíněné vady relevantní z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal. K výtce dovolatelky, že soudy nižších stupňů zamítly doplnit dokazování o výslech svědka T. B., kterého zmiňovala ve své výpovědi, nikoli T. B., který byl ve věci vyslechnut, lze připomenout, že ani podle judikatury Ústavního soudu (viz např. nález ze dne 20. 5. 1997, sp. zn. I. ÚS 362/96, usnesení ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. I. ÚS 152/05) není soud v zásadě povinen vyhovět každému důkaznímu návrhu. Právu obviněného navrhnout důkazy, jejichž provedení v rámci své obhajoby považuje za potřebné, odpovídá povinnost soudu nejen o důkazních návrzích rozhodnout, ale také, pokud jim nevyhoví, vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Ústavní soud v řadě svých nálezů (např. ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94, ze dne 12. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 95/97, ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. III. ÚS 173/02 a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a požadavky, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit třemi důvody: Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.
14. Dovolatelka v hlavním líčení navrhovala výslech svědka T. B., který měl potvrdit její část výpovědi o tom, že volala jménem poškozené D. D. na číslo L. P., které jí nadiktoval T. B., a to proto, že poškozená údajně neměla mít peníze na kredit, a nemohla tak na předmětné číslo zavolat sama a zjistit, proč jí předmětná společnost, která jí měla půjčit peníze, nezaslala dohodnutou částku. Obviněná tvrdila, že jí svědek dlužil peníze, jemu zase právě poškozená D. D., proto se snažila celou věc na jeho žádost vyřídit. Dále uvedla, že dotčený T. B. byl jejím kamarádem, již několik let se však nestýkají, nemá na něj proto kontakt ani bližší informace o něm, pouze ví, že na něj bylo vedeno několik exekucí. Předpokládá tedy, že by měl být veden v insolvenčním rejstříku. Svědek T. B., nar. XY, který byl vyslechnut v přípravném řízení a hlavním líčení, není podle obviněné ten, jehož ve své výpovědi zmiňovala, což uvedla i v hlavním líčení. Nalézací soud se opakovanými dotazy na obviněnou snažil svědka ztotožnit, dozvěděl se však toliko to, že navrhovaný svědek by se mohl nacházet v insolvenčním rejstříku. Návrh obviněné podle §216 odst. 1 tr. ř. usnesením vyhlášeným v hlavním líčení dne 9. 3. 2022 jako nadbytečný zamítl (viz protokol o hlavním líčení na č. l. 891 a verte). Nad rámec skutečnosti, že obviněná neposkytla soudu žádné konkrétní informace ke ztotožnění svědka, které by jeho předvolání učinily uskutečnitelným, měl soud prvního stupně za to, že obviněná zpochybnila totožnost svědka T. B. pouze v reakci na skutečnost, že tento svědek nepotvrdil její výpověď. Postup předvolání dalších osob shodného jména se soudu jevil jako neúčelný se zřetelem na výpověď již slyšeného T. B., který byl navíc ztotožněn i na základě toho, co k němu v přípravném řízení obviněná sama vypověděla (viz bod 91. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu). Návrh na doplnění dokazování ztotožněním a výslechem svědka T. B. jako nadbytečný zamítl i odvolací soud (č. l. 922). Nejvyšší soud neshledal v postupu soudů, které i při nedostatku informací ke ztotožnění svědka T. B. návrh na provedení tohoto důkazu zamítly jako nadbytečný, žádné pochybení. Informace, které ke svědkovi uvedla sama obviněná, zcela odpovídají tomu, že jí zmiňovanou osobou byl skutečně v hlavním líčení vyslechnutý svědek T. B. Ten totiž potvrdil, že s obviněnou nejsou poslední roky v kontaktu, že proti němu dříve byla vedena exekuční řízení a že obviněné občas dlužil nějaké peníze (viz protokol o výslechu svědka ze dne 21. 6. 2021 na č. l. 68–71). Podstatná je rovněž skutečnost, že údaje, které má svědek potvrdit, tedy že obviněná volala L. P. jménem poškozené na žádost svědka, žádným způsobem nezapadají do skutkového rámce vytvořeného logickým vyhodnocením ve věci provedených důkazů. Nalézací soud, jakož i odvolací soud tak správně vyhodnotily důkaz jako nadbytečný a zcela v souladu s kritérii vymezenými Ústavním soudem provedení takového důkazu zamítly. O porušení práva na spravedlivý proces či práva na obhajobu obviněné tak nelze reálně uvažovat.
15. Nejvyšší soud neshledal ani případný zjevný rozpor skutkových zjištění majících určující význam pro naplnění znaků trestného činu s obsahem provedených důkazů. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud zcela ztotožnil (zejména body 77.–92., str. 14–17 rozsudku soudu prvního stupně, body 13.-15., str. 5, 6 rozsudku odvolacího soudu), vyplývá přesvědčivý vztah mezi soudy učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Nutno konstatovat, že vina obviněné byla v projednávané věci jednoznačně prokázána. Předně je nutno podotknout, že dovolací argumentace obviněné je pouhým opakováním námitek a argumentů, které obviněná vznášela od počátku trestního řízení a s nimiž se již dříve zcela logicky a přesvědčivě vypořádal v zevrubném odůvodnění svého rozhodnutí zejména soud prvního stupně. Námitky obviněné nejsou s to jakkoliv otřást již ustálenými skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, která i Nejvyšší soud považuje za logická a správná.
16 . S ohledem na uvedené lze proto v podrobnostech odkázat na odůvodnění soudů nižších stupňů, které se v dovolání zopakovanými námitkami proti skutkovým zjištěním soudů pečlivě zabývaly a řádně se s nimi vypořádaly. Námitky obviněné, že to nebyla ona, kdo požádal o půjčky a úvěry jménem poškozených při zneužití jejich dokladů, že se nikdy nevydávala za jinou osobu, a to ani za P. C., a že její doklady, jakož i IP adresa byly zneužity, jsou zcela liché. Dovolatelka zdůrazňovala, že kdokoliv se mohl připojit k její Wi-Fi v bližší vzdálenosti od domu, kam síť dosahovala, v důsledku čehož by měl stejnou IP adresu jako obviněná na svých zařízeních připojených k této Wi-Fi, proto nelze ze zjištěné IP adresy, z níž mělo být žádáno o úvěry či zřízeny e-mailové adresy, cokoliv dovozovat. Dále uvedla, že doklady a smlouvy poškozených jí byly zaslány poškozenými či jinými osobami, které jí zaslali komunikaci s osobou, která je měla podvést. K předmětným výtkám lze ve stručnosti uvést, že pokud jde o zjištěné IP adresy, z nichž byly vytvořeny e-mailové účty na jména poškozených a P. C. a z nichž byly podány žádosti o úvěry jmény poškozených, v předmětné věci není podstatné, zda se jednalo o IP adresu konkrétního zařízení užívaného obviněnou nebo všech zařízení, která jsou přihlášena ke stejné Wi-Fi, protože tento důkaz nestojí při závěru o tom, že předmětné e-mailové adresy vytvořila a žádosti o úvěry jmény poškozených podala z předmětných IP adres právě obviněná, osamoceně. Ostatně již soud prvního stupně, který tuto obhajobu obviněné označil za vysoce nepravděpodobnou, přiléhavě poznamenal, že shoda IP adres byla pouze prvotní stopou vedoucí k obviněné, jejíž vinu však prokazují až ostatní provedené důkazy (bod 90., str. 16 jeho rozsudku). V kontextu dalších provedených důkazů, a to zejména u obviněné nalezených SIM karet s telefonními čísly, které byly mimo jiné uvedeny v podvodných úvěrových smlouvách jako kontakt na poškozené nebo uvedeny při vytvoření e-mailových adres s jmény poškozených či P. C. (viz registrační údaje k e-mailovým účtům na č. l. 527–531 a úřední záznam s vyhodnocením SIM karet z domovní prohlídky na č. l. 56–61), a u obviněné nalezených dokumentů (kopií osobních dokladů a smluv, viz fotografie z telefonu zajištěného u obviněné na č. l. 94–137) týkajících se poškozených, kteří podle svých výpovědí s obviněnou nikdy nekomunikovali a nikdy jí tyto dokumenty ani žádné předchozí komunikace s osobou, která je měla podvést, neposílali, si nelze představit jakoukoliv jinou alternativu skutkového děje, než k jaké na základě provedeného dokazování dospěly soudy nižších stupňů. Skutková alternativa o zneužití Wi-Fi sítě udávaná obviněnou neobstojí také proto, že rozumně nevysvětluje, jak by takový pachatel mohl mít k dispozici SIM karty následně nalezené u obviněné při domovní prohlídce a jak by se k obviněné dostaly smlouvy a doklady poškozených, kteří jakoukoliv komunikaci s obviněnou (pod jejím vlastním jménem) vyloučili. Skutečnost, že to byla právě obviněná, kdo vytvořil e-mailové účty nejen za P. C., ale i poškozené a kdo falešně vystupoval pod jménem P. C. a jmény poškozených pak žádal o úvěry, je tedy zcela jednoznačně prokázaná vzájemně se doplňujícími a spolu korespondujícími důkazy, které spolehlivě obhajobu obviněné vylučují.
17. K námitce, že nebylo prokázáno, že účet č. XY vedený u České spořitelny, a. s., na jméno obviněné, na který byly přeposlány vylákané částky z úvěrů, byl skutečně účtem obviněné a nebyl toliko založen jinou osobou, která k tomu zneužila doklady obviněné, lze poznamenat, že skutečnost, že majitelem předmětného účtu je obviněná, vyplývá především z údajů uvedených v dodatku k rámcové smlouvě o finančních službách (č. l. 49, 50), v níž je kromě e-mailu užívaného obviněnou uvedeno také číslo užívané obviněnou a nalezené u ní při domovní prohlídce (č. l. 58). V nyní projednávaném případě je pak zcela bezpředmětné, zda někdo v minulosti zneužil rovněž doklady obviněné a zda a kým byla zveřejněna část trestního spisu obviněné v jiné věci, neboť tyto skutečnosti s nyní projednávanou věcí nesouvisejí. Jejich řešení není s to odpovědět ani na otázku, jak se dostaly předmětné SIM karty, doklady poškozených a úvěrové smlouvy poškozených do dispozice obviněné, když jejich zaslání obviněné přímo poškozenými poškození vyloučili, stejně nepodstatná je skutečnost, jak bylo s vylákanými prostředky naloženo, Nejvyšší soud se k nim proto nebude blíže vyjadřovat.
18 . Stejně tak nelze označit za relevantní ani výhradu obviněné vztahující se k dílčímu útoku pod bodem 2) a společnosti ATOMIC Finance, a. s. Co do naplnění znaků přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1 tr. zákoníku je významné, že obviněná při sjednávání konkrétní úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje, k čemuž skutečně došlo. Trestní odpovědnost obviněné za tento dílčí útok nelze posuzovat izolovaně, nýbrž tuto otázku je třeba hodnotit v kontextu s dalšími útoky konkretizovanými ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. V tomto světle není důležité, zda obviněná ve sjednané lhůtě vyplacené peněžní prostředky uvedené společnosti splatila či nikoliv.
19. Nejvyšší soud konstatuje, že skutková zjištění soudů jsou správná a odpovídají výsledkům dokazování, které bylo provedeno v souladu se zákonnými ustanoveními. Soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a v odůvodnění rozhodnutí v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněné a proč jí neuvěřily. O vině obviněné v projednávané věci nebyly zjištěny žádné důvodné pochybnosti. Souhrn provedených důkazů totiž tvořil logickou a ničím nenarušovanou soustavu vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících důkazů, které ve svém celku nejen spolehlivě prokazují všechny relevantní okolnosti předmětného skutku a usvědčují z jeho spáchání obviněnou, ale současně rozumně vylučují reálnou možnost jakéhokoliv jiného závěru, tj. že by pachatelem mohla být i jiná osoba (k tomu srov. př. rozhodnutí uveřejněná pod č. 38/1968-IV., č. 38/1970-I. Sb. rozh. tr.). Nutno podotknout, že není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem, neznamená porušení pravidel spravedlivého procesu či konkrétně práva na obhajobu a samo o sobě závěr o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
20. Nejvyšší soud na základě výše uvedeného uzavírá, že dovolání obviněné je zjevně neopodstatněné, proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2022
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu